Úterý 20. dubna 2021, svátek má Marcela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 20. dubna 2021 Marcela

Bydlení je stále hůře dostupné, říká žena pomáhající bezdomovcům

  19:07
V Česku založila tradici Noci venku, kdy si lidé mohou na vlastní kůži vyzkoušet, jaké je to spát na ulici. O problematice návratu lidí bez domova do normálního života napsala i knihu Z ulice do bytu. „Bezdomovectví a nejistota v bydlení je problém, který dnes ohrožuje už i střední třídu,“ říká Eliška Černá v rozhovoru pro MF DNES.

Eliška Černá, která se zabývá problematikou bezdomovectví, říká, že bydlení je základní lidské právo. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jak jste se k problematice bezdomovectví dostala? A kdy?
Jsem vystudovaná sociální pracovnice a vždy jsem tíhla k práci s lidmi, kteří jsou nějak na okraji. Prakticky jsem se ale v této oblasti začala pohybovat už v 15 letech, kdy jsem dělala dobrovolnici v salesiánském centru Don Bosco, kde jsem vedla doučování a taneční kurz pro děti z romské minority. To bylo poprvé, kdy jsem se začala setkávat s lidmi, kteří žijí v chudobě a nouzi.

A přímo s lidmi bez domova jste začala pracovat kdy?
V roce 2008 jsem odjela na evropskou dobrovolnou službu do Londýna, kde jsem pracovala v centru pro uživatele drog, z nichž hodně žilo na ulici. Byla jsem tehdy konfrontovaná s pouličním bezdomovectvím, které je v Londýně na rozdíl od Ostravy hodně vidět. Začala jsem se tím zabývat více a po návratu do Česka jsem u toho zůstala. Co mne po návratu překvapilo, že i když zde byla základní pomoc pro lidi bez domova, tak tady zcela chyběla ta široká síť, kterou jsem znala z Anglie, kde se pracuje s různými životními situacemi. A řekla jsem si, že by bylo fajn, kdyby se to tady proměnilo. Proto jsem si začala dělat doktorát, abych se mohla podívat do hloubky, jak tady vypadají služby pro lidi bez domova.

Jaké byly vaše první kroky?
První akcí, kterou jsem tady dělala, byl v roce 2012 takzvaný Sleep Out, což je kampaň na podporu lidí, kteří přespávají na ulici. Zažila jsem to v Anglii a přenesla to sem k nám. V Ostravě jsem to nazvala Noc venku, po roce, po dvou letech se to přeneslo i do dalších měst v Česku. Vždy jednu noc v roce, nejčastěji v listopadu, mohou lidé přijít na nějaký program a pak na podporu lidí bez domova přespí na ulici. Je to většinou spojené se sbírkou, lidé nosí, co je aktuálně potřeba, například ponožky, spacáky.

Jak funguje síť pomoci lidem bez domova v České republice? Vím, že existuje například stupňovaná pomoc, kde lidé bez domova mohou postupně získávat, pokud se sami snaží, lepší bydlení. Takže od lůžka v noclehárně se mohou dostat do pokoje na ubytovně až třeba k samostatnému bytu.
Ano, oficiálně se tomu říká vícestupňový systém podpory, u nás v České republice je už běžný. Posledních pět let se ale začíná pracovat i s jiným modelem, kterému se říká Bydlení především a který přišel ze Spojených států a který mi je osobně bližší. Ten vychází z premisy, že bydlení je základní lidské právo. Že bydlet mohou všichni bez ohledu na to, jak my je posoudíme v nějakých morálních kategoriích. Samozřejmě, že jsou lidé, kteří mají problém si bydlení udržet, a mohlo by se říct, že ho ztratili, třeba protože pili, nebo protože se rozvedli. Ano, to může být pravda, ale zároveň tady chyběla podpůrná síť, která je mohla podržet a pomohla překonat tu krizovou situaci.

