Úterý 5. července 2022, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 5. července 2022 Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Bydlení je stále hůře dostupné, říká žena pomáhající bezdomovcům

  19:07
V Česku založila tradici Noci venku, kdy si lidé mohou na vlastní kůži vyzkoušet, jaké je to spát na ulici. O problematice návratu lidí bez domova do normálního života napsala i knihu Z ulice do bytu. „Bezdomovectví a nejistota v bydlení je problém, který dnes ohrožuje už i střední třídu,“ říká Eliška Černá v rozhovoru pro MF DNES.

Eliška Černá, která se zabývá problematikou bezdomovectví, říká, že bydlení je základní lidské právo. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jak jste se k problematice bezdomovectví dostala? A kdy?
Jsem vystudovaná sociální pracovnice a vždy jsem tíhla k práci s lidmi, kteří jsou nějak na okraji. Prakticky jsem se ale v této oblasti začala pohybovat už v 15 letech, kdy jsem dělala dobrovolnici v salesiánském centru Don Bosco, kde jsem vedla doučování a taneční kurz pro děti z romské minority. To bylo poprvé, kdy jsem se začala setkávat s lidmi, kteří žijí v chudobě a nouzi.

A přímo s lidmi bez domova jste začala pracovat kdy?
V roce 2008 jsem odjela na evropskou dobrovolnou službu do Londýna, kde jsem pracovala v centru pro uživatele drog, z nichž hodně žilo na ulici. Byla jsem tehdy konfrontovaná s pouličním bezdomovectvím, které je v Londýně na rozdíl od Ostravy hodně vidět. Začala jsem se tím zabývat více a po návratu do Česka jsem u toho zůstala. Co mne po návratu překvapilo, že i když zde byla základní pomoc pro lidi bez domova, tak tady zcela chyběla ta široká síť, kterou jsem znala z Anglie, kde se pracuje s různými životními situacemi. A řekla jsem si, že by bylo fajn, kdyby se to tady proměnilo. Proto jsem si začala dělat doktorát, abych se mohla podívat do hloubky, jak tady vypadají služby pro lidi bez domova.

Jaké byly vaše první kroky?
První akcí, kterou jsem tady dělala, byl v roce 2012 takzvaný Sleep Out, což je kampaň na podporu lidí, kteří přespávají na ulici. Zažila jsem to v Anglii a přenesla to sem k nám. V Ostravě jsem to nazvala Noc venku, po roce, po dvou letech se to přeneslo i do dalších měst v Česku. Vždy jednu noc v roce, nejčastěji v listopadu, mohou lidé přijít na nějaký program a pak na podporu lidí bez domova přespí na ulici. Je to většinou spojené se sbírkou, lidé nosí, co je aktuálně potřeba, například ponožky, spacáky.

Jak funguje síť pomoci lidem bez domova v České republice? Vím, že existuje například stupňovaná pomoc, kde lidé bez domova mohou postupně získávat, pokud se sami snaží, lepší bydlení. Takže od lůžka v noclehárně se mohou dostat do pokoje na ubytovně až třeba k samostatnému bytu.
Ano, oficiálně se tomu říká vícestupňový systém podpory, u nás v České republice je už běžný. Posledních pět let se ale začíná pracovat i s jiným modelem, kterému se říká Bydlení především a který přišel ze Spojených států a který mi je osobně bližší. Ten vychází z premisy, že bydlení je základní lidské právo. Že bydlet mohou všichni bez ohledu na to, jak my je posoudíme v nějakých morálních kategoriích. Samozřejmě, že jsou lidé, kteří mají problém si bydlení udržet, a mohlo by se říct, že ho ztratili, třeba protože pili, nebo protože se rozvedli. Ano, to může být pravda, ale zároveň tady chyběla podpůrná síť, která je mohla podržet a pomohla překonat tu krizovou situaci.

