Letecký archeolog z Hlučína Jaromír Prokeš s kolegy pátrá po pozůstatcích...

Letecký archeolog z Hlučína Jaromír Prokeš s kolegy pátrá po pozůstatcích letadel z druhé světové války i po osudech jejich posádek. Hledají letadla sovětská, americká i německá. V Jilešovicích nyní doplní údaje na pomníku připomínajícím tamní havárii letounu. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Osud majora Ganži zůstává záhadou, říká muž hledající sestřelená letadla

  • 8
Nový střípek v osudech letadla A20b Boston sestřeleného v dubnu 1945 u Jilešovic na Hlučínsku se podařilo vypátrat moravskoslezským leteckým archeologům. Našli rodinu jednoho z členů posádky, šturmana pluku Ivana Petroviče Ganži, který pád letadla přežil.

„Stále však hledáme informace o dalším osudu majora Ganži,“ říká Jaromír Prokeš, jeden z členů party pátrající po osudech sestřelených letadel v širokém okolí.

Jak se podařilo rodinu sovětského vojáka najít?
Z ničeho nic se na ruském serveru Trizna, kde komunikujeme s kolegy z Ruska i odjinud ze zahraničí, k tématu Boston – Jilešovice ozvala Jana Görčöšová. Je to Češka, která v letech 2011 až 2013 učila v ruské Samaře češtinu. A tam se jí přihlásili vnuci majora Ganži, že pátrají po dědovi, který měl padnout někde na Moravě. Opravdu jsme zajásali. Podařilo se nám získat jeho fotku, rodina přijede přímo na místo a doplníme pomník, který jsme v roce 2013 v Jilešovicích nad osadou Rybárna odhalili.

Přibude tam tedy snímek majora Ganži a údaje o něm?
Na pomníku jsou snímky dvou letců, kteří při pádu letadla zahynuli. Velitele stroje gardového kapitána Bělobrova a gardového seržanta Šiškina. Další dva přidáme nyní, fotku gardového majora Ganži, kterou dodali jeho vnuci, a gardového seržanta Poběrežného. Dole pod pomníkem na informační tabuli připravujeme podrobnější popis. Letadla, posádky i samotné havárie.

Co se na sklonku války nad Jilešovicemi stalo?
Letadlo A20b Boston byl americký bombardér ve službách Sovětského svazu se sovětskou posádkou. Na základě smlouvy o půjčce a pronájmu Američané nějakou techniku a letadla poskytli Sovětskému svazu. Bylo sestřeleno přímým zásahem protiletadlové obrany 21. dubna 1945. Na místě zahynuli dva letci, další dva vyskočili padákem. Podle informací z centrálního archivu ruského ministerstva obrany v Podolsku byl seržant Poběrežnyj zajat a 16. května se vrátil ke své jednotce. Osud majora Ganži je záhadou. Máme jedinou výpověď pamětníka, že po seskoku ho údajně zajali a měl být zastřelen v hlučínské pískovně. Hledáme, jestli se neozve další pamětník. Je zvláštní, že by zajali dva piloty, obyčejného vojáka nechali naživu a majora zastřelili.

Pomník v Jilešovicích připomínající tamní sestřelení letounu.

Řešíte takových záhad více?
Ano, zajímají nás i ostatní případy. Máme spoustu rozpracovaných míst, kde nám chybí třeba jen identifikační číslo ke stroji, aby do sebe vše zapadlo. Pravděpodobná jména možné posádky máme, ale můžou být dvě tři posádky, které se v daném okruhu v ten den ztratily. A není řečeno, že když sestřelili letadlo nad nějakým místem, že dopadlo v nejbližším okolí. Třeba v Hořejších Kunčicích, kde jsme teď byli naposledy. Na samém konci války, 7. nebo 8. května, tam padly dvě Il-desítky. Tam známe posádku, známe okolnosti, a chybí nám číslo stroje nebo motoru. Dvě místa dopadu jsme našli, je to nedaleko od sebe. Našli jsme plechy, části motoru, ale bez čísla. Všude jsme rádi za každou informaci.

Co dnes z válečných letadel ještě lze najít?
Záleží na terénu. Například na poli to závisí na tom, čím se hnojí a v jaké půdě to je. Tady u Jilešovic už je to hodně probrané, hledalo se tady od 80. let, velké díly už jsou pryč. Ale stále tu jsou nějaké plechy, nosníky, spousta kovových dílků. Jinde se dá najít i motor, části vrtule. Samozřejmě někdy i kosterní pozůstatky posádky. Naposledy loni se slavnostně v Hlučíně pohřbívali dva letci sovětské armády, kteří havarovali u Služovic. Pro nás velkou akcí bylo uložení ostatků Vasila Staška před třemi lety, jehož se povedlo identifikovat až po naší pátrací akci v místě pádu v Klimkovicích.

Je možné ještě dnes objevit dosud nenalezené letadlo?
Ano. Našli jsme dva messerschmitty, jeden v Bělé na Opavsku a jeden v Kravařích. V Bělé zbyly jen pozůstatky, ale v Kravařích jsme vytáhli i motor a další velké části. Obecně se vědělo, že tam něco spadlo. S kolegou jsme tam chodili, přivezli hloubkový detektor a zjistili, že tam skutečně něco je. Udělali jsme akci s muzejníky ze Suchdolu, s nimiž často spolupracujeme. Vytyčili místo, bagr odbagroval okolí a my dočistili zbytek.

Kde všude po letadlech pátráte?
Na Hlučínsku i mimo něj. Tipy máme od pamětníků, ale těch je stále méně, a z archivu. Máme kolegu, který to dělá celý život. Je ve spojení s kolegy v Rusku, máme informace z centrálního archivu v Podolsku, kde vytahují různé informace. Většina nálezů je v Leteckém muzeu v Suchdole nad Odrou, něco máme každý doma. Chtěli bychom udělat nějakou expozici tady v Hlučíně, ať se to nevyváží pryč, něco by tady mělo zůstat. Třeba jako součást Muzea Hlučínska. Oblast je dost bohatá na tyto nálezy.

Jak dlouho se hledání letadel věnujete vy?
Osm let. Jednou týdně na celý den vyjdu s hledačkou a rýčem. Doma po nocích hledám na internetu archivní informace. Kdysi jsem četl časopis Zápisník a knihu Pod křídly je Ostrava, kde je popsaný právě pád letounu u Jilešovic. I to nás s kolegou inspirovalo, že bychom tady měli něco postavit. Pomník k pádu letadla byla naše první věc. A jak vidíte, stále neuzavřená.