Dnešní návštěva ministra Výborného na Krnovsku má pomoct urychlit výstavbu protipovodňových opatření pro tuto oblast, sousední město Opavu i další místa na řece Opavě.
Do poloviny roku 2026 předpokládá Povodí Odry zajištění kompletního majetkoprávního vypořádání pro plánovanou přehradu.
„Vydání stavebního povolení v právní moci se předpokládá také v roce 2026, což koresponduje s platností stanoviska podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,“ řekla už dříve mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Extrémní srážky a povodně 2024 |
Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě.
O zbudování přehrady se intenzivně hovoří od katastrofických povodní v roce 1997. Vláda o její stavbě definitivně rozhodla o jedenáct let později.
Aktuálně má projekt nepravomocné územní rozhodnutí. Proti němu se odvolaly dvě organizace – Děti Země a Hnutí Duha. Ministr je vyzval, aby odvolání stáhly.
Předseda Děti Země Miroslav Patrik ČTK řekl, že čeká, až Výborný odvolá generálního ředitele Povodí Odry, který je podle něj jednoznačně odpovědný za to, že přehrada dosud nestojí. „Pokud stát chce jako ochranu před povodněmi postavit přehradu a za 20 let to nedokáže, je chyba v té instituci,“ řekl a dodal, že stažení odvolání jeho organizace nepřipravuje. „Pak bychom byli v jiných případech snadno vydíratelní,“ řekl.
Ani koordinátor Hnutí Duha Ivo Dokoupil o stažení odvolání nepřemýšlí. „Bohužel se sešly dva nežádoucí fenomény. Nepříliš funkční státní správa a státní monopol na protipovodňovou ochranu. Povodí Odry má jako státní podnik absolutní monopol, ale přitom není schopno rychle a dostatečně chránit obce před povodněmi,“ uvedl.
Stát chyboval, míní ministr
V roce 2019 bylo v plánu začít přehradu stavět v roce 2022 a v roce 2027 měla být uvedena do provozu. O tom, že rok 2027 by měl být rokem zahájení výstavby, hovořila loni mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.
Že přehrada dosud nestojí, je podle Výborného chyba státu. Řekl, že úřady mohly rozhodovat rázněji a rychlejší měla být i příprava.
Stát selhal podle ministra i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a popřípadě i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat, a stavbu tak oddalovat.
Výborný proto chce oslovit ministerstvo spravedlnosti, aby se zákony by se zákony upravily tak, že stát dokáže důležité stavby ve veřejném zájmu efektivněji prosadit.
3. října 2024 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMinistr zemědělství jednal i se starostou Krnova Tomášem Hradilem (Krnovští Patrioti). Krnov patří mezi města, která byla v září nejvíce postižené povodněmi. Voda jej zatopila z 80 procent.
Hradil řekl, že jednání přineslo konkrétní posun. „Dohodli jsme se na tom, že projektování protipovodňových opatření v Krnově začne bez prodlení. Původně se počítalo s rokem 2029. Nyní se přípravy urychlí,“ uvedl Hradil.
Opatření v Krnově přitom Povodí Odry mělo budovat nezávisle na stavbě přehrady. Dokončena měla být v roce 2016. Vodohospodáři ale pak podle Hradila změnili chystaný postup a opatření ve městě chtějí stavět až po dokončení přehrady v Nových Heřminovech. Uvedli, že by opatření bez přehrady nebyla efektivní a povodeň by je navíc poškodila.
S tím ale Hradil nesouhlasí. „Je to nesmysl. Opatření už tady měla dávno být. Dají se realizovat před přehradou,“ míní.
Hradil i Výborný také potvrdili, že poprvé se začíná hovořit o protipovodňových opatřeních na řece Opavici, která se v Krnově vlévá do Opavy. Letos část povodňových škod způsobila v Krnově i tato řeka.