A o co v tomto systému jde?
Běžná sociální práce v bytech bývá spíše disciplinární, zkontrolovat toho člověka, jestli zaplatil včas, jestli má uklizeno, jestli dodržuje podmínky. Ale model Bydlení především pracuje s tím, že bydlení by měli dostat lidé, kteří jsou nejvíce zranitelní. Kteří můžou na ulici umřít, protože mají obrovské problémy zdravotní, závislostní, psychické, jsou to třeba ženy v násilných vztazích. Ti by měli jít do bytů primárně, protože jsou nejvíc potřební. U nás se ale zatím byty často pronajímají těm, s nimiž se nejlépe spolupracuje. Zatímco ti lidé, které popisuji, často z té sociální sítě vypadávají, protože jsou v tak chaotické životní situaci, že třeba nejsou schopni dojít na schůzky.

Ale dokážou si pak takoví lidé bydlení udržet?
Když se tento model na začátku 90. let objevil ve Spojených státech, tak vzhledem k tomu, že to bylo něco úplně nového, udělalo se kolem toho mnoho průzkumů, jak dlouho si lidé, co byli třeba dvacet let na ulici, dokážou bydlení udržet. Zjistilo se, že ta udržitelnost je hodně vysoká, 80 až 90 procent, propadává jen velmi málo lidí. U nás se pilotní projekt uskutečnil v Brně, kde měli v jeho rámci k dispozici padesát bytů, a z těch rodin, co se do nich dostaly, si po roce dokázalo bydlení udržet 48. A to byly rodiny v komplikovaných situacích, které žily roky na ubytovnách. Takže určitě to jde.

Brno bylo jediné město, kde se tento projekt uskutečnil?
Postupně se přidaly další projekty a teď už je v České republice osmnáct měst, která se tento model pokouší zavádět. A teď se i v Ostravě zapojila jedna nezisková organizace i do zmíněného projektu Bydlení především. Má na to vyčleněno dvacet bytů.

Dvacet bytů v Ostravě se ale nezdá mnoho. Jsou nějaká čísla, kolik je tady lidí bez domova?
To je hodně složité. Poslední větší sčítání lidí bez přístřeší v Ostravě bylo v roce 2012. To bylo na zakázku města, ale už je to hodně dávno. Pak se dělalo sčítání i v rámci klasického sčítání, ale to se týkalo jen lidí z azylových domů. Takže ta přesná čísla tady chybí. Ale dalo by se to odhadnout z počtu lůžek na ubytovnách, noclehárnách, azylových domech, to jsou pak čísla v řádu několika tisíců. A kolik lidí je přímo venku, to se neví.

Když se mluví o bezdomovectví, tak pro většinu lidí je to něco velmi vzdáleného. Ale praxe ukazuje, že je to problém, který může potkat téměř kohokoli...
Problém dostupnosti bydlení se už začíná týkat i střední třídy a velmi silně se bude týkat i generace našich dětí. Naši rodiče nebo my jsme mohli koupit za dostupné peníze státní nebo obecní byty nebo získat družstevní bydlení. Ale platy stagnují a Česká republika je nyní v Evropě na jednom z posledních míst v žebříčku toho, kolik let musí člověk s průměrným platem vydělávat, aby si mohl pořídit vlastní bydlení. To je tak stále hůře dostupné.

Takže ta hrozba se může týkat i střední třídy?
Myslím, že trochu klepe na dveře další ekonomická krize a ta může zasáhnout lidi, kteří mají hypotéky. A u nás jsou velmi rozšířené, protože nájemní bydlení není regulované, takže lidé si spočítají, že se jim spíše vyplatí koupit vlastní byt i s půjčkou. A situaci nakousl i covid, dotýká se teď hlavně lidí ve službách, na které omezení dopadají nejvíce. Mnozí jsou delší dobu bez příjmů, nebo se sníženými příjmy, a už teď nevědí, z čeho hypotéky či nájem platit.

