Například pro ostravský obvod Radvanice byl pátek už osmatřicátým dnem s příliš vysokou denní koncentrací prachu v ovzduší. Naopak čistý vzduch Radvaničtí letos dýchali jen třiadvacet dní a na další si počkají nejméně do neděle.
„V nejbližší době nepředpokládáme výrazné zlepšení. To čekáme až se změnou celkové meteorologické situace v průběhu neděle. Ještě nedělní ráno bude mrazivé, protáhli jsme i výstrahu. Teprve během dne se otočí vítr na jižní směry a mělo by se začít oteplovat. To by se mělo promítnout i do kvality ovzduší,“ předpokládá Roman Volný z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Smog trápí celý kraj, po Radvanicích a Věřňovicích, jež už mají pětatřicet dní rovněž za sebou, jej tak záhy zdolají i další místa v regionu. „To nejsou ani roky, ale desítky let, a nic se nemění. Smog už poznáme, je to okamžitě cítit. Takový štiplavý kouř, tady i na polské straně je hodně malých zdrojů. Nejvíc vždycky pomůže jenom dobrý vítr,“ komentuje starosta Dolní Lutyně na Karvinsku, jejíž místní částí Věřňovice jsou, Pavel Buzek.
Limity nás nijak neochraňují, říká starosta obvodu
Místostarosta ostravského obvodu Radvanice a Bartovice Aleš Boháč situaci označuje za alarmující. „Limity v počtu dnů už pro nás ani nemají význam, nijak nás neochraňují. Sledujeme průměrné denní koncentrace a celoroční koncentrace prachu. Bohužel i ty celoroční překračujeme. Má to velký dopad na zdraví lidí,“ uvádí Boháč.
Znečištění ovzduší v kraji
|
Nemyslí si, že zlepšení je nemožné. „Třeba úspěšné odsíření velkých průmyslových zdrojů je příkladem, že se se škodlivinami v ovzduší bojovat dá. Musíme ale řešit všechny zdroje a situace paralelně a na všech úrovních. Pořád jsou ještě slabá místa a řešením těchto jednotlivostí se může situace výrazně zlepšit. Lidé smog ale nesmí brát jako fakt a zvyknout si na něj,“ komentuje Boháč.
Na zdraví kolika lidí se dlouhodobé vdechování vysokých koncentrací tuhých znečišťujících látek konkrétně v Moravskoslezském kraji podepisuje, není jednoznačně vyčísleno. Odhady mluví o desítkách až stovkách lidí ročně, kteří kvůli smogu předčasně zemřou. V celé republice podle odhadů ze zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 2016 umírají předčasně vlivem zhoršené kvality ovzduší čtyři tisíce lidí. V celé Evropě pak podle zprávy Evropské agentury životního prostředí na čtyři sta tisíc lidí.
Výzkumy odhalily problémy u novorozenců
Polétavý prach na sebe váže celou řadu škodlivin, které se jeho prostřednictvím dostávají do plic a vstřebávají do krve. „Prachové částice podle své velikosti, tvaru a složení působí na zdraví přímo nebo přispívají ke zvýšení zdravotních rizik tím, že slouží jako nosiče dalších nebezpečných látek chemické povahy, alergenů, mikroorganismů a plísní. Významné je i spolupůsobení škodlivin a jejich vzájemné reakce,“ uvedla Oldřiška Ulmanová z Krajské hygienické stanice.
Detailní výzkumy potvrdily zvýšení akutní nemocnosti vlivem smogu i dlouhodobé důsledky, například poškození imunity či zpomalení vývoje mozku novorozenců. Platí přímá úměra. Čím déle a čím většímu množství škodlivin organismus čelí, tím více jej ovlivňují.
„Když máte za sebou šedesát dní nadlimitních koncentrací škodlivin v ovzduší v roce, jako je tomu na Ostravsku, minimálně to nepříznivě ovlivňuje těhotenství, především v prvním měsíci, a výrazně zvyšuje nemocnost dýchacího ústrojí u dětí,“ sdělil Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, který se dopadem špatného ovzduší na zdraví zabývá.
