„Naposledy jsme pomáhali posádce, které se ve vlnách vybila baterie elektročlunu a cestu zpět proti větru nezvládali,“ uvedl předseda Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Bruntál – Slezská Harta Petr Matzke.
Záchranáři, kterých je na přehradě třicet, ale vyjíždějí i k převráceným plachetnicím, topícím se plavcům, zraněným rybářům a turistům na nedostupném břehu a dalším lidem v nesnázích.
„Letos pomohli například našim klientům na šlapadlech,“ sdělil provozovatel půjčoven lodí a šlapadel v Nové Pláni a v Leskovci nad Moravicí Petr Drápala. Posádka přecenila své síly i orientační schopnosti na vodní hladině a vyrazila dál od břehu.
Pomoc i kuchaři po kolapsu
„Když se po hodině, na kterou měli šlapadlo pronajaté, pořád nevraceli zpět, volali jsme pro jistotu záchranářům. Ti okamžitě vyjeli, aby zjistili, co s nimi je. A stejně tak je vidíme vyjíždět při velkých průtržích mračen a silném větru. Méně zkušené posádky nevědí, jak na rozbouřené vodě zvládnout loď, a volají o pomoc,“ konstatoval Drápala.
Náplní práce vodních záchranářů je takzvaná první pomoc s rozšířenou působností. „U přehrady prostě pomáháme všem, kteří se pohybují ve vodě i kolem ní v okruhu do 300 metrů od vodní hladiny,“ řekl Matzke.
To byl i případ kuchaře na dětském táboře, který zkolaboval při přípravě snídaně. „Tábor byl na odlehlé straně přehrady, kam by zdravotníci dojížděli jen těžce a nedalo se tam přistát ani vrtulníkem. Zajeli jsme pro něj lodí, a než přijela sanitka, dovezli jsme ho na molo, kde si ho lékaři převzali,“ popsal Matzke.
Plavidla všeho druhu
Ve vodě záchranáři pomáhali třeba kajakářům, kteří se posilnění alkoholem rozhodli přepádlovat Hartu a poměrně daleko od břehu se převrátili. „Pád do studené vody je sice probral a snažili se loď otočit. To se jim však nedařilo. Naštěstí je ze břehu sledovali rybáři, kteří zavolali na dispečink tísňového volání, a ten předal informaci nám. Když jsme je našli, byli na pokraji sil a věřím, že tihle mladíci se už nikdy na vodu pod vlivem alkoholu nevydají,“ poznamenal Matzke.
Pomoc lidem v nouzi na plavidlech je podle záchranářů na přehradě stále častější. Nejprve vodu křižovaly jachty, kajaky, loďky, šlapadla a surfy. Loni tu záchranáři zažívali boom paddleboardů a letos dorazili na Hartu uživatelé jetsurfů, tryskových prken.
Státní plavební správa tady vymezila část vodní plochy pro uživatelé vodních elektroskútrů, elektrických jetsurfů a efoilů, což je další typ surfu s elektropohonem.
„V bójemi vyhrazeném prostoru mohou adrenalinoví surfaři jezdit a neohrožovat ostatní. Již několikrát jsme je ale zastihli na takzvané volné vodě a většina provinilců vůbec netuší, jak je jejich pohyb mezi lidmi, kteří nic netuší, nebezpečný,“ upozornil Matzke.
Plavci nejsou na hladině takřka vidět
„Nedávno se i nám na lodi stalo, že jsme málem přehlédli plavce, jehož hlava na hladině moc vidět není. My se ale dokázali kolizi vyhnout. Co by se mohlo stát, kdyby ho přehlédl jezdec na tryskovém prkně, raději nedomýšlím,“ řekl Matzke a dodal, že pro vlastní bezpečnost by měl mít plavec s sebou záchranný pás nebo plaveckou bójku. S tou je plavec na hladině lépe vidět, záchranný pás mu pak může pomoci třeba při křeči nebo jiné krizové situaci.
Do péče záchranářů spadají i posádky elektroplavidel, které se na vodu vydají. „Zoufalců, kterým se nedaří vrátit se včas, bývá za sezonu dost. Loni to byl třeba mladý pár, který vyrazil prozkoumávat zátoky kolem přehrady a jednoduše se ztratil,“ konstatoval Matzke.
„Nikdo tehdy netušil, kam se dvojice vydala, a tak jsme začali propátrávat vodní hladinu doslova metr po metru. Trvalo hodinu, než jsme je našli, a přitom stačilo, aby si před vyplutím zapnuli v mobilu aplikaci Záchranka, která lokalizuje polohu plavidel, a vše by bylo jednodušší,“ dodal Matzke.
