Kdy OKD skončí, ještě nevíme, tvrdí předseda představenstva Marian Klásek

  14:44aktualizováno  14:44
Před necelými devíti měsíci převzal stát společnost OKD, která v té době byla v insolvenčním řízení. Zájmy státu, prezentované ministerstvem financí, v OKD hlídá a zajišťuje společnost Prisko a její předseda představenstva Marian Klásek.

Předseda představenstva společnosti Prisko Marian Klásek. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Jaká je role Priska v OKD?
Prisko je vlastníkem OKD. Firmu řídí management, má své představenstvo, ředitele. Role Priska je, dá se říct, kontrolní, OKD nám předkládá výsledky hospodaření, ve spolupráci se zástupci státu rozhodujeme o strategii. Ale to je jen ve zkratce, velice zjednodušeno. Za chod společnosti odpovídá vedení OKD.

Firmu jste získali vlastně poté, co prošla reorganizací, byla bez dluhů.
To, že firma prošla reorganizací, není až tak obvyklé, je to důkaz kvalitního managementu, ukázka, že vedení firmy nefunguje špatně. Jinak by insolvenci firma OKD nemohla přežít.

Co bylo podle vás hlavní příčinou problému? Proč přišla insolvence?
Tím hlavním problémem bylo, že firma neměla rezervy pro špatné časy. Jednou z rolí Priska je dohlížet, aby OKD takové zásoby měla. A také aby měla peníze na chystaný útlum, který zákonitě po ukončení těžby přijde. I na to musíme myslet a vytvořit rezervy. A my je vytváříme.

To, kdy těžba skončí, je obsahem mnoha spekulací. Hovoří se o roce 2024, ale i 2030.
Roky 2024 a 2030 jsou takovou mediální zkratkou.

Ale jsou to jediné oficiální údaje, které zatím padly.
To ano. Ale jiné ani padnout nemohly. Podle reorganizačního plánu, což je zatím stále jediná platná strategie, se má těžit do roku 2023. Ten plán vznikal v nějaké době, kdy byly k dispozici nějaké informace. Tím, jak se jednotlivé kroky upřesňují, nyní víme, že se bude těžit minimálně do roku 2024. Prostě se upřesnilo, že těžba bude někde trvat déle.

A ten rok 2030?
Ta diskuse o roku 2030 je tady proto, že zde existují zásoby uhlí, které jsou za současných ekonomických podmínek vytěžitelné. Těžba by mohla dávat smysl a my musíme vyhodnotit, jestli ty zásoby vytěžíme, nebo ne.

Fakta Prisko a OKD 

Společnost Prisko, vlastněná státem, vstoupila do OKD na jaře roku 2018, kdy od insolvenčního správce odkoupila akcie společnosti OKD Nástupnická. 

V té skončila těžební část OKD. Nevyřízené i sporné pohledávky, ale také závazky tak zůstaly insolvenčnímu správci, stát získal výkonnou část společnosti, která těží uhlí.

Prisko dohlíží na OKD v zastoupení za ministerstvo financí.

Kdy chcete vědět výsledek?
V dohledné době neřekneme „bude to 2030“, nebo „bude to 2026“. O těžbě se bude rozhodovat postupně. A postupně budeme vědět, kdy se těžba bude prodlužovat a kdy už ne. V této chvíli je velmi pravděpodobné, ale zatím to není schválené, že těžba bude pokračovat i po roce 2024, ale o roku 2030 se zatím jen bavíme.

Příprava těžby ale není záležitostí jednoho měsíce, je potřeba získat spoustu povolení. Proto přece musíte těžbu připravovat s větším předstihem.
To ano, ale pořád se bavíme o tom, co bude za pět let. Dnes nemusíme vědět, co budeme dělat v roce 2028. Samozřejmě máme připraveny vize, jak by to v té době mohlo vypadat. Ale rozhodnutí, že OKD skončí tehdy a tehdy, zatím nepadlo. Ten termín bude záviset na cenách uhlí, na poptávce po uhlí, ale třeba i na tom, zda bude dostatek lidí, kteří by to uhlí mohli těžit.

A chcete mít nějaký horizont, vědět třeba vždy pět let dopředu, co bude OKD dělat?
Žádné takové pravidlo nemáme, ale to neznamená, že takto nepřemýšlíme. Spíše to souvisí s tím, že některé projekty musíte připravovat delší dobu. Někde trvá příprava těžby dva roky, jinde třeba šest let. To, že jsme se bavili o roce 2030, znamená, že jsme si udělali analýzu, kde bychom do té doby mohli těžit.

Čili do roku 2030 se tady dá za nějakých, v současnosti přijatelných, ekonomických podmínek těžit a bude záležet na budoucích podmínkách, zda se těžit skutečně bude?
Dá se to tak říct. A také se může stát, že něco dokážeme vytěžit rychleji, nebo budeme někde těžit déle, jinde si můžeme říct, že tady je tak málo uhlí, že jej nemá smysl těžit. Záležet bude na světových cenách uhlí, na ceně uhlí ve střední Evropě. Dovoz uhlí k nám něco stojí, proto je tady jeho cena vyšší.

Říká se, že nechcete některým firmám uhlí prodávat, že požadujete příliš vysoké ceny. Hovoří se třeba o Mittalu.
Není pravda, že bychom Mittalu nechtěli prodávat uhlí, pořád mu ho hodně prodáváme. A co se cen týče, je logické, že kupující chtějí ceny co nejnižší, ale prodávající zase co nejvyšší. To platí u všech. To je přece normální. Že se střetáváme na obchodní úrovni, že se ta jednání vlečou a nejsou úplně jednoduchá, to přece k tomu patří. Když nám někdo nabídne lepší podmínky, tak mu to uhlí prodáme. A pak už nemusí zbýt pro toho, kdo nabídne méně. To je obchod.

Jak to bude s útlumem? Hodně se o něm hovoří, ale konkrétních informací příliš mnoho není.
Na veřejnost se dostaly informace, které byly platné k době, kdy se tvořil reorganizační plán. Pak se situace změnila. Hlavně na trhu s uhlím. Poptávka začala růst. Dnes jsme naštěstí na mnohem lepších výsledcích než tehdy.

Ale ta „nekomunikace“ ze strany OKD, když to tak řeknu, vzbuzovala v lidech z okolí obavy. Přece jen jsou na firmě závislí a oni nevěděli, co bude dál.
To, co se v poslední době dělo na trhu s uhlím, nám otevřelo nové možnosti. Proto těch informací nebylo tolik. Doly Darkov i Lazy měly skončit v roce 2018, byť v případě Darkova to nebylo tak přesné. Je tady úpravna, je tady skip. I původní plány počítaly, že důl bude fungovat dál, jen by se těžilo v jiném dobývacím prostoru, který je s Darkovem spojen. A na Lazech jsou zase zásoby uhlí, které pro nás má velký smysl dotěžit. Zavřít Lazy ke konci roku 2018 by byla pro firmu ztráta. Tak se tam ještě těží, plánujeme, že těžba skončí v říjnu. Ale propouštět nebudeme. Zaměstnance využijeme, stále máme málo lidí, dnes je to téměř největší hrozba pro další fungování OKD. Že nebude mít kdo těžit.

Za rok 2017 se hovořilo o třech miliardách zisku, jaký byl rok 2018? Přesná čísla ještě nemáte, ale odhadovat se už asi dá.
Kdybyste se mě na to zeptal 18. prosince, tak bych řekl, že ten rok byl dobrý a bude, i přes nějaké problémy, dobrý. Ale říkat to samé po tom výbuchu, kdy zemřelo 13 lidí, to bych se neodvážil. Proto nemůžeme rok 2018 hodnotit jako dobrý.

A když jej zhodnotíte ekonomicky?
Ekonomicky byl rok 2018 výrazně lepší, než jsme očekávali, než se plánovalo. Ale že by předčil rok 2017, kdy jsme vydělali tři miliardy, to se čekat nedá. Toho roku byla opravdu výjimečná situace, kdy se tehdejšímu vedení OKD podařilo maximalizovat těžbu, aby se co nejvíce uhlí prodalo za vysoké ceny. A bylo tam i takzvané „hornické štěstí“.

Co to znamená „hornické štěstí“?
Dokud jsem nepřišel na OKD, tak jsem nevěděl, co to znamená, ale teď už ano. Ty podmínky v roce 2017 byly unikátní. Nebyl žádný velký otřes či jiná nehoda. To se hned tak opakovat nemusí.

Ale i tak jste s rokem 2018 spokojeni?
Ano, co se ekonomických výsledků týče, spokojeni jsme. Co se týče těžby, tam jsou výrazné výpadky oproti plánu, ale jsou to všechno věci, které jsou zdůvodnitelné technologickými záležitostmi. Kdy šlo třeba i o to „hornické štěstí“. Výbuch z 20. prosince nebyl jediným problémem, který se naskytl. Třeba už v dubnu byl velký otřes na Dole ČSM, kde na jedné straně skvěle zafungoval dispečer, který dostal havíře včas pryč, ale následný výpadek těžby byl velký.

Tragédie na Dole ČSM ukončila předčasně loňský rok, vyšetřovat se bude ještě dlouho, ale od začátku je všude plno spekulací, jak k tomu mohlo dojít.
Já osobně o výsledcích vyšetřování informován nejsem. A i kdybych nějaké informace měl, nemohl bych je zveřejnit, protože případ šetří policie, česká i polská strana. Musíme si počkat na jejich výsledky. Každopádně je i v našem zájmu, aby se zjistilo, co přesně se stalo.

