Na první pohled to nezní jako dobrá zpráva, ale fakticky to znamená, že díky dvěma intervenčním centrům mají obyvatelé Moravskoslezského kraje velkou šanci přežít bez vážných následků i velkou mrtvici, kdy se ucpe velká mozková tepna.
„Zatímco v roce 2014 jsme na angiolince ošetřili 65 pacientů s mrtvicí, v roce 2015 jich bylo 99 a letos už 138. Máme tak největší počet těchto výkonů v regionu i v republice,“ řekl náměstek ředitele Fakultní nemocnice Ostrava pro vědu a výzkum a vedoucí angiolinky Václav Procházka.
„U nás jsme v roce 2014 ošetřili na angiolince kolem 20 pacientů s mrtvicí, minulý rok 30 a letos 40,“ počítá primář neurologického oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě Daniel Václavík.
Pacientů s mrtvicí je v regionu mnohem víc, mnozí ale dál podstupují v některém z šesti iktových center léčbu trombolýzou.
„Když se ucpe menší tepna, krevní sraženinu – tromb – rozpustí léčivo podané do žíly. Pokud se ale ucpe velká tepna, metoda není tak účinná,“ vysvětlil Václavík.
Lékaři z terénu jsou školení tak, aby poznali i velkou mrtvici
Společně s Procházkou, tehdy ještě jako kolegové, už před deseti lety zkoušeli odstraňovat tromby z velkých cév mechanicky pomocí katetru a angiolinky. Byli úspěšní, ale dlouho byl takový zákrok jen možnou metodou volby, nikoli standardní léčbou. To se změnilo během roku 2014. I proto teď přibývá pacientů ošetřených na angiolince. Rekord ve fakultní nemocnici má ale víc důvodů.
„Souvisí to s velmi dobrou spoluprací s okolními nemocnicemi a záchrannou službou,“ řekl Procházka. Lékaři se shodují, že v Moravskoslezském kraji je v tomto směru skvělá organizace.
„Dřív záchranáři věděli, do které nejbližší nemocnice mají zavézt pacienta s mrtvicí. Teď se situace opět mění. Lékaři z terénu jsou školení tak, aby poznali i velkou mrtvici. A záchranáři budou mít už v lednu k dispozici v počítači rozpis spádovosti podle měst v kraji či ulic v Ostravě,“ sdělil Václavík.
„Pokud osádka sanitky naloží pacienta, který potřebuje angiologickou intervenci, bude vědět, zda ho má odvézt k nám, nebo do fakultky. My se staráme o Ostravu-Jih a malé okolní obvody plus Novojičínsko, tedy o 300 tisíc obyvatel. Ve spádové oblasti fakultní nemocnice žije 900 tisíc lidí,“ pokračoval.
„Cílem je, aby se lidé s rozsáhlými cévními příhodami dostali co nejrychleji do jedné ze dvou nemocnic s intervenčním centrem bez mezipřistání v iktovém centru,“ potvrdil ředitel záchranné služby Roman Gřegoř.
Postiženým lidem dává včasný a účinný zákrok větší šance na plné uzdravení. „Z pacientů, již od nás odcházejí po výkonu, je 55 % kompletně soběstačných,“ zdůraznil Procházka.
