Pondělí 17. května 2021, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 17. května 2021 Aneta

Německá Osoblaha měla pivovar i hotely. Dnes lidé z paneláků nezavadí o práci

Seriál   19:30
Zrovna v tamních končinách by sídliště čekal málokdo. V obci Osoblaha na Krnovsku snad už ani lišky nedávají dobrou noc, ale stojí tam dvanáct panelových domů. Malé sídliště „nahradilo“ v obci na dnešním česko-polském pomezí někdejší měšťanské domy a německé statky.

Přijíždíte do slezské Osoblahy, Hlavní ulicí se blížíte do centra obce. Najednou jste obklopeni paneláky jako v mnohem větším sídle. Panelové domy jsou jen notně zchátralejší.

A náměstí? Někdejší starobylost připomíná jen kašna. Jinak sice vkusně opravený, ale tuctový moderní obecní úřad s kulturním domem, činžovní domy, oprýskané vývěsní štíty obchodů. Jen málokde v zemi se architektura tak vymyká zažitým představám o zástavbě maloměsta. Nebo velké obce, jak chcete.

Osoblaha kdysi a dnes...

„Ale kdysi to tady bylo zcela něco jiného. Osoblaha měla lihovar, pivovar, dva kostely, synagogu, fungovala tady zemědělská škola, cihelna, soud, pět hotelů, konaly se velké trhy. Bylo to největší město v okolí,“ připomíná starosta Osoblahy Antonín Rous dobu, kterou si tam však už nikdo nepamatuje.

Ještě na přelomu 19. a 20. století měla Osoblaha, tehdy Hotzenplotz, přes pět tisíc obyvatel. Před druhou světovou válkou přibližně tři a půl tisíce.

„Pětadevadesát procent obyvatel mělo německou národnost,“ upozornil na skutečnost zásadní pro další vývoj Rostislav Brada, který se historii regionu už mnoho let věnuje.

Němci v kraji žili po generace a se samostatným Československem se jen těžko smiřovali. A v roce 1938 většinově jednoznačně přivítali včlenění k nacistické Říši. Ke konci druhé světové války v březnu 1945 se však právě Osoblaha stala místem krutých bojů.

Osoblažský slovníček

Kolonka - dvojdomky u vjezdu do Osoblahy

Dolňácko - lokalita za řekou směrem k nádraží

U děla - památník druhé světové války

Z honosného města bylo zničeno takřka devadesát procent budov. „Uvádějí se dvě varianty, proč dopadlo tak zle. Podle první sovětská vojska Osoblahu při opakovaných útocích včetně náletů zcela rozbombardovala. Druhá, že během neustálých pohybů fronty Rusové město při jednom z ústupů vypálili,“ líčí Brada.

Po válce se vrátili Volyňští Češi

Historických dokumentů je žalostně málo, osoblažských svědků bojů zůstalo po válce poskrovnu: kdo nezahynul nebo neutekl, byl záhy odsunut do Německa. Kolik zůstalo z původního obyvatelstva? Starosta s amatérským historikem nakonec dojdou k číslovce pět. „No, více to nebylo,“ shodují se.

Hotzenplotz zmizelo, zrodila se Osoblaha. Jako první do trosek městečka údajně dorazili „zlatokopové“, kteří do vnitrozemí brali vše, co se ještě dalo zpeněžit. Teprve poté přišli noví osídlenci vylidněného pohraničí. Nikoliv však z Hané nebo Valašska, ti měli zájem o Opavu, Nový Jičín, Krnov... Všemi opuštěné Osoblažsko ničím nelákalo.

Příběhy sídlišť

„Proto sem nejdříve přišli Rumuni, Řekové, Poláci, Slováci a nakonec asi v největší míře Volyňští Češi,“ zmiňuje Brada potomky Čechů, kteří ve druhé polovině 19. století přesídlili za půdou do carského Ruska. Tito vlastenci toužili po návratu do domoviny svých předků, věděli, že v Sovětském svazu by je stejně nečekala dobrá budoucnost.

Nejvíce lidí pracovalo v zemědělství

„Otec se za války přihlásil do Svobodovy armády a bojoval například na Dukle nebo o Ostravu. V roce 1947 jsme se přistěhovali do Osoblahy, to mi bylo pět let,“ vzpomněla Jiřina Rybořová a rozhlédla se okolo: „Změnilo se tady hodně. Ještě si pamatuju, jak to tady vypadalo po válce, ty trosky, mohlo to být velké a pěkné město.“

Postupem času byly zříceniny domů a statků odstraněny, rozlehlé plochy zplanýrovány. Nikdo moc nestál o záchranu německých budov. A na jejich místě vyrostly nejprve činžovní domy. Lidé začali od nuly, zvykali si na nové prostředí i na sebe, chyběla společná historie. Nezbylo nic jiného než práce. A trpělivost. Mnoho nevydrželo a odstěhovalo se. Mnoho zůstalo.

