Může si vybrat ze tří barev – tělové, šedé nebo černé. Dívka říká, že jí nejvíc vyhovuje černá. „Chci, aby bylo na první pohled vidět, že to není ruka, ale protéza,“ netají.
A dál už nemusí nikomu vysvětlovat, proč na přivítanou podává zdravou levou ruku. Zatím. Kamila se sice narodila a celé dětství prožila bez pravého předloktí, díky moderním technologiím má však na prahu dospělosti konečně šanci chybějící část ruky nahradit funkční bionickou protézou. A prožívat to, co většina jiných lidí považuje za naprostou samozřejmost. „Je to úžasné. Můžu používat dvě ruky,“ říká v nářečí usměvavá středoškolačka z Hošťálkové na Vsetínsku.
Přestože je uzavřenější a nepředvádí se ráda, stala se letos na jaře velmi známou díky tomu, že jako první Češka otestovala nejmodernější generaci protézy horní končetiny, takzvanou bionickou ruku. Když protézu představovala novinářům, ani ve snu ji nenapadlo, že by novinku v hodnotě 1,5 milionu korun mohla brzy sama vlastnit.
Teď už ji má. Tento týden přijela společně s rodiči do Ortopedické protetiky ve Frýdku-Místku, kde podepsali smlouvu, a bionickou ruku si odvezli domů. Složily se ji na ni tisíce neznámých lidí.
Ruku díky sbírce dostane i další vhodný zájemce
Kamila se objevila v médiích poprvé na jaře (psali jsme zde). Tehdy se svěřila, že na moderní protézu nepomýšlí hned kvůli nedostatku času a peněz. „Dost času mi zabírá škola, nemohla bych dojíždět na trénování s bionickou protézou. Ale i to jednou přijde. Rodiče mi na ni šetří už od narození,“ řekla tehdy.
Rodiče přiznali, že nemají dost peněz, ale dodali, že až bude dcera protézu chtít, vezmou si na ni úvěr. Netušili, jaký ohlas Kamilin příběh vyvolá - že čtenáři budou mít obrovskou chuť pomoci. A nenapadlo je, že z nich za pár dní budou díky vlně solidarity milionáři. I když jen nakrátko.
„Lidé psali, že chtějí dceři poslat peníze, proto jsem založil transparentní účet. Čekali jsme pár tisíc, přišlo 4,5 milionu. Byl to šok, měli jsme radost i strach. Dodatečně jsem zjistil, že je nutné povolení ke sbírce. Žena chtěla, ať peníze vrátím. Nakonec jsme se dohodli s Kontem Bariéry. To teď sbírku spravuje a zaplatí bionickou protézu Kamile i dalšímu vhodnému zájemci,“ uvedl otec dívky Jaroslav Šabršula.
„Po porodu to byl šok,“ vzpomíná matka
Kamila se narodila manželům Šabršulům z Hošťálkové na Vsetínsku před sedmnácti lety. Téměř okamžitě se rozhodli, že další děti už mít nechtějí, aby se mohli naplno věnovat malé Kamile. Děvčátko se totiž narodilo s vrozenou vývojovou vadou pravé ruky - chybělo mu téměř celé předloktí.
„V těhotenství lékaři problém nezjistili. Po porodu to byl šok,“ vzpomíná dívčina matka Denisa Šabršulová. Netají, že s manželem se těžce smiřují s tím, že Kamile chybí ruka. Ale říká, že oba mají ze své dcery radost. „Od jednoho roku jsme ji nutili nosit protézu. Díky tomu je dnes velmi soběstačná,“ vypráví matka.
Kamila donedávna nosila jen takzvanou pasivní protézu, která sice na první pohled vypadá jako lidská ruka, jenže tak nefunguje.
„Dá se s ní sice něco přidržet, ale nemohu ji používat k práci. Doma ji většinou ani nenosím. Kdybych s ní například při vaření chtěla přidržet zeleninu k nakrájení, tak materiál klouže. Proto si zeleninu raději přidržuji pahýlem. Máme sice linku níž, ale i tak se u toho musím různě hrbit,“ líčila nedávno Kamila.
Trénuje svaly, které doposud nevyužívala
V pondělí nastoupí do třetího ročníku obchodní akademie. Kromě studia ji baví sport, ale zvládne i vaření, úklid a další věci. Jen musí ve škole i doma vše nosit a dělat pouze levou rukou. Tedy dosud musela.
Moderní protézu vybavenou čipy, senzory a motory dívka ovládá vlastními svalovými impulzy nebo pohybem ruky. Některé volitelné úchopy prstů si může přednastavit na iPadu.
„S bionickou rukou se dá dělat skoro všechno, ale do školy si ji zatím nevezmu. Nejméně měsíc budu trénovat doma. Protéza váží 1,5 kilogramu a po krátkém tréninku mě hrozně bolí svaly, které jsem 16 let nepoužívala a teď musím. Když se unaví, bionické prsty neposlouchají a třeba nejdou rozevřít,“ dodala dívka.
Kamila při jarním testování bionické ruky:
