Hotel Kempa postavili podnikatelé v roce 2013 za zhruba 40 milionů korun. Padesát procent částky pokryla evropská dotace. Turistické karty v oblasti podle něj nezafungovaly a šťastný není ani ze slevových portálů.
Proč si myslíte, že je oblast u úřadů na okraji zájmu?
Obecně slýcháme, že co se týká akcí, infrastruktury a dotací, cílí se na směr Frýdlant nad Ostravicí, na Čeladnou a tamní lokalitu, případně na Jeseníky. Když úřady, státní organizace i politici pořádají nějaké akce, Ostravici nepřekročí. K nám kolem Olše zavítají tak ještě z Bohumína, Orlové a Karviné. Kdyby se o tom, že je tady krásná příroda, přesvědčili i státní zaměstnanci, možná by nás doporučovali víc.
Jak byste si pomoc kraje představovali?
Třeba podporou výstavby sedačkové lanovky a budování běžeckých tras v okolí. Velkou pomocí pro všechny tady by byla mnohakilometrová cyklostezka podél Olše. Zatím existuje jen v některých úsecích, ale není propojená. Všichni to shazují ze stolu kvůli biokoridoru. Abych nezapomněl: obecně je důležité, aby se všude nezveličovalo, že žijeme v průmyslovém regionu. Návštěvníci v tom hned vidí znečištěný vzduch. Ten se však týká jen konkrétních měst, kde sídlí továrny.
Nezkoušeli jste třeba vymyslet po vzoru Rakouska společnou kartu pro celou oblast?
Nazval bych to utopií. Asi chybí tradice. Jedna taková karta v Těšínském Slezsku existuje. Možná se špatně propaguje nebo není až tak smysluplná, aby ji hosté využívali. Letos s ní nepřijel ani jeden host. Lepší by bylo, kdyby se obce dokázaly domluvit na kvalitní infrastruktuře. Moc nespolupracují. Spíše něco tvoří na svém písečku. Chybí nám v regionu silný člověk, diplomat, sjednotitel...
Podle vás bylo nešťastné centralizovat správu evropských dotací. Proč?
Když jednám o úvěru s bankéřem, přijede k nám, všechno vidí na vlastní oči a může posoudit naše možnosti. Kdyby seděl v Praze a já s ním mluvil po telefonu, asi bych nepochodil. Jak to dopadlo s regionální radou, která rozdělovala dotace? Sídlila v Ostravě, starostové, podnikatelé, organizace tam měli dveře otevřené a lidé, kteří dotace řídili, to tady znali. Nyní se přestěhovala do Prahy. Pro nás všechny v kraji jde o nešťastné řešení. Mnohem hůře se cokoliv prosazuje a získává finanční podpora.
Martin Sikora, spolumajitel hotelu v Bukovci na Jablunkovsku.
Proč si myslíte, že by vám měl kraj pomáhat?
Lidé, kteří se u nás ubytují, přinášejí peníze celému kraji. Utratí je na vstupném, v restauracích, v obchodech. Navíc je posíláme na spoustu zajímavých míst. Když se jim tady líbí, šíří pak dobré jméno našeho kraje dál a doporučují návštěvu dalším lidem.
Narážíte i na byrokratické problémy?
Ano, například na komplikované podmínky pro zasněžování. Máme stanovený limit, kolik kubíků vody můžeme čerpat v zimě z Olše, proto nám to trvá několik dní. Kousek za hranicí postavili Poláci na Olši přehradu, aby mohli zasněžovat. Když začne mrznout, za dva dny mají na sjezdovkách dostatečnou vrstvu sněhu, a pokud přijde na pár dní obleva, nic se u nich neděje. Nám to trvá týden. A to je pak hodně znát i v provozu. Proto se u nich lyžovalo už před Vánocemi a u nás až dlouho po Novém roce. Jak jim můžeme s těmito omezeními konkurovat?
Potřebuje Jablunkovsko větší podporu politiků a úřadů??
Skoro na polovinu sumy pro vybudování hotelu jste obdrželi dotaci. Nebyla toto velká pomoc?
Lidé to tak určitě vnímají. Málokdo si uvědomuje, že mnohem náročnější je pak splňovat dotační podmínky, jako je třeba udržitelnost zařízení po dobu pěti let bez jakýchkoliv změn, hradit splátky úvěru a vůbec ho provozovat. Letos se nám konečně uvolní ruce. Budeme moci něco přistavět, protože omezení skončí. Bohužel tou mnohamilionovou částkou v roce 2011 podpora regionu skončila. Je také škoda, že se celkových 138 milionů, které do regionu šly, rozkouskovalo na malé projekty. V každé obci něco, místo aby se vybudoval jeden velký projekt. Někde mají hrad, v Bešeňové jsou termály, u nás se mluvilo o lázních. Jen něco takového by přitáhlo hosty z tuzemska i zahraničí. A na delší pobyt než na pár dnů přes slevové portály. Profitovali by všichni.
