„Až přelezeš nizke ďury ze zbijakem na řbetě...“ Havířina má i svůj jazyk

Seriál   18:35aktualizováno  18:35
V seriálu MF DNES Sláva a bída hornictví se tentokrát věnujeme vývoji havířské mluvy, která se postupně z podzemí uhelných dolů přenesla nejen do domácností.

Horníci, kterým právě skončila směna. | foto: ArchivMAFRA

„Až přelezeš nizke ďury ze zbijakem na řbetě, až sam oberštajger na gořalku pozve tě,“ zní v písni skupiny Buty nazvané Hajcman Blues.

Je určitě nemálo posluchačů, kteří dumají nad tím, o čem to frontman skupiny Radek Pastrňák vlastně zpívá. Ti, kdo pracovali na šachtě, však mají jasno. A porozumět by mohli i lidé, kteří někoho takového znají či znali. Mnohé hornické výrazy totiž v místní mluvě zakořenily a část z nich se ze šachet přenesla nejen do domácností, ale třeba i do názvů restaurací, pizzerií a dalších služeb.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Vývoj hornické mluvy začal na Ostravsku se vznikem uhelných dolů, tedy v druhé polovině 18. století.

„Místní zaměstnanci šachet potřebovali nové názvy na vyjádření nových pojmů na pracovišti. Tvořili si proto nové výrazy, přenášeli významy starších domácích slov, hlavně však přejímali s novými věcmi i nové názvy, a to z počátku zejména z názvosloví cizího, především německého,“ vysvětluje Bedřich Téma v časopise Naše řeč.

„Protože až do roku 1918 se úřední korespondence a hlášení vyřizovaly v němčině a vedení podniků jednalo většinou německy, často se i na šachtách používaly německé termíny. Ta němčina byla ze značné části zdeformovaná, jednak vlivem dialektu, jednak ji přetvořili čeští havíři při používání,“ přibližuje odborník na hornickou mluvu Ladislav Jangl.

Díky odborníkům se podařilo vytvořit správnou terminologii

Výrazy z němčiny se užívají na šachtách dodnes. Například směna je šichta, do dolu se nesjíždí, ale fárá, technikovi se říká štajgr, odval se nazývá halda a třeba propadlina je pinka.

Z hornického slovníku

oberštajger - vrch. mistr na povrchu

zbijak - sbíjecí kladivo

fáračky - pracovní oděv

hajcman - železná výztuž

maras - bláto

pikovat - pracovat se sbíječkou

nizke ďury - tunel pod zemí vysoký 30 cm, kde se při práci leží

štola - vodorovné důlní dílo s vyústěním na povrch

větruvka - větrací jáma

Od 19. století začali havíři na Ostravsku do důlní terminologie zapojovat i slezsko-polské výrazy. V minulém století pak přišla snaha vytvořit správnou českou terminologii, což se díky odborníkům a spisovatelům povedlo.

„Prvním úkolem bylo shromáždit staré hornické výrazy, které se zachovaly v písemnostech a v živé hornické řeči, a vybrat z nich ty, které se zdály vhodné, aby vytvořily základ spisovné hornické terminologie,“ popisuje Jangl.

Mnoho termínů převzal a vytvořil například pedagog Josef Hrabák. Některé se uchytily, jiné ne. „Za samozřejmé považujeme některé jím propagované termíny, například čelba. Také nadloží a podloží místo dřívějších výrazů visuté a ležaté, raziti a podobně. Naopak se neujaly například jím navrhované dolný, podolný pro důlního,“ podotýká Jangl.

Kromě spisovné terminologie se podařilo „scelit“ rovněž nespisovnou hornickou mluvu. V současnosti devadesátiletý Ladislav Jangl je autorem Hornického slovníku, který vznikl v roce 1986 a obsahuje stovky výrazů nespisovné hornické řeči z Českých zemí od nejstarší doby až do jeho vzniku. Dnes se do něj může podívat každý, kdo chce lépe porozumět hornické terminologii, slovník je totiž volně k nahlédnutí na internetu.

Autor:

Nejčtenější

Hněv v Opavě. Sudí prchali, zaskočený Csaplár reagoval: Míra zla je šílená

Spoluhráči i protivníci se snaží zastavit opavského záložníka Pavla Zavadila,...

Nadávky, výhrůžky, obrovská zloba. Na rozhodčí i na soupeře. Pořadatelé museli být v plné pohotovosti, když se v Opavě...

Na Novojičínsku zemřeli při čelní srážce dvou aut čtyři lidé

Ilustrační snímek

Tragická dopravní nehoda se stala krátce před pondělní půlnocí na silnici I/48 mezi Novým Jičínem a Hranicemi. Po čelní...

Muž dvou tváří Zavadil. Proč se nestárnoucí kapitán vzteká

Pavel Zavadil z Opavy během utkání s Jabloncem

Byl nepříčetný. Držel v podpaží balon a nasupeně kráčel k rozhodčímu. Tolik nadávek mu poslal a nemohl přestat....

Na dálnici u Frýdku zemřela osmnáctiletá řidička, vůz skončil v příkopu

V Janově Vsi na Mělnicku sjelo auto do rybníka Harasov. Na místě zasahují...

O život přišla v úterý večer osmnáctiletá řidička při jízdě po D56 poblíž Paskova na Frýdecko-Místecku. O rok mladší...

Ostravu čekají až tři roky bez dálnice. Zavře ji oprava zvlněného povrchu

Na ostravské části dálnice D1 začaly provizorní opravy zvlněné vozovky. (12....

Na dva až tři roky se v Ostravě úplně zavře 18 kilometrů dlouhý úsek dálnice. Silničáři ho budou stavět celý znova....

Další z rubriky

Podíl na emisích máme nízký, tvrdí ostravská koksovna kritizovaná ekology

Koksovna Svoboda v Ostravě

Jen necelé tři kilometry vzdušnou čarou dělí Masarykovo náměstí v centru Ostravy od koksovny Svoboda společnosti OKK...

Převrhli i kočárek s dítětem, vzpomíná žena na zásah po pietě v Havířově

Unikátní fotografie pořízená 21. srpna 1969 z balkonu jednoho z domů na...

Před půl stoletím bylo v tehdejším Severomoravském kraji kromě Ostravy a Opavy nejvíce rušno v Havířově. V nejmladším...

Autobusové linky majitele Baníku ve třech městech převzala jiná firma

Ilustrační snímek

Firmy ČSAD Havířov, ČSAD Karviná a ČSAD Frýdek-Místek, patřící doposud do skupiny společnosti CIDEM Hranice, změnily...

60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?
60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?

Na 8. srpna připadá mezinárodní den ženského orgasmu! Jak svátek vznikl a proč ženy orgasmus někdy předstírají?

Najdete na iDNES.cz