„Součástí areálu je objekt modulárního skladu, to znamená logistické haly s rozměry 204 krát 188 metrů a výškou přibližně 21 až 23 metrů u technologických objektů,“ píše se v oznámení záměru Lidlu pro studii EIA.
Není to poprvé, co firma o stavbu obřího skladu u Bravantic usiluje. Předchozí dva pokusy ale po námitkách krajského úřadu společnost sama stáhla.
„Záměr byl předložen dvakrát, kdy v jednom případě byl krajským úřadem vydán závěr zjišťovacího řízení s tím, že je nutné pokračovat v posuzování v celém rozsahu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí – to znamená celý proces EIA,“ řekla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
„V obou případech plán oznamovatel stáhnul a rozhodl se nepokračovat v procesu EIA. Nyní je podán s mírnými úpravami znovu a opětovně probíhá takzvané zjišťovací řízení,“ sdělila Birklenová.
Sama společnost Lidl se ke snaze o stavbu logistického areálu zatím vyjadřovat nechce. „Distribuční centrum v Moravskoslezském kraji bychom rádi postavili. Jeho projekt je však v rané fázi, tudíž v tuto chvíli nemůžeme poskytnout bližší informace,“ řekla mluvčí Lidlu Zuzana Holá.
Hlavní překážkou stavby skladu je jeho umístění v polích nedaleko Bravantic. Část areálu by tak musela být vyňata z půdního fondu.
„Je to obrovský problém, protože se v kraji zbavujeme nejlepší zemědělské půdy pro záměry, které ve srovnání s cenou této půdy nemají žádný význam,“ komentoval plán Ivan Bartoš z Českého svazu ochránců přírody ve Studénce.
„Takové stavby by měly stát úplně jinde, ne ve volné krajině. Tu půdu už nikdo ‚nevyrobí‘. Řešením by bylo využívání nevyužívaných průmyslových areálů, ale to je pro investory dražší. Proto preferují pole,“ vysvětlil Bartoš.
Obdobné výtky měl už při prvních podáních také krajský úřad.
„Výhrady se týkaly zejména rozsahu vynětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,“ píše se v oznámení záměru.
„Ty byly následně v prosinci 2018 osobně projednány s ministerstvem životního prostředí a Českou inspekcí životního prostředí Ostrava, na základě závěrů těchto jednání pak investor s projektantem přistoupili k zásadní úpravě části projektové dokumentace týkající se zejména sadových úprav a požadavků na vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu, rozsah řešeného území byl významně redukován,“ zmiňuje se v záměru.
Studie počítá s tím, že v areálu najdou práci až dvě stovky lidí. Ani to ale podle ekologa Bartoše neopravňuje k trvalému záboru zemědělské půdy.
„Jde o ničení téměř posledního bohatství, které nám zůstává. V podstatě rozprodáváme své životní prostředí. Navíc jde také o pramennou oblast takzvaného Psího potoka, což je rovněž velký problém. Budou se muset odvést vody, držet je v nějaké retenci,“ řekl.
Starosta Bravantic Rudolf Němec chce počkat na závěr šetření. „Asi by to mohl být pro obec přínos, ještě jsem o tom nepřemýšlel,“ řekl starosta. „Zatím nám jen bylo řečeno, že až bude projekt připraven, budeme o něm jednat,“ dodal Němec.
