Kromě běžných škol jsou v kraji v nabídce i různé alternativní vzdělávací systémy – montessori či waldorfská pedagogika, svobodné školy či scioškola. Často nejsou spádové a děti do nich chodí ze širokého okolí. Pro rodiče nebývá problém vozit do nich děti i desítky kilometrů od bydliště.
Zřejmě nejčastěji zastoupeným směrem mezi alternativně zaměřenými školami v kraji je montessori pedagogika. Věnuje se jí více než desítka základních škol. Jednou z nich je Základní škola Labyrint ve Lhotě, místní části Háje ve Slezsku na Opavsku, která má i pobočku v Třinci.
„Nejsme spádová škola, děti k nám chodí ze širokého okolí. Máme žáky z Opavy, Ostravy, Kravař, Hrabyně a dalších míst,“ přiblížila ředitelka školy Veronika Kotůlková.
Výuka ve věkově smíšených třídách
Labyrint funguje už devět let a zájem rodičů převyšuje kapacitu školy, přibližně polovinu zájemců musí v Labyrintu odmítat.
„Montessori školy podporují přirozenou zvídavost a samostatnost dětí. Klíčové je zde připravené prostředí – pečlivě uspořádané třídy vybavené montessori pomůckami, které dětem umožňují učit se vlastním tempem skrze praktické činnosti a objevování,“ přiblížila Kotůlková.
Výuka probíhá ve věkově smíšených třídách, v trojročních třeba od šesti do devíti let a od devíti do dvanácti, což podporuje vzájemné učení a rozvoj sociálních dovedností. „Učitel je průvodce, který pomáhá dětem najít individuální cestu k poznání místo klasického předávání hotových informací,“ doplnila Kotůlková.
Princip trojročí platí také v jediné scioškole v kraji, která je ve Frýdku-Místku. „Nemáme ročníkové třídy, ale skupiny od prvního do třetího ročníku, od čtvrtého do šestého a od sedmého do devátého. V každém trojročí máme dvě souběžné skupiny,“ popsala Darina Klimparová ze Scioškoly Frýdek-Místek.
Nejsme uzavřený systém, děti se na střední neztratí, zní z alternativních škol |
Ani tam nejde o klasickou spádovou školu, ale hlásí se do ní děti, jejichž rodiče mají zájem o tento druh vzdělávání.
„Zaměřujeme se na rozvoj kompetencí našich žáků, aby se naučili převzít zodpovědnost za své chování, snažíme se podporovat jejich silné stránky, aby se dítě rozvíjelo v tom, co mu dobře jde,“ vyjmenovala některé ze základních principů Darina Klimparová.
Zájemci se mohou seznámit s fungováním školy na besedách, které pořádají učitelé. „Děti případně mohou přijít na několik dní či týden na zkoušku, když například chce někdo přestoupit ve vyšším ročníku,“ uvedla Klimparová.
Předchozí seznámení dětí i rodičů se způsobem výuky je součástí zápisu i na waldorfských školách. Ty jsou v kraji dvě, obě v Ostravě.
„My jsme spádová škola, naše spádová oblast je ale velmi malá, to proto, abychom mohli uspokojit poptávku těch, kteří mají zájem o waldorfské vzdělávání,“ informoval ředitel Waldorfské základní a střední školy v Ostravě-Porubě Břetislav Kožušník.
„Dítě má vlastní zodpovědnost za své vzdělání“
Do školy tak chodí děti z celé Ostravy a jejího blížšího okolí. „Hlavním cílem waldorfské pedagogiky je probudit zvídavost a vlastní svobodný zájem o vzdělávání. Výuka je zaměřena na všestranný rozvoj dítěte – podněty stejnou měrou působí na rozvoj rozumu, citu i vůle. V dětech se posiluje schopnost spolupráce místo soutěživosti a schopnost začlenit se do kolektivu a společnosti,“ přibližují zástupci školy hlavní principy tohoto směru na svých stránkách.
Dvě v kraji jsou i takzvané svobodné demokratické školy – Erazim v Opavě a Gaudi v Příboře na Novojičínsku. „Stavíme na tom, že dítě má vlastní zodpovědnost za své vzdělávání a škola se mu pro to snaží poskytnout co nejlepší podmínky,“ přiblížil ředitel opavské svobodné demokratické školy Erazim Matěj Frgala.
Děti tam nejsou rozděleny do tříd podle věku, ale dochází k míchání napříč všemi věkovými kategoriemi. Neučí se jen ve třídách, ale ve všech prostorách školy.
A zápisy tam nejsou hlavním způsobem, jak škola přijímá děti. „Většinu dětí přijímáme v průběhu roku, a to do všech ročníků, nejen do prvního. Například když rodiče nejsou spokojeni s tím, jak výuka probíhá na běžné škole a rozhodnou se děti přeřadit k nám. Dětí ze zápisů do první třídy je u nás minimum,“ objasnil Frgala.
Výuka může probíhat i venku
Pro děti z lesních školek může být navazující alternativou škola Hnízdo, která sídlí v Ostravici. „My jdeme už do začátku směrem, kterým jde i dnešní rámcový vzdělávací plán. Máme například sdružování ročníků, angličtinu už od první třídy a další věci,“ uvedla ředitelka Veronika Šalamounová. Spolek Hnízdo Beskydy, jenž je jejím zřizovatelem, má pod sebou i lesní školku. „Na tu navazujeme, takže benefitem u nás je pobyt v přírodě, i velká část výuky probíhá venku,“ doplnila Šalamounová.
Děti do školy jezdí z širokého okolí, v počátcích například až z Kroměřížska. „Pro děti z větší dálky máme i ubytování, aby nemusely dojíždět, využívá jej asi dvacet dětí,“ vzpomněla Šalamounová. Zájem rodičů odpovídá přibližně kapacitě školy, která letos otevírá první třídu pro deset až patnáct dětí. „Celkovou kapacitu máme devadesát dětí, zvětšovat ji nechceme, naším cílem je zůstat malou školou, dá se tak odhalit případné problémy mnohem lépe, vidíme třeba i na vztahy mezi dětmi, co se mezi nimi děje, a můžeme je ohlídat, což ve větších školách není možné,“ osvětlila.
