Pondělí 24. února 2020, svátek má Matěj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 24. února 2020 Matěj

Klidně ty peníze rozfrcej, slyšel od syna Miraie. Miliony půjdou na halu

  19:11aktualizováno  19:11
Na člověka, jako je Zdeněk Navrátil, nenarazíte každý den. Žil v Japonsku, s bratrem vybudoval firmu prodávající výrobky stavební chemie. Vedle toho ještě vede basketbalový klub, pro který staví ve Frýdku-Místku halu. Částečně i za své peníze.

Podnikatel Zdeněk Navrátil vede klub Basketpoint Frýdek-Místek. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

A plány haly nabídl bezplatně všem sportovním klubům v republice. Při zemi jej drží i jeho manželka. Japonka, s níž se seznámil v Londýně. „Když tě to baví, tak to není dobročinnost, říká mi manželka. Možná to tak je. Dělám to, co mě baví,“ povídá Zdeněk Navrátil.

Úspěšné jsou i jeho děti. Syn Mirai pronikl do hitparád jako zpěvák, druhý je členem mládežnické basketbalové reprezentace. 

Stavíte halu pro basketbal, u níž se může stát, že polovinu nákladů nakonec zaplatíte ze svého. Co vás k tomu vedlo?
Možná si tím kupuju jakési naplnění své učitelské ambice.

Vy jste chtěl být učitel?
Líbilo by se mi to. Nemohl jsem ale jít studovat pedagogickou fakultu, jeden děda byl mlynář, druhý zase špeditér. Takže třídní původ nic moc. Otec sice byl ve straně, ale po roce 1968 jej vyloučili. Díky nějakým známostem a tlačence jsem se ale nakonec dostal na Vysokou školu báňskou, kde jsem studoval geologii.

Jaké to bylo?
Studovat geologii? Já tam do té školy skoro ani nechodil. Měl jsem obrovské štěstí, že část spolužáků v podstatě neuměla, když to přeženu, posčítat trojciferná čísla. A já jsem uměl deskriptivu, neměl jsem s matematikou problém. Nakonec jsem promoval s červeným diplomem, jen jsem si musel trochu opravit známku na vojenské katedře.

Fotogalerie

A bavila vás ta škola?
Já jsem měl díky dobrému startu výborné výsledky, takže to bylo fajn. Samozřejmě že tam byli občas strašní kantoři, angažovaní a tak, ale taky tam bylo hodně osobností a odborníků. A když jsem udělal zkoušku z matematiky u docentky Fišerové v předtermínu na výbornou, tak už se mě vyučující jiných předmětů, s několika výjimkami, skoro ani na nic neptali. Takže se mi tam opravdu líbilo. Ale co je pyrit? Markazit? Uhlí? Bláto? Dnes už bohužel... (směje se)

Čili jako geolog byste se neuplatnil?
Po škole jsem pracoval u geologického průzkumu. U vrtů. Chtěl jsem se dostat ven, na emigraci jsem ale byl zbabělý. Tohle byla jedna z mála cest, jak toho dosáhnout. Jako geolog se pak vlastně uplatňuji i dnes, když stavíme tu halu. Je to na navážce, do země musíme zabudovat 180 pilot. A když jsme řešili, co s tím, zavzpomínal jsem a zavolal několika spolužákům. Jen díky nim jsme sehnali pilotážní soupravu, jen díky těm kontaktům jsme zajistili dodavatele. Jinak by to v takovém krátkém čase bylo nemožné.

Co bylo pak?
Po revoluci jsem vyrazil do Anglie. Měli jsme s kamarádem dodávku, sedm tun jídla v konzervách a jeli jsme. Že tam budeme pracovat a naučíme se anglicky.

A naučil jste se?
Naučil. S kamarádem jsme pak chtěli pokračovat do Ameriky, ale to už jsem se seznámil se svou ženou, takže jsem zamířil do Japonska.

Japonsko je pro vás asi velké téma.
Můžeme se tam hodně učit. Třeba jen chování k druhým. Japonština má sedm způsobů vykání. V podstatě podle stupňované úcty. Jinak se vyká o rok staršímu spolužákovi a jinak třeba řediteli školy. A ti, kteří toho nejvíce dokázali, ti všem vykají tím nejuctivějším způsobem.

Jak jste se dostal k tomu, že stavíte halu pro basketbal?
Protože nevím, jak lépe vychovávat své děti než prostřednictvím sportu. A já mám tři syny. Každého jsem vedl ke sportu. Mirai hrál tenis, Benjamin a Maxmilián basket. A s tím basketbalem to bylo tak, že když jsem chtěl do něj syna přihlásit, tak jsem přišel na schůzi, kde předseda klubu právě říkal rodičům, že klub končí. Tak jsem se toho chytil. Obcházel jsem pak ředitele škol a škemral o tělocvičny, ať mají kluci kde hrát. Šlo to pomalu, ale dnes máme na tři stovky dětí a jsme v tělocvičnách napříč městem. A nová hala by nám měla pomoci, aby děti měly kde trénovat.

Zlepší taková hala výkony?
Nám ale vůbec nejde o výkony. Tlačit děti ve sportu k výkonnosti, stavět na ní, je špatně. Mají si hrát. Nám je jedno, jestli vyhráváme, nebo prohráváme. O to vůbec nejde. Když naši kluci poprvé vyhráli, po třech letech, tak to bylo něco úžasného. Já jsem brečel, kluci brečeli, rodiče brečeli... To bylo úžasné. Ta děcka se mohla zbláznit, bylo to fantastické. A to je věc, která je může u toho sportu udržet. Ne, že je někdo pořád tlačí do výher, za každou cenu. To je to, co my chceme. Aby si děti hrály. A pak možná přijdou i ty výhry. Nemáme kam spěchat. A když nepřijdou, tak se nic neděje.

Ale jde přece i o peníze na ten sport. A těch bez výher není tolik.
To není pravda. Zákon v tomto hovoří jasně. Peníze jsou na podporu dětí, mládeže a reprezentace, není tam ani slovo o tom, že se rozdělují podle úspěšnosti. Je jedno, jestli všechno vyhraju, nebo prohraju. Peníze dává stát stejné oběma.

Takže ta snaha o výhry je spíše o naplňování ega vedoucích?
To jste řekl přesně. A někdy to je hodně na škodu. Velké kluby vraždí sport. Stahují si nejlepší hráče a ti pak v těch malých klubech chybí. A ty zanikají. Proč? Proč musí jít dvanáctiletý kluk jít hrát někam do velkého města, do velkého klubu? Na to má přece čas. On odejde, zůstanou tam ti, kterým to tak nejde, a ty už to pak tolik nemusí bavit. Přestanou chodit a klub zanikne. To přece nedává smysl. A tak skončilo hodně klubů v okolí.

Ale velké kluby si mohou dovolit lepší trenéry.
Ti mohou být všude. Jen je je potřeba zaplatit. Nadšený dobrovolník může být nebezpečný, může spoustu věcí nenávratně pokazit. Proto je potřeba mít kvalifikované trenéry.

Ale kdo by je platil?
Je potřeba zavést systém, aby lidé měli potřebu se vzdělávat. A ty lidi zaplatit. Trenéry sháním od Ameriky přes Liberec, Klatovy po Plzeň. Hledáme je všude.

