Na situaci na trhu práce reagují robotizací i další firmy v kraji. „Jde o naši největší investici v novodobé historii. Nová linka umožňuje energetickou úsporu díky automaticky řízenému procesu, který odbourá potřebu následného ohřevu výkovků,“ vysvětlil generální ředitel MSV Metal Pavel Krajča.
Kromě hlavní kovací linky firma robotizovala i CNC soustruh pro výrobu matic a svařovací pracoviště pro rozšíření výroby vagonových nárazníků. Jejich produkce v posledních letech ve Studénce vzrostla z 24 na 40 tisíc kusů ročně a firma patří mezi největší výrobce v Evropě.
Studénka není v regionu výjimkou. Řada firem se snaží investicemi do robotizace reagovat mimo jiné i na napjatý trh práce.
„Vzhledem k nedostatku svářečů máme v Trestless dlouhodobý plán na pořizování svařovacích robotů,“ potvrdil Václav Planka, generální ředitel mateřské skupiny Anacot Capital, s tím, že v létě firma spustí linku na výrobu kovového nábytku obsluhovanou jediným člověkem.
V Hyundai pracuje 535 robotů
Nejvíce robotizovaným závodem v kraji je podle mnohých nošovický Hyundai. „V areálu HMMC je v provozu 535 robotů a jejich počet dál roste. Nové stanice naposledy přibyly třeba v hale lakovny,“ uvedl mluvčí továrny Jan Rodek s tím, že jen za poslední dva roky investovala automobilka do robotizace přes 15 milionů eur.
Logistická a balicí robotika se rozvíjí také v potravinářství. „Využíváme manipulátory pro skládání balíků lahví na palety, jen v závodě Ondrášově jsme do nich investovali přes 25 milionů korun,“ uvedla mluvčí Kofoly Jana Ptačínská Jirátová.
Zhruba 200 milionů korun investovala do robotizace opavská společnost Model Obaly. „Šlo hlavně o logistické systémy, autonomní vozíky a robotické nakladače či balicí linky,“ popsal situaci provozní ředitel Josef Chalupný.
Podle zástupců firem jsou důležitým přínosem robotizace právě energetické úspory.
Nová linka ve Studénce snižuje spotřebu tepla, Hyundai optimalizuje lakovací procesy a Kofole šetří energii při manipulaci s produkty. „Efektivita provozu je pro nás klíčová,“ dodal Josef Chalupný ze společnosti Model Obaly.
A podobnou zkušenost mají i ve společnosti Vítkovice Steel. „Roboti pomáhají nahradit fyzicky náročnou opakující se nebo rizikovou práci. Současně s tím dochází i k zefektivnění procesu výroby. Tím lze nahradit nedostatečné možnosti trhu práce pro jednoduché a fyzicky náročné činnosti,“ konstatovala mluvčí vítkovické společnosti Jana Dronská.
Opačná situace panuje ve firmě Vexve v Dolním Benešově, vyrábějící armatury.
„Robotizace u nás hraje kvůli výrobě malých sérií zatím spíše jen doplňkovou roli, chceme se zaměřit spíše na digitalizaci, výroby a dalších kroků,“ vysvětlila marketingová manažerka firmy Vladimíra Václavíková.
Roboti ale nenacházejí uplatnění jen v průmyslu. Například v Sanatoriu Klimkovice využívají robotické přístroje pro rehabilitaci pacientů. „Třeba trenažer na nácvik chůze stál bezmála dva miliony korun,“ přiblížila mluvčí sanatoria Ivana Gračková.
31. ledna 2018 |