A o co v tomto systému jde?
Běžná sociální práce v bytech bývá spíše disciplinární, zkontrolovat toho člověka, jestli zaplatil včas, jestli má uklizeno, jestli dodržuje podmínky. Ale model Bydlení především pracuje s tím, že bydlení by měli dostat lidé, kteří jsou nejvíce zranitelní. Kteří můžou na ulici umřít, protože mají obrovské problémy zdravotní, závislostní, psychické, jsou to třeba ženy v násilných vztazích. Ti by měli jít do bytů primárně, protože jsou nejvíc potřební. U nás se ale zatím byty často pronajímají těm, s nimiž se nejlépe spolupracuje. Zatímco ti lidé, které popisuji, často z té sociální sítě vypadávají, protože jsou v tak chaotické životní situaci, že třeba nejsou schopni dojít na schůzky.

Ale dokážou si pak takoví lidé bydlení udržet?
Když se tento model na začátku 90. let objevil ve Spojených státech, tak vzhledem k tomu, že to bylo něco úplně nového, udělalo se kolem toho mnoho průzkumů, jak dlouho si lidé, co byli třeba dvacet let na ulici, dokážou bydlení udržet. Zjistilo se, že ta udržitelnost je hodně vysoká, 80 až 90 procent, propadává jen velmi málo lidí. U nás se pilotní projekt uskutečnil v Brně, kde měli v jeho rámci k dispozici padesát bytů, a z těch rodin, co se do nich dostaly, si po roce dokázalo bydlení udržet 48. A to byly rodiny v komplikovaných situacích, které žily roky na ubytovnách. Takže určitě to jde.

Brno bylo jediné město, kde se tento projekt uskutečnil?
Postupně se přidaly další projekty a teď už je v České republice osmnáct měst, která se tento model pokouší zavádět. A teď se i v Ostravě zapojila jedna nezisková organizace i do zmíněného projektu Bydlení především. Má na to vyčleněno dvacet bytů.

Dvacet bytů v Ostravě se ale nezdá mnoho. Jsou nějaká čísla, kolik je tady lidí bez domova?
To je hodně složité. Poslední větší sčítání lidí bez přístřeší v Ostravě bylo v roce 2012. To bylo na zakázku města, ale už je to hodně dávno. Pak se dělalo sčítání i v rámci klasického sčítání, ale to se týkalo jen lidí z azylových domů. Takže ta přesná čísla tady chybí. Ale dalo by se to odhadnout z počtu lůžek na ubytovnách, noclehárnách, azylových domech, to jsou pak čísla v řádu několika tisíců. A kolik lidí je přímo venku, to se neví.

Když se mluví o bezdomovectví, tak pro většinu lidí je to něco velmi vzdáleného. Ale praxe ukazuje, že je to problém, který může potkat téměř kohokoli...
Problém dostupnosti bydlení se už začíná týkat i střední třídy a velmi silně se bude týkat i generace našich dětí. Naši rodiče nebo my jsme mohli koupit za dostupné peníze státní nebo obecní byty nebo získat družstevní bydlení. Ale platy stagnují a Česká republika je nyní v Evropě na jednom z posledních míst v žebříčku toho, kolik let musí člověk s průměrným platem vydělávat, aby si mohl pořídit vlastní bydlení. To je tak stále hůře dostupné.

Takže ta hrozba se může týkat i střední třídy?
Myslím, že trochu klepe na dveře další ekonomická krize a ta může zasáhnout lidi, kteří mají hypotéky. A u nás jsou velmi rozšířené, protože nájemní bydlení není regulované, takže lidé si spočítají, že se jim spíše vyplatí koupit vlastní byt i s půjčkou. A situaci nakousl i covid, dotýká se teď hlavně lidí ve službách, na které omezení dopadají nejvíce. Mnozí jsou delší dobu bez příjmů, nebo se sníženými příjmy, a už teď nevědí, z čeho hypotéky či nájem platit.

