Ochráncům se díky němu podařilo zlepšit podmínky pro ohrožené druhy rostlin a živočichů i získat podklady pro další péči o tamější krajinu.
„Chtěli jsme obnovením pravidelného hospodaření podpořit a zachránit poslední zbytky jedinečných luk v oblasti Velké kotliny a nad Ovčárnou,“ řekl botanik Radek Štencl ze Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky. „Po druhé světové válce se tu totiž po několika stoletích předchozí péče přestalo pást a kosit, louky proto postupně začaly zarůstat hlavně borůvčím. Řada vzácných druhů rostlin a živočichů se tak přiblížila hranici dlouhodobého přežívání.“
V okolí Pradědu se vyskytují vzácné druhy rostlin, jako jsou například hořec jarní, sasanka narcisokvětá, viola sudetská, zvonečník hlavatý či hvozdík pyšný.
Kosení až po konci hnízdění
„Ze živočichů se jedná o motýly okáče menšího sudetského a okáče horského, kteří se vážou na kvetoucí druhy rostlin, a to jak na ty ohrožené, tak i běžnější,“ vysvětlil Pavel Jurka ze Správy CHKO Jeseníky s tím, že právě kvetoucích druhů rostlin ubývá, a motýli tak postupně přicházejí o potravu.
Linduška luční (Anthus pratensis)
V oblasti žijí také ptáci linduška luční a horská. „Tyto druhy jsme řešili spíše ve vztahu k veřejnosti. Je totiž důležité, aby se návštěvníci zejména během hnízdního období v národních přírodních rezervacích drželi pouze na vyznačených stezkách,“ popsal Jurka.
Do turistických center proto ochranáři dodávali informační materiály a v terénu se na frekventovaných stezkách pohybovali pracovníci, kteří turisty aktivně informovali o situaci.
Době hnízdění přizpůsobovali ochránci i samotnou péči o krajinu, jako jsou pastva či kosení. „Lindušky hnízdí na zemi v travinách. Takže hospodaření začíná až poté, co vyvedou mladé,“ přiblížil Jurka.
Ochránci přírody v Jeseníkách slaňují do míst, kam člověk dosud nevkročil |
Ochranáři začali mapováním výskytu jednotlivých druhů. Každoročně pak sledovali i vývoj jejich populace. K počítání jednotlivých kusů rostlin v trsu se nedal využít dron, a tak je terénní pracovníci počítali manuálně. „Rovněž jsme hlídali i odezvu druhů na kosení či pastvu,“ sdělil ochranář.
V těsné blízkosti ploch, o které se ochranáři starali, se proto nacházely i kontrolní, o něž nepečovali.
„Například nad Ovčárnou jsme pásli ovce. V kontrolním čtverci zeleně botanici každoročně napočítali pět druhů rostlin. Tam, kde probíhala pastva, to bylo po skončení projektu druhů pětadvacet, tedy pětkrát tolik,“ řekl Jurka.
Doplnil, že čím více druhů se na místě nachází, tím je biotop odolnější. V momentě, kdy jeden druh vypadne, totiž zůstává funkční, a to i pro živočichy.
Tisíce nových stromů
V lesních porostech se ochránci věnovali výsadbě stromů a zaměřovali se hlavně na listnaté druhy dřevin, které do Jeseníků patří, avšak kvůli změnám hospodaření v minulosti již nejsou tak běžné.
„V horských smrčinách při horní hranici lesa se jednalo o jeřáb ptačí. Ten je významný pro ptáky, kteří na začátku zimy migrují přes hory. Živí se jeřabinami, doplňují si tak energii,“ vysvětlil Jurka. Tento druh je potravou také pro jeřábka lesního. Na prameništích pracovníci CHKO vysazovali javor klen, v rozvolněných smrkových porostech jedle bělokoré.
„V náročných horských podmínkách jsme vysadili více než šest tisíc stromů. A protože mladým stromkům brání v růstu spárkatá zvěř, musely se všechny výsadby a někde i přirozené zmlazení oplotit. Proto bylo vybudováno 189 robustních oplocenek o celkové délce 6,1 kilometru a dalších 1 150 individuálních plůtků,“ upřesnil lesník CHKO Jeseníky Miroslav Havira. Sedmiletý projekt vyšel na více než 21,5 milionu korun.
11. května 2023 |
