Recept na kůrovce může být v pralese, ten broukovi odolává díky vodě

  16:32aktualizováno  16:32
Zatímco lesníci vyzývají lidi, aby šli na brigádu uklízet větve a dřevo po kůrovcové těžbě, vědci a ekologové tvrdí, že je to špatně. Tlející materiál podle nich zadrží v lese vodu, jejíž nedostatek může za přemnožení brouka. Jako příklad dávají prales Mionší na Frýdecko-Místecku, který kalamitou netrpí.

Přírodní rezervace Mionší. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Na ležícím dřevě rostou houby, slouží pro spoustu mikroorganismů, rozkládá se a tím pádem vytváří to správné vlhké mikroklima, které lýkožroutovi nesvědčí. 

„Stošedesátihektarový prales Mionší, kde platí bezzásahová zóna, tak kůrovci odolává. Je to díky tomu, že co tam spadne, to tam i zůstane ležet. Mezi spadlými dřevinami se tvoří malá jezírka. Voda odtud tak rychle neodteče, jako z dokonale vyčištěných lesů,“ říká vědecký pracovník Masarykovy univerzity v Brně Marek Vařeka, který o hospodaření v lesích a o zemědělství na severu Moravy z historického pohledu připravuje knihu.

V průmyslovém lese už za půl dne nikdo nepozná, že pršelo. Stromy jsou suchem oslabené a kůrovci podléhají. V lese, do nějž člověk nezasahuje, se voda drží i dva dny. Lesníci sami nedávno v Jablunkově při debatě s lidmi zmínili, že za to, že se české hory mění místy v měsíční krajinu, může především sucho.

V Mionší se navíc zachovala přirozeným výsevem a selekcí druhově pestrá skladba stromů. Letité jedle, smrk plus další listnaté stromy. Dále má prales tři patra, tak jak by to v lese mělo být. 

„Skládá se z vysokých stromů, pod nimi rostou mladší a dole nejmladší stromy. V pralesích také není les tak zahuštěný, proto jsou stromy košatější, mají více jehličí, které jímá vodu a světlo se dostane i do pater pod nimi,“ dodává Vařeka s tím, že z pralesů by si odborníci při obnově kalamitních oblastí měli vzít příklad.

Problémy stávajících lesů

Nyní jsou stromy natěsnané u sebe do dvou tří metrů, že i zvěř má problém projít. K dřevinám se nedostává světlo, neroste tam tráva. „Lesníci je sázejí nahusto proto, aby byly kmeny rovné, rychle rostly, což se děje, protože se táhnou za světlem. Z lesa je pak vyšší zisk,“ konstatuje Vařeka.

Fotogalerie

S jeho poznatky souhlasí i ekolog Miroslav Kutal z Hnutí Duha, který pracuje i jako akademický pracovník Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně. 

„Ve stejnověkých vyčištěných lesích bez mrtvého dřeva, které funguje jako houba, se prakticky nemá voda ani do čeho vsáknout. Problém je i v monokulturách. Obranný systém zdravých smrků útokům lýkožrouta odolá. Oslabené stromy na nevhodných stanovištích s nedostatkem vody hynou a umožní namnožení brouků. Ti pak napadají i zdravé stromy,“ podotýká Kutal. 

Řešením je v hospodářských lesích vysadit odolnější druhově pestré lesy, které lépe zadržují vodu.

„Určitě lze souhlasit s tím, že bezzásahová území jsou pro lesníky velkou inspirací. Lesy ČR chtějí nově posuzovat hodnotu každého jednotlivého stromu, což bude znamenat pro správce změnu pohledu na les,“ tvrdí vedoucí odboru marketingu a komunikace Lesů ČR Ondřej Kopecký. Kde bude potřeba, proberou stromy a pustí do lesa světlo i vláhu.

Lesy se časem změní

„Přestane platit staré konzervativní hledisko s cílem na produkci, ale v potaz se vezme i rekreační funkce lesa,“ popisuje Kopecký. 