Zdeněk Navrátil

Šestapadesátiletý Zdeněk Navrátil vystudoval geologii na Vysoké škole báňské, později se učil jazyk a pracoval ve Velké Británii a v Japonsku, odkud pochází jeho žena. Spolu s bratrem založil společnost, která je distributorem stavební chemie – výrobků společnosti Soudal. „S bratrem jsme měli firmu, prodávali jsme montážní pěny, ale byly s tím nějaké problémy. Hledali jsme jiné dodavatele a narazili jsme na tyhle Belgičany. Když jsme se potkali poprvé, měli obrat 300 milionů, dnes mají 30 miliard. Díky tomu, že jsme jim řekli, ať se věnují exportu,“ vzpomíná Zdeněk Navrátil na začátek spolupráce. „Tehdy měli takovou větší garáž, která jim ještě vyhořela... (směje se) Už spolupracujeme 28 let.“

Ale vy ty lidi platíte ze svého. Na to asi všechny kluby nemají. Existuje vůbec možnost, aby ten systém byl nastaven tak, že by se mládežnické kluby samy uživily?
Přesně o tom se teď bavíme. Napsal jsem dopis předsedovi vlády, jednám s panem Hniličkou (předseda Národní sportovní agentury – pozn. red.), jednám se zástupci města, kraje. Chtěl bych nastavit systém, který by byl nezávislý na Navrátilovi. Který by se uživil z veřejných prostředků. Já vím, že ten můj klub, Basketpoint Frýdek-Místek, je nesmysl, jen náhrada za to, co tady neexistuje, že by to bez mých peněz nefungovalo. Ale to je to, oč tady bojuju. Za změnu systému, aby takové kluby pro děti mohly fungovat. Své samozřejmě hraje i lidský faktor. Lidé ze sportovních klubů se často přetahujou o 2,5 tisíce na neexistujícího žáka a vůbec si neuvědomují, že tím vlastně zabíjejí celý český sport.

A co třeba daňově zvýhodnit firmy, které by mládežnický sport podporovaly?
V současnosti firmy nemají od státu motivaci, aby přispívaly. Ale když by byly nějak daňově zvýhodňované, tak by se to zase zneužívalo k různým malým domů.

A kde je tedy cesta?
Nezvýhodňovat sporty. A dávat na každé dítě stejně. Nedívat se, který sport je v daném městě extraligový, který je „jen“ amatérský. Dívat se na to, kolik je tam dětí na začátku roku, kolik jich je na konci roku. A kontrolovat, jestli se s tím počtem nešvindluje, jestli se nepřipisují.

Jaké máte roční náklady ve vašem klubu?
Roční rozpočet je zhruba tři miliony korun. Z toho získáme na dotacích zhruba 1,25 milionu korun. Dlouhodobě to tak provozovat nejde.

A hlavně ne každý klub může najít sponzora, jako jste vy.
Ale to by se mělo právě řešit systémově, aby takové kluby, jako je ten náš, mohly fungovat. My chceme po rodičích předškoláků 100 korun ročně. A to jen proto, že na těch jejich sto korun můžeme dostat 200 korun dotace.

Projekt haly prý chcete bezplatně nechat všem potenciálním zájemcům.
To už se stalo. Projekt už má pan Hnilička. Řekl jsem mu, ať jej dají každému zájemci, každému klubu, který bude mít zájem, a s tím i kontakt na mne, ať se můžou zeptat, jaké s tím máme zkušenosti.

Už máte nějakou odezvu?
Už mi volali z Valašského Meziříčí. Že je tam otravují baskeťáci, že tady máme halu, kterou chce město stavět za 250 milionů, za 50 milionů. A větší. A „že to není pravda?“

Co jste jim na to řekl?
Že to není pravda, že tu halu stavíme za přibližně 80 milionů. A že je opravdu větší než ta jejich. (směje se)

Už máte zajištěno kompletní financování stavby haly?
Je to stále otevřené téma. Nejspíš to skončí tak, že budu muset rozbít víc než jedno prasátko, že skončím na 45 až 50 milionech, které budu muset zaplatit ze svého. Ty teď ale nemám. Od frýdecko-místeckého magistrátu, bez kterého by ta stavba nevznikla, jsme získali 17 milionů, stejnou částkou přispěl Moravskoslezský kraj vedený hejtmanem, který mě ještě nasměroval do světa investičních dotací z rozpočtu ministerstva školství. Tam je zatím otevřená kapitola, z níž bychom mohli získat 30 milionů. Ale rozhodnuto ještě není. Tam bude záležet, kolik doplatím já.

