Smogová „poklička“ byla letos na severovýchodu země spíše výjimečná.

Smogová „poklička“ byla letos na severovýchodu země spíše výjimečná. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Letos se vzduch v Moravskoslezském kraji poprvé vešel do limitů znečištění

  • 5
Takovou situaci v Moravskoslezském kraji odborníci nepamatují. Ani jedno místo, kde se měří kvalita ovzduší, prozatím nezdolalo zákonem stanovený roční maximální počet překročení denního limitu pro polétavý prach. Hranici pětatřiceti nadlimitních dnů přitom v jiných letech některé lokality v kraji zvládly prolomit už na jaře.

„V uplynulých deseti měsících letošního roku zaznamenáváme v kraji zatím historicky nejnižší úroveň znečištění ovzduší. V minulosti dosud nenastala obdobně příznivá situace, kdy by začátkem listopadu ani na jedné stanici imisního monitoringu nedošlo k překročení legislativně tolerovaného počtu dnů s nadlimitní denní koncentrací PM10,“ potvrdila vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Blanka Krejčí.

Ustanovení, podle kterého je přípustná nadlimitní průměrná denní koncentrace prachu nejvýše pětatřicetkrát v roce, platí od roku 2002. A ještě nikdy se nestalo, že by v kraji toto číslo do podzimu nepadlo. 

Například v roce 2016 měřicí stanice v Ostravě-Radvanicích hlásila 36. den se zvýšeným množstvím prachu už v polovině března. O rok dříve dokonce na sklonku února. Podobně na tom byly Věřňovice na Karvinsku. Celkový roční počet překročení se v těchto lokalitách blížil i devadesátce.

„Nejšpinavější“ zatím bylo Brno

Letos v červených číslech nejsou. Vůbec nejvíce nadlimitních dní měly zatím Věřňovice, a to devětadvacet. Radvanice pětadvacet. V první republikové desítce míst s nejvyšším počtem překročení jsou z regionu, který jindy tabulce suverénně vévodil, pouze tři. Na špici je tentokrát Brno.

„Příčiny této pozitivní skutečnosti jsou komplexní. K výsledku přispěly jednak mimořádně dobré rozptylové podmínky, hlavně v prvních dvou měsících roku. V případě poklesu koncentrací oxidů dusíku hrál svou roli i snížený dopravní provoz během nouzového stavu. V neposlední řadě se projevuje celkový pokles emisí, ke kterému v posledních letech dochází díky prováděným opatřením,“ vysvětlila Blanka Krejčí.

Výzkum: Znečištěné ovzduší narušuje DNA spermií

Zmínila obměnu zdrojů vytápění lokálních topenišť a snižování emisí z dopravy i z energetických a průmyslových zdrojů znečišťování. Po pro ovzduší příznivé první čtvrtině roku se vydařil i začátek podzimu.

„V říjnu v kraji vesměs nedocházelo k překračování krátkodobých, tedy denních nebo hodinových imisních limitů. Výjimkou byla pouze průmyslová lokalita Ostrava-Radvanice s jedním dnem s překročením hodnoty denního imisního limitu pro PM10,“ dodala Krejčí.

Co pomohlo? Počasí, nouzový stav, nové kotle i průmysl

Změnu v nejzatíženějších lokalitách lidé cítí. „Je to především díky počasí, není tolik inverzí, ale pomáhají i drobná opatření jako kotlíkové dotace. Výměna kotlů už začala i na polské straně,“ popsal Pavel Buzek, starosta Dolní Lutyně, jejíž místní částí jsou Věřňovice.

Rekordní minima hlásí i průmysl. Například huť Liberty Ostrava za loňský rok oznámila nejnižší emise v historii a letos čeká podobná. Tuhých znečišťujících látek vypustila méně než patnáct procent oproti začátku tisíciletí a méně než jedno procento v porovnání s 80. lety minulého století. Dosáhla toho odprášením i nižší výrobou kvůli nepříznivé situaci na ocelářském trhu.

„Odhadujeme, že letos bude výše emisí obdobná,“ řekla mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková s tím, že výrobu letos pro změnu omezil koronavirus. Dodala, že do několika let se změnou technologie výroby oceli emise sníží o šedesát procent.