„I my se postupně snažíme pěstovat lesy přírodě blízkým způsobem, třeba ponecháním těžebních zbytků v přírodě k zetlení, nebo celých stromů nastojato pro ptáky a hmyz. Ve většině případů soustředíme klestí do hromad nebo valů, případně jej štěpkujeme a na místě vysypeme,“ líčí mluvčí. 

Situace v kalamitních oblastech je však podle něj jiná. „Prioritní je zabránit erozi a degradaci půdy. Plochy rychle zalesňujeme a klestí brání výsadbě, proto se uklízí. Snižujeme oslunění pasek. Teploty v exponovaných místech nejsou příznivé pro růst dřevin. Chceme pěstovat různorodé a věkově pestré lesy. Lesník se musí dívat, co na konkrétním stanovišti dobře roste,“ vysvětluje Kopecký.

Při umělé výsadbě stromků Lesy ČR počítají s tím, že sníží teplotu u země. Další roky plánují podsadbu s většími rozestupy. „Například břízou, sice uměle vysazenou, ale ona si časem sama vytvoří přirozená patra. Lesy změní svoji tvář. Budou sice jiné, než je známe dnes, ale budou,“ uvádí Kopecký.

Nejčtenější

Miminko vypadlo z kočárku na zem, opilá žena ho nechala být a šla domů

Sanitka, pražská záchranná služba.

Silně opilá matka upadla v sobotu na ulici v Opavě-Komárově a přitom převrhla kočárek s pětiměsíční dcerou. Ta z něj...

Zahřmělo a obr Super Galaxy sestoupil z nebe. Přivezl bojové vrtulníky

Americký transportní letoun C-5M SuperGalaxy na mošnovském letišti

Americký obří armádní letoun C-5M SuperGalaxy přistál ve středu ráno na mošnovském letišti. Ve svých útrobách přes...

Hořký návrat Sivoka. Hanba, směšné, řekl k vyloučení kouč Horejš

Českobudějovický kapitán Tomáš Sivok odehrává balon před Dame...

Návrat do nejvyšší české soutěže někdejšímu fotbalovému reprezentantovi Tomáši Sivokovi nevyšel. Porážka s Baníkem 1:2...

Stíhačky, akrobaté i tanky. Na Dny NATO dorazilo v sobotu 125 tisíc lidí

Dny NATO a Armády ČR v Mošnově.

Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR v Mošnově na Novojičínsku navštívilo v sobotu 125 000 lidí. ČTK to za pořadatele...

Hokejová Sparta slaví výhru, proti Třinci rozhodla v závěru

Tomáš Marcinko (vlevo) z Třince a Jeremie Blain ze Sparty

Hokejisté Sparty porazili v předehrávce třetího extraligového kola Třinec 4:2, poprvé v sezoně naplno bodovali a patří...

Další z rubriky

Město zatrhlo karvinským večerkám noční prodej. Zákazníci rušili místní

Večerka Flop v Karviné-Novém Městě už nebude mít otevřeno nonstop. Z nařízení...

Karvinští zastupitelé zakázali dvěma karvinským nonstop večerkám prodej v nočních hodinách. Zastupitelé tak rozhodli v...

Žena přispěla k dopadení zloděje z kostela, policistovi půjčila kolo

Ženě za její jednání poděkovali zástupci městského obvodu i policie.

Duchapřítomně se zachovala žena, která se na začátku září stala svědkem vloupání do kostela v Ostravě. Policistům,...

Ostrava si nemocnici nechá, nejdražší stavbu v historii zařízení ale odloží

Vjezd do Městské nemocnice Ostrava.

Přes dvě miliardy měla stát modernizace Městské nemocnice Ostrava do roku 2030 včetně nových pavilonů X a Y. Některé...

Nejlepší dopravou na Dny NATO bude nejspíš kolo, auta budou stát v koloně

Finská skupina Midnight Hawks

Hlavně počasí rozhodne o tom, jak rychle se lidé dostanou na víkendovou přehlídku Dny NATO na Letišti Leoše Janáčka....

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz