„Podle nedávno zpracované projekce obyvatelstva bude mít Moravskoslezský kraj na konci roku 2080 zřejmě 768 tisíc obyvatel, což ve srovnání se současností znamená přibližně o 35 procent méně,“ informoval Patrik Szabo z Krajské správy Českého statistického úřadu v Ostravě.
Obyvatelé severu Moravy a SlezskaK poslednímu dni roku 2024 měl Moravskoslezský kraj 1,183 milionu obyvatel. Počet moravskoslezské populace se jen během loňska snížil o více než 6,5 tisíce lidí. Úbytek způsobila nejen převaha zemřelých nad narozenými, ale i převaha vystěhovalých nad přistěhovalými. V kraji dlouhodobě klesá počet narozených dětí. Generace narozených v roce 2024 byla vůbec nejslabší v historii. |
Hlavním důvodem úbytku bude vymírání, roli však sehraje i stěhování. Populace také výrazně zestárne a podíl lidí nad pětašedesát let se z pětiny vyšplhá na víc než třetinu.
Hejtman Josef Bělica je přesvědčený, že realita bude jiná. „Český statistický úřad operuje s čísly a vzorci ovlivněnými vývojem minulých desetiletí. Nebere v potaz aktuální dynamickou proměnu našeho kraje. Znatelně se rozvíjí, přibývají u nás vysoké školy, zajímají se o nás významní investoři, zlepšuje se naše životní prostředí i image,“ komentoval.
Cílit je podle Bělici potřeba především na migraci – aby mladí z kraje neodcházeli a podařilo se i přitáhnout nové obyvatele. „V posledních letech intenzivně a systematicky pracujeme na tom, aby se z Moravskoslezského kraje stalo místo, které je atraktivní pro život. Lákáme k nám investory, podporujeme podnikání, přispíváme k rozvoji vzdělávání,“ doplnil s tím, že to může region zatraktivnit zejména pro mladé.
Moravskoslezský kraj rychle stárne. Víc než pětinu populace už tvoří senioři |
„Bude pro ně jistě zajímavá i okolnost, že je v našem kraji mnohem dostupnější bydlení, levnější služby a vhodnější podmínky pro rozvoj podnikání,“ poznamenal.
Demografická data pečlivě sledují také představitelé krajské metropole. „Do roku 2030 chceme každoročně stěhováním získávat alespoň pět set nových obyvatel, tedy, že se do Ostravy za jeden rok přistěhuje o pět set osob více, než se jich vystěhuje. Že je město na dobré cestě, je vidět z dat roku 2023, kdy se do Ostravy poprvé od roku 1989 více obyvatel přistěhovalo, než jich odešlo,“ poznamenal primátor Ostravy Jan Dohnal s tím, že pozitivní migrační hodnota nezahrnuje válečné uprchlíky z Ukrajiny.
Adaptace na seniory? Třeba bezbariérovost
Data za loňský rok ještě Ostrava nemá k dispozici. Dohnal zároveň doplnil, že kromě projektů, jež mají přilákat nové obyvatele, kteří si v Ostravě založí rodinu, se město připravuje na vyšší počet seniorů, mimo jiné stavbou či opravami domovů pro ně.
Adaptační kroky na stárnutí populace zmínila i mluvčí Karviné Monika Danková. „Ať už jde o plánování sociálních služeb nebo bezbariérovost,“ uvedla.
Lidé znají jen ošklivá nádraží, Ostravsko je přitom progresivní, říká odborník |
Nové obyvatele chce Karviná, jíž jen za posledních dvacet let ubylo před deset tisíc lidí, lákat podporou podnikání, rozvojem spolupráce se Slezskou univerzitou i významnými investicemi do městské infrastruktury.
„V kombinaci s dostupným a cenově přijatelným bydlením chceme Karvinou profilovat jako město vhodné pro mladé rodiny. Již nyní pozorujeme pozitivní trend – mladí lidé se vracejí a zakládají rodiny,“ dodala Danková.
Změnit migraci ve prospěch Ostravska je možné
Odborníci uvádějí, že je potřeba dlouhodobá promyšlená strategie rozvoje celého regionu. Podle vedoucího katedry sociální geografie a regionálního rozvoje na Ostravské univerzitě Petra Rumpela právě projekce trendů pomáhají identifikovat současné problémy a připravit se na jejich řešení nebo postupnou adaptaci na nové podmínky. Budoucnost regionu negativně nevidí.
„Co se stane do roku 2080 a jak se změní podmínky rozvoje našeho regionu, nevíme, a přitom je to rozhodující,“ konstatoval s tím, že sever Moravy a Slezsko od roku 1990 významně mění svou ekonomickou základnu, což jej může poté, kdy sem těžba a těžký průmysl lákaly spoustu lidí a později úbytek pracovních příležitostí naopak znamenal odliv populace, znovu zatraktivnit.
Minus osm tisíc lidí, Moravskoslezský kraj už není třetí nejlidnatější |
Zmínil nové dálnice, funkční letiště, připravovanou vysokorychlostní trať i příchod velkých investorů.
„Není dlouhodobě udržitelná dominantní pozice pražského regionu, který roste ekonomicky a demograficky, což se ale pojí s problémy, jako jsou nadměrně vysoké a stále rostoucí životní náklady. Zlepšení stavu životního prostředí a promyšlená masivní bytová výstavba spojená s rozvojem volnočasových a vzdělávacích infrastruktur na Ostravsku může změnit migrační toky lidí ve prospěch Ostravska,“ doplnil.
Rumpel zároveň uvedl i příklady ze zahraničí – pozitivně se podařilo populační vývoj zvrátit například v německém Lipsku či anglickém Liverpoolu.
