Loni v listopadu navštívili Sandru Walachovou v Českém Těšíně mladí novomanželé. Ivo a Karin Kantorovi jí v obálce přinesli osm tisíc korun. Pár tehdy poprosil svatební hosty, aby místo kytek donesli hotovost odpovídající jejich hodnotě. Vybranou částku věnovali právě Sandře Walachové (psali jsme zde).
Milé gesto Sandru, která je nevidomá a ještě k tomu odkázaná na vozík, potěšilo a hned věděla, na co se peníze budou hodit. Vysnila si totiž nové auto přizpůsobené svým potřebám, ve kterém by ji její matka nebo děda vozili do lázní, k lékařům, na výlety a podobně.
Zároveň ale věděla, že k nasbírání potřebné částky ještě schází dlouhá cesta. Tedy scházela by, kdyby se o jejím příběhu nedozvěděl další zamilovaný pár.
Bohuslav Raszka a Aneta Nowoková chtěli ještě před svatbou udělat dobrou věc. „Aneta měla tu myšlenku, že dáme peníze na nějaké dobročinné účely. Nejprve jsme uvažovali o tom, že podpoříme nějaký dětský domov. Ale to je, jako by se zhaslo a nevidíte dotyčnému do tváře. Dozvěděli jsme se o Sandře a rozhodli se, že pomůžeme jí,“ říká podnikatel Raszka.
O adresnou pomoc požádal zasnoubený pár své svatební hosty. Na svatebních oznámeních je informoval o tom, že jejich případné finanční dary chce věnovat právě rodině handicapované dívky, a zřídil konto, na které oslovení lidé mohli peníze Sandře zasílat.
Odezva byla vynikající. Celkem se povedlo vybrat přes 300 tisíc korun. Ne všechny peníze pocházejí od svatebních hostů, Bohuslav Raszka i jeho známý obchodník Zdeněk Pachman využili svých kontaktů a získali dary i od několika firem z regionu.
Konečně to nebude klouzat...
S připočtením peněz, kterými Sandru podpořil v minulosti stát a nadace, měla rodina Walachových tolik, aby mohla pořídit nové auto místo ojetého, jak původně zamýšlela. Vůz rodině předali před pár dny budoucí novomanželé spolu se Zdeňkem Pachmanem u domu Walachových v Mistřovicích, kam v zimě není jednoduché dojet. „V zimě se to tady neodhrnuje, proto jsme potřebovali především čtyřkolku. Zároveň jsme hledali auto s velkým zavazadlovým prostorem, aby tam vlezl vozík a další věci,“ podotkl dědeček Sandry Walachové.
Sama obdarovaná neskrývala nadšení. „Je to neuvěřitelné, jak nám ti lidé pomohli. Těším se, jak budeme jezdit na výlety na koně a na další místa a taky že nám to tady v zimě nebude už klouzat,“ podotkla zanedlouho pětadvacetiletá dívka.
Sandra Walachová prodělala mozkovou obrnu, je nevidomá a na invalidním vozíku. Přes svůj handicap je ale velmi aktivním člověkem. Věnovala se studiu sociální péče a sociálněprávní činnosti, ráda zpívá a píše básně. Také se ráda setkává se známými osobnostmi. „Nejvíce asi vzpomínám na setkání s Jaromírem Nohavicou,“ zmínila.