Jednotné zemědělské družstvo na Osoblažsku nevydrželo, pomohlo až založení Státního statku Bruntál. „Když se prodělalo, uhradil to stát. Postupně ale přibývalo obdělávaných polností i provozů živočišné výroby. Zemědělství zaměstnávalo nejvíce lidí,“ vzpomenul starosta Rous.

Ačkoliv bylo zřejmé, že původní německé hospodáře nelze zcela nahradit, tak se stát snažil různými bonusy a příspěvky přilákat na Osoblažsko co nejvíce lidí. A právě kvůli tomu v 70. letech poměrně rychle vyrostlo oněch dvanáct paneláků.

„Byla to varianta, jak co nejrychleji co nejvíce lidem nabídnout bydlení. Architektonicky se sem ale nehodí, to je jasné,“ konstatoval starosta.

Dost starousedlíků na tehdejší časy vzpomíná s nostalgií. „Byl tady zubař, lékaři, železářství, mnohem více obchodů. Nemuselo se odtud nikam, teď musíme dojíždět skoro kvůli všemu,“ posteskla si Rybořová.

Ano, i to byla zhruba před sto lety Osoblaha.
Osoblažské náměstí v současnosti.

Náměstí v Osoblaze v roce 1908 a 2017.

Po pádu režimu v roce 1989 statek rychle skončil, lidé přišli o práci. A když také v okolí ubývalo pracovních možností, mladé rodiny se začaly stěhovat pryč. Z předválečných tří a půl tisíce lidé se za socialismu pohyboval počet obyvatel asi na polovině. Teď v Osoblaze žije 1 150 obyvatel a jejich počet dále klesá.

Větší část panelových domů nakonec získali soukromníci. A v posledních letech do prázdných bytů nastěhovali nepřizpůsobivé občany z jiných částí země. „Pro místní to bylo nemilé překvapení, ale už si snad trochu zvykli. Bohužel proti tomu není obrany,“ povzdychl si starosta.

Zatímco obec si ve svých bytech počítá necelých 30 korun za metr čtverečný, tak v soukromých panelácích to je prý přibližně 70 až 75 korun. „Tamní nájmy doplácí stát, a to až z osmdesáti procent. Ačkoliv zbylých dvacet nájemníci často nezaplatí, pořád se to vlastníkům vyplatí.“

Obci se však daří s majitelem domů domluvit například na tom, že pokud nastěhuje člověka, který dělá problémy, například krade, velmi záhy se s ním rozloučí. Proto se podle starosty v Osoblaze kriminalita nijak nezvýšila. „Jsme rádi, že jsme našli společnou řeč,“ poznamenal.

Málokdo z „nových“ obyvatel Osoblahy však má práci, až na výjimky všichni žijí ze sociálních dávek.

„Přijeli jsme před čtyřmi roky z Prahy, protože muž odtud pochází. Ale máme dvouletou dceru a nemá to tady budoucnost. Rádi bychom se vrátili,“ zhodnotila život v panelácích Lenka Heřmánková.

Příběhy sídlišť

Vratislav Kvapil bydlí v činžovním domě na náměstí od roku 1976. A zvykl si. Ačkoliv i podle jeho mínění služeb ubývá, v prosinci například zavřela jediná lékárna v Osoblaze, nehodlá se nikam stěhovat. „Už tady dožiju. Často jezdíme za rodinou na Hanou, tam je to určitě veselejší než tady, ale už jsme si tady zvykli,“ vysvětlil.

Bez pomoci státu se kraj nevzmůže

Starosta při zmínce o stále omezenějších službách přikyvuje. Ale například právě lékárnu by měla začít provozovat jiná firma. Rous zdůrazňuje, že Osoblažsko si rozhodně samo pomoci nedokáže. Stejně jako další podobně postižené regiony v příhraničí.

„Nezaměstnanost se drží nad dvaceti procenty, věkový průměr je vysoký, žije tady hodně seniorů a lidé, co nemají práci. A možná ji už ani nechtějí. Potřebujeme investice, pomohlo by umístění jednodušší výroby, opravy infrastruktury,“ vypočítává.

Budoucnost regionu podle něj zůstává nejistá, ale sází na lidi, kterým toto civilizaci vzdálené místo přirostlo k srdci. Připomíná proto, co vše se v poslední době v Osoblaze podařilo. Obec své domy zatepluje, stejně tak prý činí i soukromník. Mění se okna i způsob vytápění kotelen. Osoblažsko přitahuje zejména cykloturisty, kterým obec nabízí kemp a koupaliště. Funguje tam i unikátní úzkokolejka. Památkáři si libují nad zachovalým židovským hřbitovem.

