"Opravit synagogu, to byl vždycky náš cíl. Že se to ale podaří za pouhé tří roky, to si nikdo z nás nedovedl představit. Považujeme to takřka za zázrak," říká předseda sdružení Krnovská synagoga Petr Aharon Tesař.
Jak šel časV roce 1871 se v Krnově na místě původních hradeb staví synagoga. V listopadu 1938 nacisté útočí proti Židům, krnovskou synagogu se ale podaří zachránit před zničením, je přebudována na tržnici. Po roce 1960 v prostorách templu funguje archiv, v roce 1999 vzniká sdružení, které usiluje o obnovu synagogy. V roce 2010 začíná rekonstrukce templu a roku 2014 obnova je u konce. |
Kdybyste teď vstoupili do krnovského templu, který byl ještě před třemi lety zpustlý, užasli byste nad jeho krásou. Synagoga se dočkala kompletní rekonstrukce a dnes vypadá stejně jako v roce 1871, kdy byla postavena.
Schází muzejní expozice
Obnova židovského svatostánku, který je jedním z mála, jež se na severní Moravě a ve Slezsku dochovaly, začala na podzim 2010. Tehdy odstartoval projekt Deset hvězd, jejž zastřešuje Federace židovských obcí, tedy organizace, která krnovskou synagogu vlastní.
Kromě krnovského templu projekt, jenž od Evropské unie a státu získal dotace 280 milionů korun, zahrnuje i židovské stavby na dalších devíti místech Česka. Žádné jiné už ale není v Moravskoslezském kraji. Plán je takový, že na všech deseti místech vzniknou takzvaná regionální centra židovské kultury.
Oprava krnovské synagogy je po stavební stránce už hotová. "Chybí ale ještě to zásadní, muzejní expozice," zmiňuje Petr Aharon Tesař. Expozice, o níž mluví, bude jednoduše řečeno celorepublikovou skládačkou. Na každém z deseti míst zahrnutých v projektu vznikne trvalá výstava týkající se jedné oblasti židovské kultury. Krnovský díl "skládačky" přiblíží židovské průmyslníky, podnikatele a vynálezce.
Tak synagoga v Krnově vypadala ještě před několika roky...a její současná důstojná podoba.
"Jakmile bude expozice na všech deseti místech napříč republikou hotová, budou opravené synagogy a další stavby zpřístupněny veřejnosti. Předpokládáme, že by to mohlo být v druhé polovině května, ale termín se může změnit," naznačuje Petr Aharon Tesař.
Z obnovy krnovského templu doplněného vedlejším Spolkovým domem jsou nadšení i představitelé radnice. "Pro Krnov je obnova synagogy nekonečně cenná. Bez zařazení do projektu Deset hvězd by si ji samotné město, Federace židovských obcí nebo sdružení Krnovský synagoga kvůli omezeným finančním možnostem nikdy nemohly dovolit," říká místostarostka Krnova Renata Ramazanová.
Krnovská nová pýcha |
Ale zpět ke šťastným náhodám, o nichž zástupci sdružení Krnovská synagoga mluví s trochou nadsázky jako o "zázracích". Ta první souvisela s objevením originální krnovské Tóry. A další třeba s nálezem původních lavic z vypálené olomoucké synagogy, které našly místo i v obnoveném krnovském templu, nebo s objevem varhan, jež kdysi v krnovské synagoze bývaly.
Nástroj našli zástupci krnovské firmy Rieger-Kloss v katolickém kostele v polském městečku Koszarawa. Jeho vrácení do Krnova ale kvůli tomu, že ho polská farnost v roce 1938 regulérně zakoupila od krnovské firmy, moc nepřipadá v úvahu.
A díky čemu krnovský templ přečkal běsnění nacistů? V době války totiž fungoval jako tržnice. A aby nacisté neměli důvod synagogu ničit, zmizely ještě v listopadu 1938 z interiérů všechny připomínky židovství.
Tak vypadal vnitřek krnovské synagogy před jedenácti lety...a tak nyní. Nebetyčný rozdíl.
Světlo světa spatřily znovu až teď během rekonstrukce. "Například na východní stěně, která bývala nejzdevastovanější, objevili památkáři pod hnědým nátěrem krásný hebrejský nápis v modré stuze. Je to citát ze žalmu 117, který říká: 'Od východu země až na západ buď chváleno jméno Hospodina'," cituje Tesař.
A zdobných prvků, jež byly donedávna skryty, se nyní v synagoze objevilo více. Třeba hvězdy na trámech a na kazetách tvořících galerii. Za zmínku ostatně stojí i barva výmalby celého templu. Ten není bílý, jako to bývá zvykem v moravských synagogách, ale coby stavba postavená ve Slezsku a navíc v reformním stylu má prostory vymalované v pastelových a okrových tónech. Až se synagoga otevře veřejnosti, budou se lidé moci podívat i do prostor, kam dosud nemohli.
Třeba na půdu nebo do věže. "Synagoga rozšíří počet vyhlídkových věží v Krnově. Nabídne nový pohled na město," zmiňuje Petr Aharon Tesař. A návštěvníci nebudou muset odcházet z templu s prázdnou. K dispozici bude totiž obchůdek se suvenýry, mezi nimiž by mohlo být i košer víno či likér Praděd, jejž v Krnově začala v 19. století vyrábět firma židovského majitele Sigmunda Gesslera.
