Komiksový časopis Čtyřlístek zná téměř každý. Přispívá do něj také ostravský autor Roman Bílek alias BeeSee. Přes den pracuje jako kulisák v Divadle loutek, ovšem když má čas, věnuje se psaní komiksových scénářů. Vytvořil jich desítky, tím nejúspěšnějším je pravděpodobně Meloun & Sirka, který vychází v legendárním Čtyřlístku na pokračování už přes dva roky.
Jak vznikla vaše spolupráce se Čtyřlístkem?
S kamarádem Pavlem Patou Talašem z Nového Jičína jsme vytvořili sérii O sněhu. Na základě úspěchu tohoto komiksu jej oslovili přímo ze Čtyřlístku. Navrhl, že bychom mohli rozvinout jeho starší nápad Meloun & Sirka. Vytvořil jejich charaktery a zbytek nechal na mně. Je to běh na dlouhou trať, protože náš seriál vychází nepravidelně a Čtyřlístek mu tímto způsobem dává prostor přes dva roky. Objevujeme se v něm přibližně co páté číslo.
Aktuálně vyšel osmý díl Melouna & Sirky. Má u dětí úspěch?
Sice děti zatím nemám, ale vracejí se mi příznivé reakce od mých vrstevníků. Kámoši, co děti mají, tak říkají: „Ty tam máš komiks.“ I jejich děti tvrdí, že je to dobré. Tak doufám, že si náš komiks všichni oblíbí ještě víc.
O čem a kdo Meloun & Sirka jsou?
Postavičky ve skafandrech, co mají v každém díle po šesti stránkách. Primárně chceme, aby patřily do žánru sci-fi. Původně to měli být pouze „časonauti“, kteří budou cestovat do historie. Čtyřlístek ale už jeden takový typ seriálu měl, takže je necháváme cestovat po různých planetách. Přidali jsme k nim profesora Zdrávase, což je typově šílený vědátor – vymýšlí nesmyslné vynálezy, které oni testují. Myslím, že by se Meloun a Sirka mohli umístit někde mezi Rodinou Smolíkových a Stopařovým průvodcem galaxií. S tím, aby ale primárním odběratelem byly děti.
Co vše musí mít na mysli scenárista i kreslíř komiksu, aby se jejich styl uvažování protnul s možnostmi Čtyřlístku?
Je to různé kus od kusu. Nejprve chce Čtyřlístek vědět námět, o čem ten a ten díl bude. Ten nám schválí. Následně píšu scénář a Pata nakreslí tužkou skicu. Pokud je schválena Čtyřlístkem, vytvoří se obtahy a dodají barvy. My děláme společně komiksy přes deset roků, jsme natolik sehraná dvojice, že mu rovnou, po tom námětu, píšu dialogy a dílčí poznámky, co v tom obrazu chci mít, zbytek nechávám na něm. V okamžiku, když dělám s kýmkoli jiným, tak musím detailně rozepsat vše, co v obrázku chci mít. Kdysi jsem dělal komiks Leť, který se objevil v KomiksFest! revue, dělal jej Vašek Šlajch, v tomto případě jsem mu nakreslil celý storyboard. Scénář se umístil v jejich soutěži a jako odměnu jsem si z jejich portfolia mohl vybrat, koho chci, aby jej nakreslil. Vybral jsem si Vaška, protože jej považuji za jeden z největších talentů tady, a jsem rád, že jsem s ním mohl alespoň takto spolupracovat.
Co vše Čtyřlístek schválí, a co ne?
Mívají technické připomínky, není to žádná cenzura. Třeba slovo triedr se jim v kontextu děje nezdálo, chtěli je nahradit. Námět mohu mít jakýkoli. Delší debata byla jedině s motivem stroje času, kdy se v pátém dílu Meloun a Sirka vrátili do prvního dílu. Považovali to za nesrozumitelné pro ty, kteří seriál neznají od začátku, nakonec jsme tedy udělali kompromis a doplnili děj o psanou část ve žlutých řádcích, která vše dovysvětlila.
Promítá se do vašich komiksových scénářů i něco z ostravské reality?
Přímo ani moc ne, ale je fakt, že ve stripech Sněhulení se vyskytují třeba černí sněhuláci z Ostravy. Sem tam zazní i klasické ostravské věty typu „Synci, co včil?“, „Sklapni cype, chcu spát!“ nebo třeba volby v Zemi sněhuláků vyhraje ostravský kandidát Iglů Snowbama.
Dá se komiksem uživit?
U nás určitě ne, nejsou pro to vhodné podmínky. Není nikdo, kdo by se tady mohl živit jako scenárista, a co se týče kreslířů, tak jich několik je, ale musejí brát i zakázky jako ilustrace knih, reklamní obrázky atd.