Pod pojmem člověk bez domova si lidé představí spíše ošuntělého staršího muže postávajícího někde před supermarketem, ale to spektrum bude širší…
To, co popisujete, jsou lidé bez střechy, kteří jsou vidět ve veřejném prostoru, ale existuje třeba i ženské bezdomovectví, které je více skryté. Ženy mají jiné strategie fungování, takže například využívají bydlení u známých nebo u přátel. Potom jsou lidé z azylových domů, které také řadíme mezi lidi bez domova, ale tím, že mají kde přespat, tak se nedají vizuálně rozpoznat. Spadají tam také lidé na ubytovnách, jsou to jak chudé rodiny s dětmi, tak i jednotlivci. A potom je takzvané nejisté bydlení, což už jsou lidé na hraně ztráty bydlení. Jsou to lidé, kteří se potýkají s domácím násilím, kde není jisté, kdy budou muset z bydlení odejít, nebo lidé, kterým přišel exekuční příkaz.

Jakého věkového spektra se hrozba bezdomovectví týká?
V poslední době například i seniorů. Měli jsme třeba paní, která se dostala na ulici v sedmdesáti letech. Rozkmotřila se s rodinou, nezvládala platit stále zvyšující se nájem. Nebyla přitom napojena na žádnou síť sociální pomoci a sama se styděla o ni požádat, takže za sebou zavřela dveře a dva roky žila na ulici. Pak se naštěstí dostala do azylového domu a teď žije na ubytovně, kde je relativně spokojená, a je také zpět v kontaktu se svou rodinou. Od roku 2015 se navíc zvyšuje počet seniorů nad 65 let, kteří jsou na ubytovnách, to je také alarmující. Lidé na stáří, místo aby měli důstojné podmínky, tak se ocitají na ubytovnách, nebo jim kvůli drahému bydlení nezbývá na jídlo nebo na léky.

  • Nejčtenější

Po srážce pendolina a posunovacího „kocoura“ zemřel strojvedoucí

Ve stanici Bohumín na Karvinsku se v pondělí brzy ráno srazilo pendolino odjíždějící do Prahy s posunovací lokomotivou....

U Rýmařova opět duní víkendová technopárty, lidé si stěžují na hluk

Město Rýmařov na Bruntálsku a okolní obce řeší problémy spojené s technopárty, která se koná na rýmařovském Stránském...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Druhé vítězství pro Priskeho, Sparta dala v přípravě Opavě tři góly

Sparťanští fotbalisté vyhráli i druhý zápas pod vedením nového trenéra Briana Priskeho. V rámci přípravy na novou...

Deník Ukrajinky: Rusové si užívají smrti a své beztrestnosti

Anna Rybak je mladá Ukrajinka z města Dnipro. Se svými malými syny uprchla před válkou. Společně s dalšími ženami a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Europarlament vůči ocelářům z Moravskoslezského kraje přitvrzuje

Evropský parlament potvrdil obavy manažerů ocelářských firem v regionu a navrhl urychlení zavádění opatření ke...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

Ostravská univerzitní laboratoř čistí odpadní plyny

Snížit dopady průmyslové výroby na životní prostředí je hlavním cílem Laboratoře ochrany ovzduší Institutu...

Je hlavní sezona mláďat, říká Martina Šípková ze záchranné stanice

Nadměrný příjem mláďat a hlavně ptáčat teď řeší záchranné stanice po celém Česku. V mnoha případech jim však lidé...

V ostravské zoo se vylíhla další mláďata výrů velkých

Hned tři mláďata největší evropské sovy výra velkého mohou návštěvníci vidět ve voliéře v Zoologické zahradě a...

OKD dostalo navíc rok těžby, obchodní partneři to vítají

Jistotu zaměstnání, zatím alespoň do konce roku 2023 a možná i déle, získali zaměstnanci společnosti OKD. Vedení firmy,...

Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 1. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 1. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Pavla Tomicová výrazně zhubla a s kolegy oslavila šedesátiny

Pavla Tomicová měla s Dášou Zázvůrkovou v květnu nehodu, když do kolegyniny Vespy před Národním divadlem nabouralo...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím. Holčička z reklamy na Kofolu se vrací

Malá holčička z vánoční „prasátkové“ reklamy na Kofolu, ve které zazněly hlášky „a bude mít ty velký zahnutý zuby...

Móda z Varů: Luxus i lacinost. Sexy Ramba a Plodková. Třeštíková přestřelila

Na červeném koberci zazářily v den slavnostního zahájení 56. ročníku karlovarského filmového festivalu v luxusních...