Podle vás lze na východě fungovat jedině se slevovými portály. Zároveň vám ale vadí...
Čtyřicet až padesát procent hostů k nám jezdí přes slevové portály, což pro nás zároveň znamená i velké finanční ztráty. Bez nich bychom měli hotely plné tak z padesáti procent, což je neúnosné. Na druhou stranu nám ze zisku hodně ukrojí. Hotel je sice obsazený, ale nezbývá na investice. Na zkvalitnění služeb, atraktivity a podobně. Navíc slevové weby lákají na třídenní pobyty a my bychom rádi, aby se lidé zdrželi déle. Když přijedou od Prahy, jsou po dlouhé cestě unavení, pohybují se kolem hotelu, nepoznají okolí. Dvakrát se vyspí a vrací se domů.
Co pro propagaci hotelu děláte vy?
Inzerujeme, aktualizujeme webové stránky, pracujeme na rozšíření možností, jak u nás relaxovat.
Odkud většina turistů jezdí?
Z Prahy, z Brna, teď nás objevilo Opavsko...
Jablunkovsko není na okraji zájmu, oponuje krajVšem oblastem regionu se věnujeme stejnou měrou, tvrdí vedení Moravskoslezského kraje. „Několikrát ročně navštěvujeme nejrůznější části severní Moravy a Slezska. Setkáváme se s vedením obcí i s místními spolky a dozvídáme se o jejich problémech i potřebách,“ popisuje náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Krkoška. Za poslední dva roky navštívili krajští zástupci například Osoblažsko, Bruntálsko, Havířovsko, Novojičínsko, ale také Jablunkovsko. Krajský úřad pravidelně vypisuje dotační programy nebo nabízí možnost o ně žádat individuálně. Například program obnovy a rozvoje venkova má podle Krkošky zvýšit životní úroveň v menších obcích a zatraktivnit je. „Krajské peníze míří do všech koutů regionu. Pro Jablunkovsko jsme tento měsíc schválili dotaci na rozvoj a údržbu lyžařských běžeckých tras v okolí Bukovce. Přípravu lanovky Nýdek–Čantoryje kraj podpořil v minulém roce. Také chystáme dotační program zaměřený na budování cyklostezek, který bude pro oblast Jablunkovska jistě velkým přínosem,“ vyjmenovává náměstek. Starostka Bukovce Monika Czepczorová i předseda Sdružení obcí Jablunkovska (SOJ) Robert Borski mluví stejně. Ani oni nemají pocit, že by oblast byla na okraji zájmu kraje. „Co chceme, dostaneme“ „Každá obec má zpracovaný strategický plán a je otázkou, zda je jednou z priorit i cestovní ruch. Pokud ano, pak záleží na záměru a cíli a zda komunikuje s krajským úřadem,“ uvádí Czepczorová. Podle ní v Bukovci kraj všem žádostem v cestovním ruchu vyhověl. „Aktuálně jsme získali dotaci na pořízení skútru. Bude sloužit jak pro běžkaře na trojmezí, tak na sjezdovce v lyžařském areálu. Nyní bychom měli obdržet zdarma čtyři elektrokola včetně nabíjecího stojanu pro návštěvníky a turisty Bukovce i sousedních obcí. Během posledních let hejtmanství podpořilo vybudování fitness inline stezky a projekt Cestujeme po Evropě částkou dvacet milionů korun,“ říká starostka. Podobně se vyjadřuje Borski. Zmínil, že projekty na zvýraznění turistických cílů mají dotační podporu, ne všechny obce jí však využívají. „Každá obec vyvíjí aktivity na základě svých možností a priorit. Starostové jsou myšlence společných projektů nakloněni, není to tak, že by v rozvoji turismu nespolupracovali. SOJ bude v září schvalovat strategický plán, který jsme připravovali se zapojením řady zdejších osobností,“ vysvětluje Borski. Cestovní ruch je jednou z priorit, a to včetně dvouletého akčního plánu s konkrétními záměry. „Letos SOJ začalo budovat síť dřevěných odpočívek u turistických stezek. Připravuje se také rozšíření cyklostezky z Dolní Lomné směrem k Jablunkovu a Bocanovicím,“ podotýká Borski. |
