ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Úřad obvodu Moravská Ostrava a Přívoz

Ostrava zvažuje, že zakáže vjezd automobilům s hmotností nad šest tun

  • 24
Možnost trvalého zákazu vjezdu aut nad šest tun hmotnosti na celé území města zvažuje Ostrava. Podle odborných studií omezení provozu velkých aut nejvíc pomůže snížit zátěž ovzduší z dopravy, naopak nízkoemisní zóny nepomohou.

Že i doprava je v krajské metropoli významným zdrojem škodlivin, ukázala nedávná měření Centra pro životní prostředí a zdraví. Nejhůře je na Místecké, Rudné a Hlučínské.

„Ostrava nyní zvažuje možnost trvalého zákazu vjezdu vozidel nad 6 tun na celém území města. Je to ovšem na počátku řešení a vyjednávání a o jeho zavedení bude rozhodnuto během následujících dvou až tří let,“ uvedla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová. 

Doplnila, že u zákazu vjezdu bude možné stanovit výjimky, které se mohou vázat na splnění určité emisní třídy.

Vedení města hledá možnosti regulace dopravy, které by mimo jiné pozitivně ovlivnily kvalitu ovzduší. Myšlenku na zřízení nízkoemisních zón definitivně opustilo, podle odborných analýz by se na stavu ovzduší projevily jen zanedbatelně.

Ostrava si to nechala prověřit předloni. Analýzy vybraly dvě nevhodnější místa pro nízkoemisní zónu – centrum Ostravy, Porubu a Svinov, a poté na základě tří scénářů vznikly modely pro jednotlivé škodliviny vztažené k průměrným ročním koncentracím.

„První scénář byl stav dopravní intenzity k roku 2020 beze změn, druhým scénářem bylo zavedení nízkoemisních zón s povolením vjezdu vozidel splňujících emisní normy Euro 3 a výše a posledním scénářem bylo zavedení zón s povolením vjezdu pro vozidla Euro 4 a výše,“ upřesnila náměstkyně Šebestová.

Výsledky však ukázaly, že zavedení nízkoemisních zón by mělo zanedbatelný přínos pro kvalitu ovzduší. Ostrava se proto prostřednictvím další studie zaměřila na jiné možnosti regulace, třeba formou regulačních řádů, tedy opatření, jež omezují dopravu jen v době vyhlášených smogových situací.

Vzorkovače měřily v 17 lokalitách

Posuzovalo se snížení rychlosti na páteřních komunikacích, zákaz parkování nerezidentům v zónách placeného stání, zákaz vjezdu vozidlům nad šest tun do centrální části města, MHD zdarma, omezení vjezdu vozidel podle sudých a lichých čísel v poznávací značce i kombinace těchto opatření.

„Z rozborů, modelování rozptylu škodlivin a analýzy dopravy ve městě v jednotlivých variantách jednoznačně pro zlepšení ovzduší vyplynulo doporučení uskutečnit opatření, které by vedlo k zákazu vjezdu vozidel nad 6 tun do centrální části města. Nicméně Ostrava zvažuje možnost na celém území města,“ sdělila Šebestová.

Že i doprava Ostravu trápí, ukázala mimo jiné měření Centra pro životní prostředí a zdraví. Takzvané pasivní vzorkovače čtyři týdny měřily znečištění oxidem dusičitým v sedmnácti ostravských lokalitách zatížených hustým provozem.

„Máme k dispozici výsledky pro patnáct lokalit, dva vzorkovače byly zničeny či ukradeny. Nejvyšší hodnotu znečištění jsme naměřili v Místecké ulici, a to 44 mikrogramů na metr krychlový. Dále v ulici Rudná 42,5 a Hlučínská 42,4 mikrogramu na metr krychlový. Pokud by byly naměřeny v celoročním průměru, byl by překročen limit,“ řekl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Měření i mimo stanice

Projekt zmapoval i místa, kde se běžně neměří. „Výsledky naznačují, že i v Ostravě jsou místa znečištěná oxidem dusičitým více, než kde stojí monitorovací stanice. Z nich nejvyšší hodnoty vykazuje stanice Českobratrská označovaná jako dopravní hotspot,“ dodal Šuta.

V Českobratrské byl i jeden ze vzorkovačů. Hlásil průměrnou koncentraci za dobu měření 38,1 mikrogramu na metr krychlový. Nejlépe dopadla ulice Opavská v Porubě s 20 mikrogramy.

Vliv oxidů dusíku na zdraví je zjevný. „Je prokazován význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 mikrogramů na metr krychlový v těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí a změny pozornosti. Ve vyšším věku dětí snižuje rychlost neuropsychického vývoje. Studie z Londýna prokazuje při koncentracích nad 40 mikrogramů na metr krychlový i zvýšení výskytu Alzheimerovy choroby,“ uvedl Radim Šrám, předseda komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

Měření se uskutečnila v osmi krajských městech, vůbec nejhorší situace panuje v ulicích Prahy a Brna.