Pod pojmem člověk bez domova si lidé představí spíše ošuntělého staršího muže postávajícího někde před supermarketem, ale to spektrum bude širší…
To, co popisujete, jsou lidé bez střechy, kteří jsou vidět ve veřejném prostoru, ale existuje třeba i ženské bezdomovectví, které je více skryté. Ženy mají jiné strategie fungování, takže například využívají bydlení u známých nebo u přátel. Potom jsou lidé z azylových domů, které také řadíme mezi lidi bez domova, ale tím, že mají kde přespat, tak se nedají vizuálně rozpoznat. Spadají tam také lidé na ubytovnách, jsou to jak chudé rodiny s dětmi, tak i jednotlivci. A potom je takzvané nejisté bydlení, což už jsou lidé na hraně ztráty bydlení. Jsou to lidé, kteří se potýkají s domácím násilím, kde není jisté, kdy budou muset z bydlení odejít, nebo lidé, kterým přišel exekuční příkaz.

Jakého věkového spektra se hrozba bezdomovectví týká?
V poslední době například i seniorů. Měli jsme třeba paní, která se dostala na ulici v sedmdesáti letech. Rozkmotřila se s rodinou, nezvládala platit stále zvyšující se nájem. Nebyla přitom napojena na žádnou síť sociální pomoci a sama se styděla o ni požádat, takže za sebou zavřela dveře a dva roky žila na ulici. Pak se naštěstí dostala do azylového domu a teď žije na ubytovně, kde je relativně spokojená, a je také zpět v kontaktu se svou rodinou. Od roku 2015 se navíc zvyšuje počet seniorů nad 65 let, kteří jsou na ubytovnách, to je také alarmující. Lidé na stáří, místo aby měli důstojné podmínky, tak se ocitají na ubytovnách, nebo jim kvůli drahému bydlení nezbývá na jídlo nebo na léky.

  • Nejčtenější

Liberec slaví postup přes Spartu, finále si zahraje i Třinec

Semifinále play off hokejové extraligy nabídlo dramatické sedmé zápasy. Třinec zvládl vypjatou bitvu s Mladou...

Sudí zásadně ovlivnil semifinále v Třinci, dostal maximální pokutu

Pavel Patera se na střídačce rozčiloval zbytečně, navíc dostal od hlavního arbitra trest do konce utkání a musel na...

Hokejová extraliga uvidí 7. zápasy play off. Sparta i Boleslav zvítězily

Extraligu čekají rozhodující sedmé zápasy! Obě semifinálové série hokejového play off totiž hlásí po úterním programu...

Vyčerpanou turistku zachraňovali z čerstvého hlubokého sněhu v Beskydech

Beskydy už druhý den zasypává nový sníh, což někteří turisté neberou na vědomí. Horští záchranáři ve středu spěchali k...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Další varování z Beskyd. Turisté zapadli v dubnovém sněhu po pás i se psy

Horští záchranáři museli navzdory předchozím varováním znovu ve čtvrtek večer dvakrát zasahovat na beskydských...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

Otevřeme školy, vše ostatní počká, říká ministr zdravotnictví Arenberger

Premium Ministr zdravotnictví Petr Arenberger po týdnu ve funkci poodhaluje další vývoj boje s pandemií, prioritou zůstává...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

  • Další z rubriky

Děti ve školách v kraji testy zvládají, roušky jsou pro některé stresující

Při antigenním testování si s dětmi hrají na laboratoř a vyčlenily i testovací učebny. Školy a školky v...

Stonava dostane za těžbu méně kompenzací, ale skončí stavební uzávěra

Z provozu posledního funkčního dolu v ostravsko-karvinském revíru získá obec Stonava méně peněz než v minulých letech....

Za zatměním jezdí po celém světě. Příště Antarktida, cílí fotograf Horálek

Premium Jednou z posil Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě je i známý český astrofotograf Petr Horálek. Za dobu jeho...

Situaci v ostravské huti řešil Babiš, odbory dál drží stávkovou pohotovost

Hrozba, že by největší huť v republice přišla o emisní povolenky za několik miliard korun, je podle všeho zažehnána....

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...

Hráče vyloučili z turnaje, protože měl příliš vysoko nastavený jas obrazu

Známý streamer Tfue přišel o vítězství v turnaji o dvanáct tisíc dolarů kvůli tomu, že měl příliš vysoko nastavený jas...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

Je to podraz, říká organizátor koncertů Cesta ze tmy. S projektem končí

Už za týden měl prostory pražské Lucerny rozeznít první koncert ze série Cesta ze tmy. Ministr zdravotnictví Petr...