Ale ty spekulace jste určitě probírali. Mluvilo se o zakrývání čidel, ovlivňování jejich činnosti.
To jsou opravdu jen spekulace. Nemyslím si a nemám žádné indicie o tom, že by tam k takovým pochybením docházelo. V této chvíli o tom nic nevím.

Jak tragický výbuch OKD ovlivnil?
Byl to obrovský zásah do chodu firmy, ta těžká deka na nás leží doposud, všechny to vzalo. Každé jednání vedení, dávno před mým příchodem, tedy dávno před výbuchem, začíná záležitostmi bezpečnosti. Ta je pro nás na prvním místě, i před ekonomickými výsledky.

O těch možných manipulacích se nemluvilo jako o příkazu z vedení, spíše, že s nimi mohli manipulovat sami horníci, aby nemuseli přerušovat těžbu.
Nemohu to komentovat, opravdu nemám takové informace. Ale neumím si představit, že by to někdo udělal, že by takto riskoval. Pro všechny z nás to je obrovská rána a to nehovořím o pozůstalých, kteří jsou na tom ještě hůře.

Už se ví, jak budou odškodněni? Mluvilo se o tom, že by rodiny polských horníků mohly být odškodněny jinak, než ty české.
Podle zákona byli horníci, a je jedno, ze kterého státu, pojištěni stejně. Takže budou stejně i odškodněni, stejným poměrem. V tom by rozdíl být neměl. Další peníze dostanou z Nadace OKD, která se o rodiny horníků stará.

Kdy budou známy výsledky vyšetřování?
To se nyní nedá říct, ta situace v podzemí je hodně složitá. Záchranářské týmy, které tam byly, obrovsky riskovaly, aby se k horníkům dostaly, ti chlapi tam šli na vlastní riziko, z hlediska vlastní cti, ale nedalo se tam dojít. Na některých místech byly naměřeny hodně velké koncentrace metanu. Kdyby šli dál, mohli ohrozit i vlastní životy. Co mě nejvíc dostalo, to bylo, že 27. prosince přišli lidi normálně do práce, i ti z kolektivu, který byl výbuchem postižen. Před tím musí každý smeknout.

Nejčtenější

O bezdomovecká iglú je zájem i v zahraničí. Chtějí je i lidé s přístřeším

Pavla Klečková a Manu Chilaud dokazují, že do bezdomoveckého iglú se vejdou i...

Projekt bezdomoveckých iglú, který do Česka přivedla ostravská dvojice Pavla Klečková a Manu Chilaud, má za sebou první...

Žháři ve Vítkově útočili před deseti lety, Natálka musela na sto operací

Dvouletá Natálka na popáleninovém oddělení FN Ostrava-Poruba. (14. srpna 2009)

Stačí vyslovit jméno Natálka a mnohým se vybaví holčička, která málem zemřela po útoku žhářů ve Vítkově na Opavsku....

Asistenti přepravy se osvědčili, z ostravské MHD vykázali přes sto tisíc lidí

Každý desátý člověk jezdí po Ostravě hromadnou dopravou bez zaplacení. Vyplývá...

Dopravní podnik v Ostravě v dubnu před dvěma lety zavedl novou službu - asistenty přepravy. Jejich úkolem je mimo jiné...

Jako kdysi s Plzní. Snad mi publikum už odpustilo, doufá srdcař Franz

Trenér Karviné František Straka se raduje z vítězství.

Ta podoba... Před třinácti lety v závěru ligy s předposlední Plzní senzačně vyhrál na Spartě 3:1. Stejný výsledek tam...

Třinec ovládl první finále, v Liberci udržel těsné vedení až do konce

Třinecký Martin Růžička oslavuje se spoluhráči gól v síti Liberce.

Třinečtí hokejisté vstoupili do finále Tipsport extraligy vítězně. Ocelářům stačily k triumfu v Liberci dva...

Další z rubriky

Evropská komise povolila Liberty House převzetí hutí ArcelorMittal

Hutní komplex ArcelorMittal v Ostravě.

Britská společnost Liberty House je vhodným zájemcem o několik hutí společnosti ArcelorMittal, a může je tedy převzít....

Baník a šachty, to byl celý můj život, vzpomíná někdejší předseda klubu

Miloslav Dopita byl dlouholetým zaměstnancem OKD a stal se funkcionářskou...

Před šedesáti lety, 19. dubna 1959, byl otevřen legendární stadion na Bazalech. Nejlepší časy zažil v době, kdy byl...

O bezdomovecká iglú je zájem i v zahraničí. Chtějí je i lidé s přístřeším

Pavla Klečková a Manu Chilaud dokazují, že do bezdomoveckého iglú se vejdou i...

Projekt bezdomoveckých iglú, který do Česka přivedla ostravská dvojice Pavla Klečková a Manu Chilaud, má za sebou první...

Najdete na iDNES.cz