„Bez těžkého průmyslu si MSK neumí představit 68 procent obyvatel, kteří pozitivně hodnotí i rozvoj infrastruktury a vzdělávání díky průmyslu,“ poznamenala Lucie Dlouhá za Svaz průmyslu a dopravy České republiky.
Výzkum postoje obyvatel v kraji k těžkému průmyslu a ocelářství provedla agentura STEM/MARK na tisíci místních obyvatelích ve věku 15 až 70 let.
Zároveň lidé z kraje požadují, aby se průmysl sladil s ekologickými principy. „78 procent lidí v MSK říká, že těžký průmysl lze provozovat i ekologicky,“ doplnila Dlouhá.
Pozitivní vliv průmyslu na rozvoj infrastruktury a vzdělávání si uvědomují více než čtyři pětiny respondentů.
„Výsledky výzkumu jasně ukazují, jak hluboce je těžký průmysl zakořeněn v identitě Moravskoslezského kraje a jeho obyvatel. Ocelářství není jen ekonomickým pilířem regionu, ale také nositelem tradic, know-how a kulturního dědictví,“ poznamenal Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Podpora tohoto sektoru ze strany státu je klíčová. Je to zásadní nejen kvůli strategickému rozvoji, ale hlavně pro zaměstnanost v kraji,“ míní Rafaj.
Více než třetina populace severní Moravy a Slezska má osobní zkušenost s ocelářstvím. „Z výzkumu vyplynulo, že případné ukončení ocelářského průmyslu by mělo vážné sociální a ekonomické dopady na region, kdy by zároveň došlo k poklesu jeho významu v rámci republiky. Negativně by na ukončení ocelářství reagovalo 77 procent obyvatel,“ popsala Dlouhá.
Má se stát zásadně angažovat v udržení těžkého průmyslu v Moravskoslezském kraji?
Tématem průzkumu byly i různé výzvy. „Tím největším je ochrana životního prostředí a redukce emisí. Pro více než polovinu lidí jsou to pak i investice do modernizace a udržení konkurenceschopnosti,“ řekla Dlouhá.
„Že si lidé v kraji uvědomují, jakým výzvám čelíme v souvislosti se snižováním emisí a investicemi do modernizace, je pozitivní. Svědčí to o znalosti průmyslu. Naší největší výzvou je dekarbonizace výroby oceli, která mění technologii v hutnictví a bude vyžadovat investici přesahující dvacet miliard korun. Díky tomu uhlíkovou stopu výroby snížíme tak, jak požaduje evropská legislativa. Bez podpory státu a kraje se však neobejdeme,“ podotkl Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.
Hrdost obyvatel
Zatímco v roce 2013 mírně převažovalo negativní hodnocení průmyslu v Ostravě (22 % negativní vs. 20 % pozitivní), dnes je situace opačná – 35 % obyvatel hodnotí průmysl pozitivně a pouze 11 % negativně. Vzrostla také hrdost na ostravský průmysl, ze 60 % na aktuálních 73 %.
K energetickým úsporám, ekologizaci provozu či zavádění prvků Průmyslu 4.0 mají přispět technologie vyvíjené i díky projektu VŠB-TUO REFRESH.
„Naším úkolem je pomoci regionu, zdejším firmám, s hospodářskou, ekonomickou i ekologickou transformací. K rozvoji přispívají projekty se zapojením VŠB – Technické univerzity Ostrava za více než pět miliard korun,“ vysvětlil prorektor VŠB-TUO Igor Ivan.
VŠB-TUO připravuje studijní program Zelené technologie zaměřený na udržitelnou výrobu a následné zpracování kovových, ale i polymerních, keramických i kompozitních materiálů s využitím „zelené energie“ včetně vodíku.
„Studijní program bude komplexně řešit moderní výrobní procesy a technologie včetně využití digitalizace a automatizace s cílem zvýšit efektivitu a udržitelnost výroby,“ doplnil Ivan.
