„Do oboru klempíř nenastoupil ve školním roce 2017/2018 žádný žák. V roce 2023/2024 bylo jedenáct nově přijatých žáků. Podobně je na tom obor pokrývač, kam byli ve školním roce 2017/2018 nově přijati čtyři žáci a v roce 2023/2024 devět,“ vyčíslil náměstek hejtmana Jan Veřmiřovský.
Právě roku 2017 kraj odstartoval kampaň na podporu řemesel, jejíž součástí je informování a motivace školáků i stipendijní podpora žáků nejohroženějších oborů. Těmi jsou kromě klempíře a pokrývače i kominík, malíř, tesař, řezník či pekař.
Konkrétně klempíře se podařilo vzkřísit ze situace, kdy se neotvíral vůbec. „Všechny obory se teď daří každoročně otvírat,“ popsal Veřmiřovský.
Podpora řemeselKampaň Řemeslo má respekt začala ve školním roce 2017/2018. Studenti mohou získat stipendium ve 27 oborech (pokrývač, tesař, řezník-uzenář, klempíř a další). Stipendia mají motivační a prospěchovou složku. Studenti mohou během tříletého studia získat až 50 tisíc korun. Hejtmanství každoročně podpoří na 2 500 žáků. Krajský rozpočet vyjdou stipendia ročně na 14 milionů korun. |
Poptávce po řemeslnících v kraji to však stále nestačí. „Situace je špatná, hlásí se minimum lidí. Firmy přitom klempíře pořád chtějí, zájem je obrovský. Zaměstnavatelé ostatně chtějí všechna řemesla,“ konstatoval ředitel SŠ technických oborů v Havířově-Šumbarku Martin Fišer.
Totéž potvrdil Miroslav Weisz z opavského SOU stavebního: „Patnáct let zpátky jsem objížděl firmy, ať vezmou naše kluky. Teď se situace úplně otočila. Poptávka je větší, než můžeme uspokojit.“
Dodal, že zatímco v prvním ročníku se studenti učí základům řemesla ve škole, ve druhém už ti šikovnější míří do firem a ve třeťáku mají praxi mimo školu všichni. „Už před závěrečnou zkouškou mívají i podepsanou pracovní smlouvu.“
Společná teorie
Školy otvírají víceoborové třídy – teorii se učí studenti více oborů dohromady, praxi mají zvlášť.
Klempířů přitom bývá třeba jen pět. „Je obrovská finanční zátěž tyto obory táhnout. Ale je to potřeba,“ dodal Weisz.
To potvrdila i Gabriela Fusková z opavské firmy KAP, jež se věnuje klempířským a pokrývačským pracím a s učilištěm spolupracuje. „Klidně bychom i dalších pět klempířů vzali, ale nejsou. Pokud někdo přijde, je opravdu hýčkaný.“
Problémem totiž začíná být odchod starší generace řemeslníků. Proč je nenahrazují mladí, je otázkou, na kterou zástupci škol nemají jednoznačnou odpověď.
„Vybavení jsme, odborníky máme, spolupracujeme s firmami, uplatnění je. Chybí zájem žáků,“ uvedl ředitel Fišer.
Co dělá klempíř?
Konkrétně klempířina podle něj není náročnější než jiná řemesla. „Za dlouhé roky chození po základních školách jsem ale zjistil, že každý si umí představit, co dělá truhlář nebo zedník. U klempíře nevědí.
“Důležité je podle ředitelů pracovat s žáky už na základních školách. „Máme pro ně zpracovaný program na jednu vyučovací hodinu. S tím navštěvujeme školy, které nám to dovolí. Na Den řemesel je pak zveme k nám. V dílně si ustřihnou kousek plechu, vyrobí funkční píšťalku,“ popsal ředitel Weisz.
Poptávka po řemeslech je ale ze strany školáků malá. Podle odborníků hraje roli i rodina, kde už děti s tatínky nevyrábějí či nespravují. A důležitý je i postoj společnosti, kde řemeslo nemá potřebnou prestiž.
„Být řemeslníkem není ostuda. Naopak. Kvalitní řemeslník si totiž mnohdy může mezi nabídkami vybírat a může si pak je nechat náležitě zaplatit,“ konstatoval náměstek hejtmana Veřmiřovský.
19. července 2023 |
