Jednou z obyvatelek domova Přístav v ostravských Kunčičkách je paní Pavla. Většinu života strávila po boku svého muže, horníka, s nímž vychovali několik dětí.
„Havířina však krutě poznamenala zdraví jejího muže a jednou na Silvestra – během obyčejného večera u televize o něj paní Pavla náhle přišla,“ popsal příběh jedné z klientek Václav Fiala, vedoucí přímé práce v domově Přístav.
Ztráta partnera obrátila ženin život naruby. „Bolest se snažila tlumit alkoholem, který však postupně přerostl v závislost. Následovala mrtvice, zhoršení zdravotního stavu a postupné odcizení dětem i okolí. Všechny křivdy a chyby viděla stále ostřeji, až se ocitla zcela sama – a nakonec i bez střechy nad hlavou,“ pokračoval Fiala.
Po řadě let života v nouzi pak našla oporu v Domově Přístav, kde dnes žije. Stejně jako dalších téměř 150 lidí. Tolik je totiž kapacita tří Přístavů, které v kraji fungují, dva v Ostravě, konkrétně v Kunčičkách a Vítkovicích, a jeden ve Frýdku-Místku.
V domovech Přístav žijí i lidé starší 26 let, kteří jsou kvůli zdravotním problémům odkázáni na pomoc jiných.
„Poskytujeme v nich zázemí seniorům, kteří po těžkém životě přišli o střechu nad hlavou a zároveň se potýkají s vážnými zdravotními problémy. Každoročně zde nachází bezpečí přes 250 lidí, kteří by jinak čelili samotě a nejistotě,“ přiblížila krajská oblastní ředitelka Armády spásy Jana Plačková.
Zájem o ně je ale mnohem vyšší, v pořadnících v kraji čeká téměř 500 žádostí. „Denně se setkáváme s příběhy seniorů, kteří se ocitli bez zázemí a bez možnosti zvládnout své zdravotní a sociální potíže sami. Je zřejmé, že potřeba péče o seniory se specifickými potřebami ve společnosti narůstá a současná kapacita nestačí pokrýt skutečnou poptávku,“ podotkla Plačková.
Podle loňské zprávy o vyloučení z bydlení, na jejímž vzniku spolupracovala Ostravská univerzita s iniciativou Za bydlení, se v Česku s bytovou nouzí potýká 160 tisíc osob. Z toho lidé starší 65 let tvoří šest procent. Mezi lidmi, kteří žijí na ulici, je ale jejich podíl ještě vyšší – kolem devíti procent. Z celkem 12 tisíců bezdomovců je v Česku 1 300 starších 65 let.
V Ostravě či jiných městech pohornického regionu je přitom situace horší než jinde. Zatímco třeba v podstatně lidnatějším Brně se s bytovou nouzí potýká 5 200 lidí, v Ostravě je to 7 600 lidí. V Karviné a v Havířově je to shodně 2 300 lidí, což je pro srovnání stejně jako v Olomouci.
„Myslím, že v tom, jak se o seniory bez bydlení staráme, je na tom Ostrava nejlépe v České republice. V ostatních městech tolik situaci seniorů bez domova neřeší. Běžně je to tak, že když už takový člověk nezvládá život na ulici po zdravotní stránce, skončí v nemocnici a tam se pak řeší, do jakého sociálního zařízení jej umístit,“ hodnotil situaci náměstek ostravského primátora Zbyněk Pražák.
Zařízení ve Vítkovicích zvažují rozšířit
Ten vyzdvihl fungování domovů Přístav. „Zažívají tam komfort, jaký možná v předchozím životě nepoznali, mají tam teplo, pravidelnou stravu, péči či možnost společenského vyžití,“ řekl Pražák.
Kromě zmíněných seniorů tam ale končí i další lidé. „Mohou to být i lidé starší 26 let, kteří se kvůli zdravotním problémům o sebe nedokáží postarat a nemají ani žádné příbuzné či blízké, kteří by o ně pečovali,“ uvedla Monika Kubjatová, ředitelka Domovů Přístav.
Zbyněk Pražák si je vědom, že současná kapacita domovů Přístav nedostačuje současnému zájmu. „V Ostravě se dá mluvit o stovkách dalších lidí, kteří by takovou službu potřebovali. Proto zvažujeme, že bychom ve spolupráci s Armádou spásy rozšířili kapacitu vítkovického domova Přístav,“ nastínil náměstek.
