Sad by měl po proměně sloužit odpočinku i rekreačnímu sportu. „Porota ocenila zejména celistvost a kvalitu návrhu, a to včetně propojení parku s okolím, které umožní, aby se území stalo živou, pulzující a zároveň ke klidu vybízející součástí města,“ zhodnotil předseda výběrové komise a krajinářský architekt Petr Velička.
Současná podoba parku je řadu let nevyhovující. Dojem z místa kazí neuspořádaná zelená plocha, popraskané asfaltové chodníky i nevzhledné betonové stavby.
Další investice u Domu kulturyNejen sad Milady Horákové dozná v prostoru mezi náměstím Republiky a Novinářskou ulicí v Ostravě změn. Plánů je tam více:
|
Za několik let se však ve zhruba dvanáctihektarovém prostoru ležícím vedle Domu kultury města Ostravy a naproti krajskému úřadu objeví například altán stojící v louce, přibude promenáda i ovocný sad. Komise ve vítězném návrhu z osmi zúčastněných ocenila i to, že se tvůrci příští podoby parku nesnažili o konkurenci s chystanou novou koncertní halou, ale naopak se navzájem doplňují.
Podle ostravské náměstkyně Kateřiny Šebestové zůstává cílem proměny kultivovat park do moderní podoby a vytvořit atraktivní prostředí pro procházky, odpočinek i rekreační sportování. „Jsem ráda, že vítězný návrh ve velké míře respektuje již existující stromy a šetrně je doplňuje,“ zmínila politička.
U současného dětského hřiště přibude kavárna s toaletami, u jižní strany plochy pak vzniknou odpočinkové prostory s posezením, které autoři úspěšného projektu nazývají městskými pokojíčky.
Prostor parku mezi ulicemi 28. října a Varenská fungoval v letech 1875 až přibližně 1970 jako městský hřbitov, a to včetně starého židovského pohřebiště. Ještě v roce 1979 tam demolovali architektonicky cennou kubistickou budovu krematoria z roku 1925.
V 70. letech byla část pomníků přestěhována do nového centrálního hřbitova ve Slezské Ostravě, část zasypána a mnohé ukradeny. Četné židovské náhrobky skončily přímo v sadu v hluboké jámě.
Nově vytvořený park dostal jméno po prvním komunistickém prezidentovi Klementu Gottwaldovi, po sametové revoluci se jeho název změnil na sad Dr. Milady Horákové, a to podle političky, kterou komunisté v roce 1950 po vykonstruovaném procesu popravili.
Čtyři tisíce náhrobků, šest tisíc lidí
Právě na skutečnost, že park kdysi sloužil jako hřbitov, museli architekti pamatovat.
„Na pozemku, kde byl židovský hřbitov a jsou tam stále ostatky, se absolutně nesmí kopat, stavět, hrabat, natož jakkoliv hýbat s ostatky,“ zdůraznila už dříve Milena Slaninová, předsedkyně Židovské obce v Ostravě.
Podle dřívějších zjištění hřbitov obsahoval až čtyři tisíce náhrobků a pod parkem spočívají ostatky zhruba šesti tisíc lidí.
Na severní straně parku, která přiléhá k Varenské ulici, pak jsou také hromadné hroby z období mezi koncem 2. světové války a odsunem Němců, a to například obětí řádění dozorců v ostravském sběrném táboru Hanke.
V místě židovského hřbitova jen pěšiny
Předseda poroty Petr Velička zdůraznil, že i s tímto citlivým dědictvím místa vítězný projekt počítá.
„Autoři zohlednili všechna specifika parku, ať už se jedná o stav rostlinstva, či množství uměleckých děl, a jistě také jeho historii,“ potvrdil s tím, že zrovna v prostoru bývalého židovského hřbitova se plánují jen úzké pěšiny ztrácející se v prostoru.
Zuzana Kotyzová z Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA) doplnila, že v současnosti se začne připravovat projektová dokumentace a se zahájením zásadní proměny se počítá v roce 2026. Všechny práce mají přijít na asi 250 milionů korun.
