„Máme 330 lůžek pro dospělé pacienty a 200 lůžek v dětské léčebně, na kterých se ročně vystřídá až devět tisíc klientů. Jsme plní, každý měsíc musíme odmítnout 30 až 50 návrhů na lázeňskou léčbu,“ říká prokurista Sanatorií Klimkovice Jozef Dejčík s tím, že není možné jednoduše přistavět nový pavilon, protože je limituje i kapacita rehabilitačních procedur.
Přesto sanatoria právě teď budují desítku apartmánových domků za 18 milionů korun. Hotové budou v únoru.
„Nadstandardní apartmány nabídneme především arabským klientům, kteří přijíždějí s doprovodem, pro který nemáme místo. Bydlí v okolí a musí dojíždět,“ líčí Dejčík.
V devíti domcích bude ubytování pro 36 dospělých pacientů a členů doprovodu, navíc i devět přistýlek pro děti. V desátém domku pro ně bude zázemí s kuchyňkou, prádelnou i skladištěm zavazadel.
„Vzhledem k velkému zájmu českých pacientů jsme ale počet zahraničních klientů letos výrazně omezili,“ dodal Dejčík.
Trn z paty vytrhli cizinci českým lázním před pěti lety, kdy ministerstvo zdravotnictví zkrátilo základní délku pobytu hrazeného pojišťovnami na pouhé tři týdny. V Klimkovicích tehdy ale vsadili hlavně na speciální neurorehabilitační programy pro děti i dospělé, za které pacienti platí 20 až 100 tisíc korun. Zájem přesto předčil očekávání.
„Jezdíme sem už tři roky, letos jsme tu podruhé. Výsledky jsou úžasné. Když jsme začínali, Verunce byly čtyři roky a tehdy sama ani nestála. Při každém pobytu se její stav lepší. Letos už začala chodit s trojnohými berličkami,“ líčí matka nemocné dívky, Pavla Vařeková z Nového Malína, která oceňuje, že v lázních stále přibývají nové léčebné programy i přístroje.
„Dceři například velmi pomáhá nové balanční centrum. Má vážné neurologické potíže a potřebuje posílit hlavně nohy, proto chodí cvičit na balanční plošinu.“
Vybudování balančního centra v atriu dětské léčebny včetně rehabilitačních pomůcek stálo 1,3 milionu. Celkem letos klimkovická sanatoria investovaly do oprav rekonstrukcí a nových přístrojů asi patnáct milionů korun.
Lázním Darkov nyní hodně chybí hlavní budova
Přestože Lázně Darkov s dvěma léčebnými areály jsou větší, mají 630 lůžek jen v Rehabilitačním sanatoriu v Karviné a dalších 150 lůžek v historickém areálu v Darkově, také už nestačí pokrýt poptávku a musí odmítat část zájemců.
V době krize totiž předešlý vlastník lázní zavřel na dva roky historický areál v Darkově a pak tamní hlavní budovu pronajal privátnímu domovu, který pečuje o klienty s Alzheimerovou chorobou.
„Hlavní budova v Darkově nám teď moc chybí. Jenže s tím nemůžeme nic dělat, protože nájemce má uzavřenou dlouhodobou smlouvu. Chtěli jsme tam proto letos začít stavět nový balneopalác a propojit ho s vedlejšími budovami, jenže památkáři to neumožnili. Celý projekt se musí upravit,“ říká mluvčí Lázní Darkov Miroslav Slaný.
Lázním přesto přibylo alespoň tucet nových lůžek. „V Rehabilitačním sanatoriu v Karviné-Hranicích jsme za šest milionů zrekonstruovali část traktu, kde byly dříve kanceláře. Vzniklo tím 12 nadstandardních jednolůžkových pokojů, o které je zájem, ale také ordinace, sesterna i čekárna,“ vysvětluje Slaný.
Oboje privátní lázně skončí letos stejně jako i loni v zisku. V Klimkovicích očekávají tržby 330 milionů a zisk 43 milionů korun. V Darkově by měly být tržby vyšší, až 370 milionů, ale zisk nižší, kolem 15 milionů.
„Nižší zisk souvisí s tím, že rozsáhle investujeme do oprav i nákupů přístrojů, ale také s tím, že na rozdíl od Klimkovic platíme nájem. Budovy totiž patří jiné společnosti,“ říká generální ředitelka Lázní Darkov Pavlína Filipi.
Podotkla, že mimo jiné kompletně zrekonstruovali interiér památkově chráněného Společenského domu v Darkově a v Karviné-Hranicích otevřeli nové estetické a beauty centrum vybavené moderními přístroji, které rádi využívají pacienti i veřejnost.
Horské lázně Karlova Studánka rozjely těžbu rašeliny
Jako velmi úspěšný hodnotí letošní rok i ředitel státních Horských lázní Karlova Studánka Jan Poštulka.
„Splníme plán. Odléčili jsme téměř tři tisíce pacientů, což je o 242 více než loni. A rozjeli těžbu rašeliny, takže jako jediné české lázně nabízíme všechny čtyři vlastní přírodní léčivé zdroje: minerální uhličitou vodu, čistý vzduch, přírodní oxid uhličitý i rašelinu,“ přibližuje Poštulka.
Také by rád investoval do zvelebení areálu lázní, případně rozšíření lůžkové kapacity, protože jen letos musel odmítnout asi tisícovku zájemců. Ale zatím stále nemůže.
„V současné situaci řešíme především havarijní stavy a nezbytné opravy. S investicemi do našich léčebných domů a rozvoje lázní musíme počkat do doby, než se definitivně vyřeší restituční spory a bude jasný vlastník nemovitostí,“ vysvětlil.
Šéf státních lázní ale stejně jako jeho kolegové v privátu hledá cesty, jak zkvalitnit péči a rozšířit nabízené služby. Každý rok například obměňuje část vnitřního vybavení, především matrace a lůžkoviny. Příští rok se však chce ucházet o větší dotaci na telemedicínu.
„Máme připravený projekt za 30 milionů korun. Když peníze získáme, budeme monitorovat zejména pacienty po infarktu formou telemetrických dat. Nemocní lidé, jejich ošetřující lékaři, případně i lékaři zdravotních pojišťoven, by tak mohli mít přehled o tom, v jakém stavu k nám přišel člověk z nemocnice či domova a jak účinná je v konkrétním případě lázeňská léčba,“ líčí Poštulka s tím, že rozhodnutí o přiznání dotace by měli znát do konce června.
