Nejčastěji je na Moravě a ve Slezsku vidět sýkora koňadra, kos černý a sýkora modřinka, což potvrzuje i celorepublikové sčítání.
„Zajímavé ale pro nás je čtvrté místo, na kterém se v tomto regionu umístil strakapoud velký,“ řekla Konopáčová. „Zatímco v celorepublikových statistikách se strakapoud umístil až na osmém místě, protože ho zahlédlo 37 procent lidí, v tomto regionu ho viděl téměř každý druhý počítající.“
Vyšší zastoupení vykazuje strakapoud podle ornitologů především na Frýdecko-Místecku. „Vypadá to, že mu ovzduší v Beskydech svědčí,“ připustila Konopáčová.
Početnost ptáků podle ní ovlivňuje mnoho faktorů. K hlavním patří počasí, množství dostupných semen, změny v okolí a choroby.
Nenápadný rehek domácí zvaný kominíček bude ptákem roku 2024. Mapujte ho |
„Meziroční výkyvy v ptačích populacích jsou naprosto přirozené, stejně jako je tomu u hlodavců na polích,“ srovnala Konopáčová. „Někdy je rok silnější, jindy horší. Pokud je ale rok slabší, nedá se říct, že by myší celkově ubylo. Je to situace pouze pro daný rok a další může být jiný. Tak je to i u ptáků.“
Aby ornitologové dokázali přirozené meziroční výkyvy rozeznat, musí ptáky sledovat nejméně deset let.
„U krmítek je sledujeme šestým rokem. Již teď z výsledků vidíme například to, že různé druhy ovlivňují stejné faktory,“ řekla Konopáčová. „Buď počty všech o něco klesnou, nebo naopak. To naznačuje, že je zřejmě ovlivňuje nějaký stejný faktor. Jaký? To musíme zjistit,“ doplnila.
