Co si myslíte o kritice, která se ozývá na adresu stavby?
Respektuji, že každý může mít svůj názor, architektura je vždy o emocích. Jeden tábor říká, že stavba jako taková nepatří na toto území, druhý se přiklání k tomu, že jde o nový prvek, který prostor oživil. Nedebatovali jsme se statikem, jestli je tam hodně nebo málo tonáže, respektujeme jeho vyjádření, že je stavba bezpečná. Co se týče funkčnosti, cestující mají v případě špatného počasí k dispozici i vnitřní prostor s čekárnou o kapacitě několika desítek lidí.
Kdy se poprvé začalo mluvit o přeměně nádraží?
Už je to deset let, kdy vznikla myšlenka komplexně přetvořit přednádražní prostor v místo, které už nebude připomínat skanzen autobusové dopravy.
V čem spatřujete největší přínos nového terminálu?
Rekonstrukce se dotkla vlakové i autobusové části. Hlavní příjezdová silnice k železniční trati protínala přechod mezi vlakovým a autobusovým nádražím. Lidé se museli proplétat mezi auty.Teď je prostor vyřešen bezpečněji a minimalizovalo se riziko srážky.
Plánujete jednat o navýšení počtu spojů, aby byly nové prostory efektivně využity a zlepšily se podmínky pro cestující?
V návaznosti na terminál se nyní žádná jednání nevedou. Celou přípravnou fázi jsme řešili společně s organizátorem dopravy v regionu - firmou Kordis. Diskuze na téma kapacity se odehrály před několika lety a terminál je dimenzovaný na stávající počet spojů. O počtu linek a nové kalkulaci výše městského příspěvku firmě však jednáme každý rok.
Oprava terminálu v BruntáleRekonstrukce měla být hotová už minulý rok v dubnu, stavba se zpozdila kvůli problémům s uchycením atypické ocelové konstrukce (psali jsme o tom zde). Oprava prostranství, obnova inženýrských sítí a výstavba objektů přišla na 56 milionů korun. Mimo jiné bude na nádraží fungovat i úschovna kol, informační kiosek či bezdrátový internet. |
Vymyká se terminál českým standardům, co se týče nabídky služeb?
To asi ne, obsahuje široké spektrum služeb, které jsou ale už na českých nádražích běžné. Srovnávám to spíš s předchozím stavem, kdy jsme měli nekrytý nebezpečný autobusový terminál, nyní je tam prostor pro občerstvení, informační kancelář, důstojné toalety, více parkovacích míst i pokrytí wi-fi. V testovacím režimu už funguje elektronický systém s informacemi o odjezdech.
Kde jsou podle vás ve městě další bolavá místa, která by potřebovala obnovu?
Jsou to hlavně místní silnice. Plánujeme taky revitalizaci parku mezi ulicemi Revoluční a Nerudovou. Letoš ještě zahájíme obnovu sídliště Květná. Nejvíc nás samozřejmě trápí míra nezaměstnanosti, to je pořád největší téma.
Plánuje město další projekty, které by byly tak finančně náročné jako terminál?
Kromě terminálu jsme opravovali i budovu ZŠ Petrin, to bylo ještě o něco dražší. Jinak připravujeme další investice, kde se ale také neobejdeme bez evropských peněz. Třeba generální rekonstrukci čističky odpadních vod, která přijde také asi na 50 milionů korun, k tomu chceme připravit pro bydlení lokalitu Za Mlékárnou.
Co děláte pro to, abyste zaujali investory?
Účastníme se konferencí, jednáme s krajem, Agenturou pro regionální rozvoj. Rádi bychom získali investory, kteří by mohli nabídnou i stovky pracovních míst a byli by napojení na tradiční obory v regionu, třeba strojírenství. Jeden investor požádal o prodej pozemků, město už vyhlásilo záměr prodeje této parcely. Mohl by nabídnout řádově desítky míst v oboru zpracování surovin.
Taky jednáme s CzechInvestem o finanční podpoře na položení inženýrských sítí v jedné ze tří vytipovaných lokalit, kam se budeme snažit nalákat investory. Záleží, která z variant bude nejlépe průchodná přes ministerstvo průmyslu a obchodu, jestli lokalita Opavská, Rýmařovská nebo U Stadionu. Zatím ale nemáme konkrétního investora či zájemce.
