„Až mě z toho mrazí. Je jasné, kdyby se mi to stalo třeba v lese, už bych tady nebyl,“ řekl devětašedesátiletý Jaromír Bardoň z Těrlicka.
Nikdy předtím se se srdcem neléčil. Do ambulance zubaře Olivera Sůry v centru Ostravy, který měla na jeho záchraně zásadní podíl, se dostal náhodou.
„Moje zubařka skončila a manželka obvolávala všechny zubaře široko daleko. Jediný on byl ochoten mě vzít,“ líčil Jaromír Bardoň.
Vzpomíná, že mu bylo toho dne trochu divně, ale neřešil to. „Když pak doktor plomboval, cítil jsem pálení v krku, slábly mi ruce. Přál jsem si, aby to rychle dokončil. Pak nic nevím. Probral jsem se až v nemocnici,“ vyprávěl bývalý zootechnik a zemědělský podnikatel.
Když začal lapat po dechu a upadl do bezvědomí, zubař zachoval chladnou hlavu a ihned začal s pomocí svého týmu s oživováním.
„Kolega zavolal rychlou záchrannou službu. Dispečer nám také doporučil externí defibrilátor, který byl k dispozici v nedalekém studiu České televize,“ popisoval.
Tamní recepční předala přístroj sestře z dentální kliniky. „Sotva jsme pacientovi defibrilátor nasadili, přijeli záchranáři,“ dodal.
Nejzkušenější ze zkušených
Dispečer záchranky kontaktoval i specialisty z ECMO týmu, který funguje v Ostravě několik let, ale teprve od října má certifikát opravňující provádět napojení pacientů na mimotělní oběh i mimo nemocnici.
„Nacvičovali jsme to s ECMO týmem od loňského jara do podzimu,“ sdělil ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje David Holeš. Zdůraznil, že přežití pacienta je výsledkem výborně fungujícího řetězce.
Větší šance přežít infarkt. Kardiologové mohou klíčový přístroj napojit i v terénu |
Jak asi vypadalo napojení pacienta na mimotělní oběh v zubařské ordinaci, přiblížil vedoucí lékař ECMO centra a primář tamní Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Filip Burša: „Je to samozřejmě ztíženo podmínkami v terénu a chybějícím nemocničním zázemím, takže je to extrémně stresující. Musí to dělat nejzkušenější ze zkušených,“ líčil.
Větší šance na přežití
Tým si vytvoří improvizované operační pole a potřebné vybavení jako hadice, jehly, vodiče a různé jiné věci si přiveze v kufru.
„Pomocí ultrazvukového přístroje se lokalizují cévy v tříslech pacienta. Céva se napíchne jehlou, zavede se do ní drát, po tom drátu se dá další instrumentárium, na jehož konci je kanyla tlustá jako prst, taková velká roura, která se zavede přes žilní systém až do aorty, kde je hrot tepenné kanyly,“ popisoval lékař. „Jde o velmi invazivní výkon spojený s krevní ztrátou,“ dodal.
ECMO zachránilo chlapce, který byl půl hodiny pod ledem. Pomáhá i novorozencům |
Pro pacienty, u kterých se nepodaří obnovit srdeční činnost standardními postupy resuscitace, je takzvaná mimotělní resuscitace často jedinou šancí na přežití. Klíčové je přitom minimalizovat dobu, kdy pacient nemá žádný oběh.
Proto začal tým ECMO provádět i napojení pacientů přímo v místě zástavy. „Zvyšuje se tak šance na přežití s dobrým neurologickým výsledkem,“ vysvětlil Burša.
To je právě případ Jaromíra Bardoně, kterého se podařilo napojit na ECMO pětačtyřicet minut od zástavy. Další náročný zákrok prodělal ve fakultní nemocnici. Lékaři už ho chtějí brzy pustit domů.
Existuje ale jen úzká skupina pacientů, u kterých je možné takto postupovat. „Musí jít o kardiální příčinu zástavy, kterou lze odstranit. A klíčové je, aby byli kolem lidé, kteří neprodleně zavolají záchranku a zároveň začnou ihned s resuscitací. Bez nich by to nešlo,“ zdůraznil Burša.
„Není to ještě úplně ideální, ale každým dnem se to lepší. Cítím se celkem v pohodě,“ popsal Bardoň svůj zdravotní stav po dvou týdnech od kolapsu.
Vedle Ostravy je specializované ECMO centrum ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Oprávnění dělat napojení na mimotělní oběh přímo v terénu tam mají asi rok.
