Podoba Černé kostky by se od původního návrhu neměla příliš lišit. Zachována možná bude i vodní plocha v okolí.

Podoba Černé kostky by se od původního návrhu neměla příliš lišit. Zachována možná bude i vodní plocha v okolí. | foto: Kuba a Pilař architekti

Černá kostka dostala další šanci. Stavět by se mohlo už za dva roky

  • 6
Neexistuje už jiná varianta stavby moderní budovy Moravskoslezské vědecké knihovny než projekt Černé kostky naproti Domu kultury. Takový je výsledek jednání vedení krajského úřadu a Ostravy s brněnským architektonickým ateliérem Kuba & Pilař, který před čtrnácti lety vytvořil původní projekt.

Později Černou kostku zhatila nepřízeň krajské koalice ČSSD a KSČM, která peníze určené na knihovnu převedla do zdravotnictví a školství. Teď dostane druhou šanci. „Projekt Černé kostky hodláme obnovit se vším všudy, tedy i s vodní plochou okolo. Určitě chceme zachovat i dostatek parkovacích míst,“ potvrdil hejtman Ivo Vondrák.

Ačkoliv vzhledově by Černá kostka neměla doznat výraznějších změn, ve svém vnitřním vybavení se nejspíše hodně promění.

Moravskoslezská vědecká knihovna má zhruba do měsíce dodat upravený stavební plán.

Knihovna sídlí v provizoriu přes šedesát let

„Jeho obsahem je například to, kde bude studovna, kde noční studovna, kam umístíme literární kavárnu. Předložíme, co v nové knihovně musí být a co by se mohlo udělat jinak,“ poznamenala ředitelka knihovny Libuše Foberová.

Hodně ji potěšilo, že po mnoha letech beznaděje se opět začalo dít něco konkrétního. Vždyť knihovna sídlí od svého založení v roce 1951 v provizorních prostorách Nové radnice.

„Chceme být nejen klasickou knihovnou, ale také se musíme výrazně posunout do digitální oblasti. Hodláme být i komunitní vzdělávací institucí,“ popsala ředitelka.

Stavba stoupá nad miliardu. Ještě snesitelně

Architekti pak posoudí, co je možné a kolik by to stálo. „Z rozhodnutí ve prospěch Černé kostky mám radost. Kolik bude změn, to ještě nevíme, ale třeba i legislativa určující podmínky takových staveb se hodně změnila,“ reagoval architekt Ladislav Kuba.

Všichni spěchají, protože pokud se nic nezadrhne, chtělo by vedení krajského úřadu předložit návrh na vypsání výběrového řízení na přepracování projektové dokumentace zastupitelům. A jejich jednání se koná už 14. března.

Důležitou zůstává i cena nové knihovny. „Zatím to vypadá na přibližně miliardu až 1,2 miliardy korun. To je ještě zvladatelné,“ řekl náměstek hejtmana Jaroslav Kania.

Tlak na parkovací místa bude enormní

Kraj s Ostravou se zavázaly k tomu, že na Černou kostku přispějí po 150 milionech korun, zbytek se budou snažit získat z dotací, například od ministerstva kultury. „Ostrava si moderní vědeckou knihovnu určitě zaslouží. A když Brno dostalo od státu na investice dvě miliardy, proč ne my?“ konstatoval hejtman.

V lokalitě mezi autobusovým nádražím a krajským úřadem vznikne více staveb: kromě knihovny už je jistá druhá výšková budova firmy Tieto, dokončuje se dlouho rozestavěný objekt známý pod názvem „skelet“ a Ostrava chce v lokalitě postavit i koncertní sál pro devět stovek diváků.

Projekt Černé kostky

Moravskoslezská vědecká knihovna od roku 1951 sídlí v jednom z křídel Nové radnice na Prokešově náměstí. Projekt Černé kostky vznikl v roce 2006, jenže po krajských volbách o dva roky později nová krajská koalice ČSSD + KSČM 600 milionů korun utratila ve zdravotnictví a školství. Pak Nečasova vláda zrušila i dotaci 490 milionů korun. Současné krajské vedení ANO + ODS a KDU-ČSL chce Černou kostku po 12 letech oživit.

To vše klade vysoké nároky na parkovací místa. Hlavně to si chce Ostrava pohlídat. „Když se na investici budeme podílet, tak chceme spolurozhodovat. A parkování patří k zásadním problémům. Určitě chceme, aby se parkovalo spíše pod zemí,“ řekl ostravský primátor Tomáš Macura.

Využití Ostravice asi padá

Jako záložní varianta existovala možnost přestěhování knihovny do vykoupeného a zrenovovaného komplexu nyní zchátralých budov bývalého módního domu OstraviceTextilia s přístavbou na náměstí Edvarda Beneše.

„Prioritou je nyní Černá kostka, využití Ostravice společně s majitelem hledáme,“ řekl Macura. Podle hejtmana není ani jisté, zda by varianta s Ostravicí poskytla dostatek prostoru pro depozitáře a oprava zchátralých budov nevyšla ještě dráž než novostavba.

Pokud by vše postupovalo ideálně, tak vyřízení nutných povolení pro Černou kostku potrvá asi rok a půl, stavět by se začalo v roce 2020.