„A víte, co mi v poslední době udělalo největší radost? Že jsme v Osoblaze loni uspořádali šestatřicet kulturních a sportovních akcí. To už mnoho let nebylo,“ zakončil starosta obce, která by ráda navázala na někdejší slávu.

Slezská Osoblaha leží ve výběžku u česko-polských hranic severně od Krnova.

Slezská Osoblaha leží ve výběžku u česko-polských hranic severně od Krnova.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Autor:
  • Nejčtenější

Z oslavy na Opavsku si osm lidí odneslo jihoafrickou variantu koronaviru

Hygienici v Moravskoslezském kraji zjistili jihoafrickou variantu koronaviru u šesti rodinných příslušníků z Opavska a...

Na vrakovišti v Ostravě hořelo 1500 tun autovraků a plastových tonerů

Nad Ostravou se od rána valil kouř z požáru vrakoviště a skládky kovů soukromé společnosti v obvodu Vítkovice. Na místě...

Záhada na Opavsku, nákaza ve dvou městech vysoce převyšuje průměr kraje

Všude jinde epidemie koronaviru ustupuje, dvě města na Opavsku se ale trendu výrazně vymykají. Na otázku, proč je v...

Odvolaní manželé vyhrávají soudy. Fakultní nemocnici to stojí miliony

Igoru Dvořáčkovi, který musel před třemi lety s ostudou odejít z Fakultní nemocnice Ostrava, vrátily soudy práci i...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sparta - Ostrava 3:1, výhra po velmi dobrém výkonu, všechny góly zařídil Dočkal

Sparťanští fotbalisté zůstávají ve hře o druhé místo. V 31. kole Fortuna ligy porazili ostravský Baník 3:1, jsou tři...

Zapomenutý Čech třikrát přelstil gestapo. Francouzi mu dali válečný kříž

Premium Za války byl jedním z nejaktivnějších členů československého odboje ve Francii. Převáděl lidi přes hranici, z ilegality...

Nejsme Slované ani Germáni. Češi mají unikátní mix genetických profilů

Premium Čemu vlastně Slované věřili? Byli skutečně beránci? Či si libovali v krvavých rituálech a bojích jako Germáni? Čeho se...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

  • Další z rubriky

Zoufalství a zmar. Šilheřovicemi se podruhé prohnala voda, bahno zůstalo

Jeden den lopotně uklidili následky bleskové povodně a o pár hodin později začali nanovo. Lidé ze Šilheřovic na...

Většina lidí v kraji se sečetla online, výsledky ovlivní i rozpočty měst

Jen zhruba každý šestý obyvatel Moravskoslezského kraje vyplnil při letošním sčítání lidu listinný formulář. Drtivá...

Ředitel přehlídky: Stálo nás to nervy, ale festival Leoše Janáčka bude

Jedno z prvních setkání s živou mexickou nebo francouzskou kulturou nejen v tomto roce umožní Mezinárodní hudební...

Záhada na Opavsku, nákaza ve dvou městech vysoce převyšuje průměr kraje

Všude jinde epidemie koronaviru ustupuje, dvě města na Opavsku se ale trendu výrazně vymykají. Na otázku, proč je v...

Advantage Consulting, s.r.o.
JUNIOR PROCESNÍ INŽENÝR (od 30.000 Kč)

Advantage Consulting, s.r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Bohuš Matuš se oženil v Krtkově světě. Vzal si o 30 let mladší Lucii

Bohuš Matuš (47) a Lucie Palkaninová (18) jsou manželé. Vzali se ve středu odpoledne v rodinném parku Krtkův svět v...

Televize NBC odmítá vysílat Zlaté glóby, Cruise kvůli porotě vrací trofeje

Americká televize NBC nebude příští rok vysílat slavnostní předávání Zlatých glóbů. Rozhodla se tak po vlně...

Twitch se stává Pornhubem pro děti, zaplavily ho streamerky v bikinách

Streamovací služba Twitch má poměrně přísná pravidla pro zobrazování sexuálního obsahu, některé uživatelky v nich však...

Zatím jsem spíš studentka než modelka, říká šestnáctiletá dcera Kubelkové

Ivu Kubelkovou (44) si všichni pamatují první vicemiss roku 1996 a několikanásobnou vítězku ankety o nejkrásnější...

Ideální počet sexuálních partnerů existuje, ale opravdu ho chcete znát?

Tři jsou málo a osmnáct je moc. Nevíte, kde mají hranice ostatní a vlastně ani netušíte, jak si udělat obrázek o tom,...