Co na to, kolik za tu halu ještě můžete zaplatit ze svého, říká vaše rodina, vaše děti?
Syn Mirai mi na to jednou řekl: ‚Tati, klidně si ty peníze rozfrcej.‘ To je pro mě odměna a důkaz, že se moje kluky podařilo vychovat dobře.

  • Nejčtenější

V Opavě se zapálil 35letý muž a s oprátkou skočil z balkonu

Svědkům v Opavě se podařilo zachránit sebevraha, který se chtěl zabít v pátek v noci. Pětatřicetiletý muž se nejprve...

Litvínov přehrál v dohrávce Třinec a odpoutal se od extraligového dna

Hokejisté Litvínova porazili v domácí dohrávce 30. kola extraligy Třinec 5:2, díky čemuž se odpoutali z poslední příčky...

Opava - Plzeň 0:3, slabší první půle, pak ze vzduchu udeřil Beauguel

Slovenský trenér Adrian Guľa zažil vítěznou premiéru v české lize zejména díky Jean-Davidu Beauguelovi, který dvěma...

Na dně extraligové tabulky zuří bitva. Kdo nakonec dostane padáka?

Má za sebou téměř deset let v NHL, avšak poslední dva roky kvůli zdraví na hokej hleděl spíš v obleku jako televizní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dálnici D1 na Novojičínsku blokoval převrácený kamion se dřevem

Nehoda několika aut blokovala od rána dálnici D1 na Novojičínsku ve směru na Prahu. Kamion, který převážel dřevo, se na...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

Ostravské stopy: Poruba byla jiná, správná džungle, líčí fotograf Šimek

Porubské dvorky, společný fotoateliér s Františkem Řezníčkem anebo jedna z prvních výstav Jindřicha Štreita v Ostravě...

Firmy sází na virtuální realitu. Využívají ji i při náboru zaměstnanců

Stále častěji se stává, že uchazeč o zaměstnání dostane místo vstupního testu na hlavu brýle. Brýle pro znázornění...

Dálnici D1 na Novojičínsku blokoval převrácený kamion se dřevem

Nehoda několika aut blokovala od rána dálnici D1 na Novojičínsku ve směru na Prahu. Kamion, který převážel dřevo, se na...

Zlodějka kradla nakupujícím ženám z vozíků kabelky, u karet našla i PIN

Dvě desítky kabelek ukradla od loňského listopadu devatenáctiletá žena v několika městech na Moravě a ve Slezsku....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Prodáváte rasistické zákusky, tvrdí zákazníci. Tradiční, brání se výrobce

Čokoládová pusinka, zákusek populární hlavně během německých únorových karnevalů, narazila na odpor kvůli svému...

Všichni jste krásní, říká modelka. Předávání cen moderovala zcela nahá

Modelka Ibi Støvingová (45), která moderuje dánskou verzi americké show Naked Attraction, vyvolala pozdvižení...

PRVNÍ DOJMY: Co až tvé nahé fotky uvidí mamka? I herečky V síti pláčou

Vít Klusák zažívá věk zralosti. Zatímco v debutu Český sen ubližovala mystifikace neškodným zástupům toužícím po...

Vždycky jsem byla obdařenější prsatice, směje se Lucie Benešová

Chtěla domek na Sicílii, ale nakonec si pořídila hezké místo pro stavbu v Jizerských horách. „Mám plno plánů, pořád...

Nenáviděla jsem se za svá prsa, říká Fialová. Poprsí si nechala zmenšit

Herečka Kateřina Marie Fialová (22), známá ze seriálu Ordinace v růžové zahradě či show Tvoje tvář má známý hlas, šla...