„Naposledy jel tento vůz po kolejích, když ho převáželi do Kopřivnice, což bylo někdy v roce 1959 nebo 1960,“ potvrdil Jiří Střecha, který coby odborný garant historických kolejových vozidel na celkovou renovaci technické národní kulturní památky dohlíží.
Podle projektového manažera firmy ČMŽO – elektronika Andreje Baligy byly pod vůz připevněny původní zrestaurované podvozky, takže vůz v pondělí opravdu po kolejích jel. „Samotné lakování potrvá zhruba tři týdny,“ podotkl Baliga.
Slovenská strela byla naposledy tmavě červená, to však byl až čtvrtý nátěr. Nyní získá barvu z doby vzniku: skříň bude višňově červená, podvozek šedý a střecha dostane takzvaný starozlatý odstín.
„Zatímco višňovou červeň jsme našli v tatrováckém vzorníku z roku 1935, starozlatý odstín nebyl specifikovaný,“ zmínil Střecha.
Nakonec se barevnými zkouškami podařilo určit odstín, čemuž pomohla i cenná barevná fotografie z roku 1937.
„Domnívali jsme se, že jde o kolorovaný snímek, ale nakonec jsme zjistili, že je to originální barevná fotografie, což tehdy rozhodně bylo vzácností,“ poznamenal Střecha.
Fotografie byla pořízena kvůli propagačním účelům, jenže pak vznikl spor, kdo vysokou sumu asi tisíc korun zaplatí. „A díky tomu úředníci založili spis, kde se fotografie dochovala,“ přiblížil železniční odborník.
Koronavirové restrikce opravu zdržely
Vlakový vůz z roku 1936 prochází od září 2018 celkovou renovací za zhruba 35 milionů korun, přičemž hotovo je přibližně pětasedmdesát až osmdesát procent všech prací.
Po lakování bude následovat kompletace interiéru, poté určitý čas zabere regulace výkonu a doladění motoru, současně se vyřídí úřední schválení do železničního provozu.
Původně mělo být vše hotovo letos v srpnu. „Jenže vinou koronavirových restrikcí byl problém s některými dodavateli, proto se nabral asi dvouměsíční skluz,“ upozornil Střecha.
Pokud bude ministerstvo regionálního rozvoje s posunem souhlasit, tak se Slovenská strela zaskví v původní kráse na konci října.
Vůz po renovaci zamíří do Kopřivnice
Restaurátoři se při renovaci dívají někdejším řemeslníkům doslova pod ruce. A zhusta obdivují jejich fortelnost. „Technicky byli vynikající. Karoserie, skříň vozidla nebo podvozek, to vše je naprosto precizní práce,“ potvrdil Střecha.
Upozornil však, že i ve 30. letech minulého století se projevil častý tuzemský neduh. „Motorový vůz vznikal v časové tísni a na konci, když se dělal interiér, je proto v některých detailech znát, jak se kvaltovalo,“ usmál se.
Strela v roce 2018 opustila Kopřivnici, aby se mohla vrátit po železnici
A Střecha hned zmínil konkrétní poznatek: „Podlaha je tvořená korkovou obdélníkovou dlažbou. Překvapilo nás, že není položená od středu, ale od kraje, přičemž na druhé straně korek uřízli podle potřeby, takže uprostřed v průhledu je to trochu šejdrem.“ Nedostatek nebyl vidět, protože podlahu pokryl kobercový běhoun.
Slovenská strela po konci renovace zamíří opět do Kopřivnice. „Umístíme ji v proskleném pavilonu na konci vlečky v tatrováckém areálu. Bude sousedit s novým muzeem nákladních aut Tatra, které se buduje v areálu bývalé slévárny,“ uvedl ředitel Technického muzea Tatra Jan Jurkovič.
