Na farmách severní Moravy dále trvají přísná opatření proti nákaze. A s preventivními opatřeními tam počítají i do dalších měsíců, případně až do konce roku.
„Zavedli jsme velmi striktní opatření. Veškeré objekty máme oplocené a uzavřené, instalovali jsme výstražné cedule. Máme dezinfekční rohože i dezinfekční rámy pro vozidla, která k nám přijíždějí zvenčí,“ popsala Svatava Hrčková, ředitelka společnosti Renofarma, která má chov skotu v Palkovicích a Hukvaldech. Celkem se tak starají o 1 200 kusů dobytka.
„Koupili jsme oblečení pro veterináře či inseminátory, kteří k nám přicházejí, takže se u nás musí převléknout, a i přístroje jim poskytujeme naše,“ doplnila Hrčková.
Podobně přísná opatření popsal už na konci března Petr Ficbauer, ředitel živočišné výroby společnosti Agrosumak ze Suchdola nad Odrou.
„Když jdou zaměstnanci do práce, musí se vysvléct z civilního oblečení, projít přes dezinfekci a pak se obléci do pracovního,“ uvedl.
„Po třiceti letech, co fungujeme, jsme poprvé přivřeli brány naší farmy. A na tři měsíce jsme pozastavili provoz našeho automatu na mléko, ale počítáme, že tu dobu prodloužíme,“ zmínil farmář Miroslav Herot z Pržna.
Vozidla zvenčí teď na jeho farmu nesmějí vjíždět. „Pokud někdo něco přiveze, například pošta, odbavujeme vše mimo areál,“ přiblížil Herot.
Dobrovolná opatření
Slintavka a kulhavka se totiž může přenášet na pneumatikách vozidel či podrážkách bot a každý vstup zvenčí je tak pro chovy značným rizikem.
Opatření na farmách jsou přitom dobrovolná. „V tomto případě jsme pouze vydali doporučení. Jak striktně k nim budou přistupovat, to už záleží na jednotlivých farmářích,“ informoval mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
„Dostali od nás pokyny, jak lze situaci řešit, a je na chovatelích, jak k tomu přistoupí. Všichni jsou ale z toho nebezpečí nervózní, snaží se k tomu přistupovat zodpovědně a doufají, že to k nám nepřijde,“ poznamenal předseda regionální agrární komory Vilém Tomíček.
Pro firmy jsou preventivní opatření finanční i organizační zátěží. „Ale hlavní pro nás je ochránit naše chovy,“ zdůraznila Hrčková.
Jak dlouho budou muset fungovat ve zmíněném režimu, zemědělci zatím netuší. Odhadují to na několik měsíců dopředu.
„Když se nákaza objevila před patnácti lety v Anglii, trvala tam opatře ní devět měsíců,“ nastínila Hrčková. „Virus je schopný přežít v bahně až šest měsíců, takže i když je tře ba zasažený chov vybitý, může virus v okolí zůstat a šířit se dále. Je tedy možné, že v rámci bezpečnosti potrvají opatření až do konce roku,“ podotkl Herot.
Půl století...
Na našem území se slintavka a kulhavka objevila naposledy před 50 lety. Tehdy byla zasažená obec načas zcela odříznutá od okolí.
„Dnes je to mnohem komplikovanější, pohyb aut i lidí je daleko větší než tehdy,“ doplnil Herot.
Na hranicích se Slovenskem, konkrétně na přechodech v Mostech u Jablunkova a v Bílé, pokračuje nadále dekontaminace vozidel přijíždějících ze Slovenska.
„Všechna vozidla s hmotností nad 3,5 tuny přepravující zvířata nebo ta, která jsou k přepravě zvířat určena, vozidla přepravující živočišné produkty a vedlejší živočišné produkty musejí při průjezdu vybranými hraničními přechody projet dekontaminačním stanovištěm,“ vysvětlila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
Od 27. března do 14. dubna bylo v Mostech u Jablunkova dekontaminováno celkem 29 733 vozidel, v Bílé pak 4 831 aut.
31. března 2025 |
