„Na žádost rodičů chceme zpracovat a zveřejnit studii, která potvrdí, že intenzivní rehabilitace má pro vývoj postižených dětí velký význam. My i naši pacienti to víme, ale bojujeme s tím, že v Česku chybí seriózní studie postavená na uznávaných kritériích,“ vysvětluje šéf lázní Jozef Dejčík důvody, proč se rozhodli investovat do výzkumu.
„Pilotní studie bude stát asi tři miliony korun a potrvá 1,5 až 3 roky, podle toho, jak rychle seženeme peníze. Nemůžeme si dovolit hradit celý výzkum sami. Podporu přislíbil například Moravskoslezský kraj,“ dodal ředitel lázní.
Odborníci porovnají výsledky dvou skupin
Garant projektu, neurolog Zdeněk Machálek, upřesnil, že pro potřeby výzkumu vyberou lázně dvě patnáctičlenné skupiny dětí ve věku od dvou do šesti let s přibližně stejným postižením, které dosud nepodstoupily žádný intenzivní neurofyzikální rehabilitační program.
Lázně Klimkovice z ptačí perspektivy
„Jednu skupinu čekají dva standardní lázeňské pobyty v Klimkovicích s obvyklými procedurami. Druhá skupina zdarma podstoupí dva intenzivní neurorehabilitační programy. Cílem studie bude porovnat výsledky skupin,“ konstatoval Machálek.
Na závěry výzkumu netrpělivě čekají rodiče nemocných dětí. Doufají, že jim pomohou rozpoutat diskusi o nutnosti změny systému následné péče o jejich potomky.
Zdravotní pojišťovny žádají důkazy účinnosti
„Dosavadní systém je stejný od 80. let. Praxe ukazuje, že s intenzivní rehabilitací mohou i těžce postižené děti docílit velkých pokroků. Jenže když se obracíme na ministerstvo zdravotnictví nebo zdravotní pojišťovny, aby nám pomohly s financováním takové péče, máme smůlu. Jejich zástupci odpovídají, že chybí důkazy o účinnosti léčby. Proto je chystaný výzkum tak důležitý. Aby rodiče nemuseli další desítky let potupně sbírat tuny plastových víček a neustále shánět peníze na léčbu,“ říká předseda Asociace rodičů dětí s dětskou mozkovou obrnou Miloš Svoboda.
Jeho slova potvrzuje i ředitelka stejné asociace Hana Semenyšínová, jejíž šestiletá dcera dva týdny po narození krvácela do mozku a její vývoj se téměř zastavil: „Do tří let jí těkaly oči, sama se nedokázala ani přetočit v posteli. Až po intenzivní rehabilitaci začaly změny. Nejdřív dokázala zafixovat oči. Pak sedět. A od léta už s mou pomocí i chodí.“
