Podle hlavního tahouna projektu, děkana Hornicko-geologické fakulty Vladimíra Slivky, by vznik hlubinné laboratoře mohl přinést prospěch celému Moravskoslezskému kraji. Podle některých by ale laboratoř nemusela vzniknout ve Staříči, ale spíše v některé z dosluhujících šachet na Karvinsku.
Proč by měla laboratoř vzniknout právě v dole Staříč?
Staříč má obrovskou výhodu, že jde o izolovaný důl nenapojený na zbytek revíru s minimálním přítokem vody. Navíc jde o jednu z nejmladších šachet v revíru hloubenou v 60. letech. Čili je tamní technologie kompletně použitelná.
Kde jinde můžete být v jednom dni tisíc metrů pod zemí, v nejhlubším přístupném místě v Česku, a pak vystoupat třeba na nejvyšší vrchol Beskyd, Lysou horu? Vždyť to je obrovský tahák.
