„Jedním z našich cílů bylo ukotvit v zákoně označení rodinné farmy. Protože lokálně a generačně ukotvené zemědělství je kromě jiného i přínosem veřejného zájmu. Přibližujeme se tím Evropě, kde je tento status běžný a má silné postavení, zatímco u nás je zatím nedoceněný,“ objasnil předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jaroslav Šebek.
„Jako rodinná farma vítáme tento zákon, protože struktura našeho zemědělství je po komunistické éře, kdy se přešlo z tradičního rodinného hospodaření na družstevní, stále narušená a nepodařilo se to napravit ani po 35 letech od revoluce,“ komentovala nově zavedený status rodinných farem rovněž Markéta Menšíková z farmy Menšík v Kunčicích pod Ondřejníkem.
Rodinné farmy mají konečně definici, výhod zatím moc ne |
Podle Šebka je jedním z klíčových cílů podpora rodinných farem, ulehčení jejich fungování a zajištění budoucnosti života na venkově.
„Dnes, když farmář předává statek svému následníkovi, musí úředně ukončit všechny své svazky a jeho následník je musí znovu zjednávat. Nově je bude možné přímo předat, což zemědělcům usnadní život. A zároveň bude pro další generace snazší u toho zůstat a nebudou odcházet za prací jinam,“ popsal Šebek další z faktorů.
Důležitým tématem souvisejícím s rodinnými farmami je udržitelnost. „Když hospodaříte tam, kde předtím farmařily celé generace vašich předků, a vy počítáte, že to předáte dále vašim potomkům, máte logicky jiný vztah k půdě než u velkých podniků, které hospodaří na cizím a jedou především na ekonomický zisk, nebudete si pod sebou podřezávat větev,“ nastínila Menšíková.
S tím souvisí i takové věci jako ochrana půdy před erozí či snaha o zadržování vody v krajině. „Když hospodaříte na vlastním, máte daleko větší motivaci se o půdu dobře starat,“ podotkla.
Zákon pro sedláky má udržet rodiny na venkově. Ještě se na něm ale nedělá |
Jaroslav Šebek upozorňuje i na to, že místní zemědělci jsou přínosem pro okolí. Potvrzuje to i případ z Bravantic z loňských povodní. „Když přišla velká voda, vzali jsme naši techniku a naše lidi a šli jsme do obce pomáhat,“ vyprávěl před časem farmář Martin Lička.
„A je to tím, že jako místní zemědělci jsme s obcí propojení, nevím, jestli by se tohle stalo, kdyby tady hospodařila nějaká velká společnost se sídlem někde třeba v Praze.“
„Spolupráce s panem Ličkou je pro obec přínosná. Během povodní nám půjčil těžkou techniku, kterou my nedisponujeme, i své lidi, dostali se i tam, kam hasiči nemohli,“ potvrdil starosta Bravantic Rudolf Němec.
„Dobře to funguje i jindy, pan Lička se například stará i o příkopy kolem místních komunikací u polností, které obhospodařuje. Díky tomu z nich po deštích voda bez problémů odtéká a nezaplavuje domy v obci,“ připomněl starosta.
„Předpokládáme, že po zavedení novely se o status rodinné farmy přihlásí okolo dvou tisíc subjektů,“ řekl Šebek s tím, že ASZ se bude postupně snažit dostat do legislativy další věci, které běžným sedlákům usnadní jejich práci a zbaví je přebytečné legislativy.
„Například by to bylo usnadnění prodeje produktů ze dvora nebo lepší možnost prodávat své zboží lokálně, například do okolních škol, domovů seniorů a podobných zařízení.“
