Cílem výzkumu bylo vyhodnotit reakce svahů a koryt v nejvíce zasažených oblastech.
„Výjimečný dopad bouře Boris na krajinu způsobila kombinace dlouhotrvajícího deště zakončeného velmi intenzivními srážkami. Ty dosahovaly až dvaceti milimetrů za hodinu,“ sdělil Radek Tichavský z výzkumného týmu odborníků Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Svahy Hrubého Jeseníku se vlivem dlouhého deště postupně nasytily vodou a závěrečné zesílení srážek podle výzkumníků fungovalo jako přímý spouštěč pohybu bahenních proudů.
„Ke snížení stability svahu zároveň přispěl nevhodně řešený odtok z lesních cest, který soustřeďoval vodu do citlivých míst,“ upozornil Tichavský.
Bahenní proudy však i přes absolutní mimořádnost srážek nebyly výrazně větší než při starších extrémních událostech. „Rozhodující roli nehrál jen samotný déšť, ale především tvar a vlastnosti terénu,“ konstatoval Tichavský.
Na Jesenicku povodně řádí odjakživa. Utopily i významného diplomata |
Čtyři pětiny starých i nově vzniklých bahenních proudů se objevují na velmi strmých svazích, které fungují jako přirozené trychtýře.
„Voda se na nich při silných deštích rychle soustřeďuje do úzkých tras a nemá se kam rozptýlit. Právě v těchto místech pak dochází k největší nestabilitě svahů,“ řekl.
Vědci podrobně analyzovali dostupná data o srážkách v Jeseníkách za roky 1900 až 2024. A zjistili další podstatnou okolnost. Zatímco v první polovině 20. století se velmi silné deště objevovaly v poměrně pravidelných cyklech, až desetiletých, v posledních dekádách mají stále nepravidelnější a obtížně předvídatelný charakter.
„To v kombinaci s vlastnostmi terénu, blízkostí obydlených údolí a lidskými zásahy výrazně zvyšuje riziko svahových nestabilit,“ upozornil Stanislav Janalík z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Potřebné pravidelné monitorování svahů
Studie varuje před rostoucím rizikem proudění trosek ve středně vysokých horských oblastech, které navíc vzhledem nepravidelnosti extrémních srážek poslední doby lze jen těžko předvídat.
„Mírný reliéf regionu v kombinaci s místy strmými svahy a krátkými vzdálenostmi mezi prameny a sídly zesiloval hydrogeomorfologické dopady: sedlové toky, erozi roklí, zařezávání potoků, mělké sesuvy půdy a zaplavování oblastí,“ uvádí text v souvislosti s bezprecedentními srážkami mezi 11. a 16. zářím 2024 v oblasti Jeseníků.
Studie se zaměřila na pramenné toky v povodí říček Bělé a Desné – Studený potok, Javořický potok, Hučivou Desnou, Rudohorský potok i Keprnický potok, kde největší bahenní proud poškodil okolní les i přehradil lesní cestu. Strmé svahy pramenů řeky Bělé sestupují do úzkých, hustě osídlených údolí.
Odborníci proto doporučují rizikové svahy v Jeseníkách pravidelně monitorovat, ale také upravit odvodnění v horských oblastech, především u lesních cest. Důležité je podle nich s těmito riziky počítat při dlouhodobém plánování rozvoje horských území.
Výsledky výzkumu expertů Ostravské univerzity, kteří v terénu po zářijových srážkách identifikovali tři desítky nových drah bahenních proudů, byly publikovány v odborném časopise Natural Hazards.
