Aktuálně ji diváci mohou na jevišti Národního divadla moravskoslezského vidět jako Evelyn v muzikálu Fantom Londýna, Perónovu milenku v Evitě, Andělku v Plesu v opeře a Máří Magdalénu v Jesus Christ Superstar nebo jako Kateřinu v Kiss me, Kate. Nejnověji pak hraje tajemnou Já v muzikálu Rebecca.
Máte za sebou celou sérií hlavních rolí. Je vám v něčem blízká postava z muzikálu Rebecca?
Hraji roli Ich–Já, což je vypravěč celého děje. Je to nádherně plastická role, která je na začátku ušlápnutá a prostá. Najednou se však zamiluje, odjede do báječného sídla Manderlay a život se jí obrátí úplně naruby. Kupodivu k tomu horšímu. Po líbánkách se všechno změní. V novém domě na ni čeká spousta tajemství, nedostatku lásky i boj o život. A právě tady se ukáže její silná osobnost. Najde totiž v sobě velkou sílu a dobrem zvítězí nad vším, co ji a jejího muže trápilo.
Martina Šnytová
|
Setkala jste se již s podobně bohatou rolí?
Každá role je pro mě něčím výjimečná. V Rebecce je to velmi krásně napsáno. Podobnou rolí byla Evelyn ve Fantomovi Londýna.
S nastudováním Fantoma Londýna jste slavili velký úspěch na festivalu původních muzikálů v Jižní Koreji...
Celkově jsme vyhráli hlavní cenu a já byla za svou roli nominovaná.
Proč se věnujete právě operetě a muzikálu?
Baví mě hudební divadlo. Mám ráda všechny složky, které obsahuje, protože pokud se dobře spojí, tak vznikne ohromný divadelní zážitek. V tom je naprostá dokonalost, obdivuji ji, a proto tuto profesi dělám.
Byla jste několikrát nominovaná na Thálii, je u nás velká konkurence?
Určitě ano. Hudebního divadla, tedy nejen muzikálů, se dělá velké množství. Konkurence je tedy poměrně velká. Znám hodně lidí, kteří tuto profesi dělají dobře a s láskou, ale nominací je vždy pouze pár.
Věděla jste od útlého věku, kterému oboru se budete věnovat?
Jako malá holka jsem snila o tom, že budu studovat medicínu. Nebyla jsem zrovna stydlivé dítě a bez problému jsem dokázala vystoupit před lidi, vzít mikrofon a zpívat. Přihlásili mě tedy na zpěv, protože viděli, že tam nějaký talent asi je. Ten se začal postupně rozvíjet, až jsem skončila v divadle.
Pocházíte z Čeladné, věnujete se také folklornímu zpěvu?
Tam jsem se narodila, vyrůstala jsem však ve Frýdlantě nad Ostravicí. Folklor mám ráda, ale přímo se mu nevěnuju. Jako malá jsem chodila do Lašánku, což byl předstupeň toho, že jsem pak šla na Janáčkovu konzervatoř.
Jak se na role připravujete?
Je to různé. Někdy nechci nic vidět ani číst, vezmu si do ruky jenom scénář a stavím si své zámky a čekám až na čtenou zkoušku a na představu režiséra. Ještě před touto zkouškou už ale korepetuji, neboť novou roli si musím vždy nazpívat.
Muzikál Rebecca v závěru oplývá pyrotechnickými efekty, nebála jste se ohně?
To se naší postavy přímo netýká, protože v této scéně na jevišti nejsme. Poměrně hodně výstupů je ale na schodišti, které shoří, a během zpěvu někdy cítím trochu plyn. Nebezpečné to ovšem není. Míša Horká a Katka Hasprová, které hrají Paní Danversovou, jsou na tom podstatně hůř.
Evelyn ve Fantomovi Londýna nebo třeba Já v Rebecce, to jsou kladné postavy, není to nevděčné?
Fantom Londýna je moje srdcovka. Roli Evelyn jsem zpívala vůbec jako první a po konkurzu na tento muzikál mi ještě autoři připsali nádhernou píseň. Mám štěstí na krásné kladné role, silné postavy, prostě hrdinky. Někomu se mohou zdát méně vděčné než role záporné. Ale myslím si, že s námi a s našim „dobrem“ divák jde a že nám fandí. Na druhou stranu jsou zápornější role pro diváka také velmi přitažlivé. Je to asi půl na půl. Těším se, až mě nějaká záporná role potká.
