Recept na kůrovce může být v pralese, ten broukovi odolává díky vodě

  16:32aktualizováno  16:32
Zatímco lesníci vyzývají lidi, aby šli na brigádu uklízet větve a dřevo po kůrovcové těžbě, vědci a ekologové tvrdí, že je to špatně. Tlející materiál podle nich zadrží v lese vodu, jejíž nedostatek může za přemnožení brouka. Jako příklad dávají prales Mionší na Frýdecko-Místecku, který kalamitou netrpí.

Přírodní rezervace Mionší. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Na ležícím dřevě rostou houby, slouží pro spoustu mikroorganismů, rozkládá se a tím pádem vytváří to správné vlhké mikroklima, které lýkožroutovi nesvědčí. 

„Stošedesátihektarový prales Mionší, kde platí bezzásahová zóna, tak kůrovci odolává. Je to díky tomu, že co tam spadne, to tam i zůstane ležet. Mezi spadlými dřevinami se tvoří malá jezírka. Voda odtud tak rychle neodteče, jako z dokonale vyčištěných lesů,“ říká vědecký pracovník Masarykovy univerzity v Brně Marek Vařeka, který o hospodaření v lesích a o zemědělství na severu Moravy z historického pohledu připravuje knihu.

V průmyslovém lese už za půl dne nikdo nepozná, že pršelo. Stromy jsou suchem oslabené a kůrovci podléhají. V lese, do nějž člověk nezasahuje, se voda drží i dva dny. Lesníci sami nedávno v Jablunkově při debatě s lidmi zmínili, že za to, že se české hory mění místy v měsíční krajinu, může především sucho.

V Mionší se navíc zachovala přirozeným výsevem a selekcí druhově pestrá skladba stromů. Letité jedle, smrk plus další listnaté stromy. Dále má prales tři patra, tak jak by to v lese mělo být. 

„Skládá se z vysokých stromů, pod nimi rostou mladší a dole nejmladší stromy. V pralesích také není les tak zahuštěný, proto jsou stromy košatější, mají více jehličí, které jímá vodu a světlo se dostane i do pater pod nimi,“ dodává Vařeka s tím, že z pralesů by si odborníci při obnově kalamitních oblastí měli vzít příklad.

Problémy stávajících lesů

Nyní jsou stromy natěsnané u sebe do dvou tří metrů, že i zvěř má problém projít. K dřevinám se nedostává světlo, neroste tam tráva. „Lesníci je sázejí nahusto proto, aby byly kmeny rovné, rychle rostly, což se děje, protože se táhnou za světlem. Z lesa je pak vyšší zisk,“ konstatuje Vařeka.

Fotogalerie

S jeho poznatky souhlasí i ekolog Miroslav Kutal z Hnutí Duha, který pracuje i jako akademický pracovník Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně. 

„Ve stejnověkých vyčištěných lesích bez mrtvého dřeva, které funguje jako houba, se prakticky nemá voda ani do čeho vsáknout. Problém je i v monokulturách. Obranný systém zdravých smrků útokům lýkožrouta odolá. Oslabené stromy na nevhodných stanovištích s nedostatkem vody hynou a umožní namnožení brouků. Ti pak napadají i zdravé stromy,“ podotýká Kutal. 

Řešením je v hospodářských lesích vysadit odolnější druhově pestré lesy, které lépe zadržují vodu.

„Určitě lze souhlasit s tím, že bezzásahová území jsou pro lesníky velkou inspirací. Lesy ČR chtějí nově posuzovat hodnotu každého jednotlivého stromu, což bude znamenat pro správce změnu pohledu na les,“ tvrdí vedoucí odboru marketingu a komunikace Lesů ČR Ondřej Kopecký. Kde bude potřeba, proberou stromy a pustí do lesa světlo i vláhu.

Lesy se časem změní

„Přestane platit staré konzervativní hledisko s cílem na produkci, ale v potaz se vezme i rekreační funkce lesa,“ popisuje Kopecký. 

„I my se postupně snažíme pěstovat lesy přírodě blízkým způsobem, třeba ponecháním těžebních zbytků v přírodě k zetlení, nebo celých stromů nastojato pro ptáky a hmyz. Ve většině případů soustředíme klestí do hromad nebo valů, případně jej štěpkujeme a na místě vysypeme,“ líčí mluvčí. 

Situace v kalamitních oblastech je však podle něj jiná. „Prioritní je zabránit erozi a degradaci půdy. Plochy rychle zalesňujeme a klestí brání výsadbě, proto se uklízí. Snižujeme oslunění pasek. Teploty v exponovaných místech nejsou příznivé pro růst dřevin. Chceme pěstovat různorodé a věkově pestré lesy. Lesník se musí dívat, co na konkrétním stanovišti dobře roste,“ vysvětluje Kopecký.

Při umělé výsadbě stromků Lesy ČR počítají s tím, že sníží teplotu u země. Další roky plánují podsadbu s většími rozestupy. „Například břízou, sice uměle vysazenou, ale ona si časem sama vytvoří přirozená patra. Lesy změní svoji tvář. Budou sice jiné, než je známe dnes, ale budou,“ uvádí Kopecký.

Nejčtenější

Čeští Lake Malawi jdou do finále Eurovize, o vítězství se utkají v sobotu

Albert Černý z Lake Malawi 14. května 2019 v semifinále Eurovize. Kapela si zde...

Do sobotního finále Eurovize postoupily obě favorizované zpěvačky reprezentující Řecko a Kypr, dále zástupci Běloruska...

Postřelili muže, líčí lidé z Frýdku-Místku. Policie potvrdila násilný čin

Ilustrační snímek

Policie vyšetřuje násilný čin ve Frýdku-Místku. Podle místních tam byl ve čtvrtek večer postřelen muž. Policisté zatím...

Města chtějí vrátit nebezpečný chemický odpad zpět Polákům. Ti zatím mlčí

Sanace nebezpečného odpadu odbornou firmou, která má za úkol odvézt ze skladu...

Česká města, do kterých Poláci navezli na sedm set tisíc litrů nebezpečných chemikálií, požadují, aby stát odpad vrátil...

Ostrava - Liberec 0:1, naději na Evropu trefil v závěru Kamso Mara

Ostravský záložník Robert Hrubý (vlevo) a liberecký stoper Kamso Mara, který...

Konečně vystřelili na bránu, konečně dali gól. Liberečtí fotbalisté v nadstavbové části Fortuna ligy ve skupině o titul...

Vraha soudí za další smrtelný útok. S mrtvolou žil pět týdnů v bytě

Obžalovaný Vladimír Sárközi (vpravo) při rozhovoru se svým obhájcem ex offo....

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti, v němž je obžalovaný...

Další z rubriky

Důchodkyni smetlo na přechodu v Ostravě auto, střet nepřežila

Osobní auto porazilo starší ženu a malého chlapce na přechodu pro chodce.

Pětasedmdesátiletou ženu smetlo v sobotu po poledni auto, když v Ostravě-Zábřehu přecházela po přechodu. „Při střetu...

K záchraně vzácného brouka pomohla ohořelá hrušeň

Páchníka hnědého zachránila ohořelá hrušeň.

Na konci loňského roku v Poodří začal projekt, který chce zachránit vzácného brouka páchníka hnědého. Zároveň má zdejší...

Ochranu hospodářských zvířat před vlky i medvědy zaplatí farmářům stát

Fotografie sledované medvědice v Palkovických hůrkách, v pozadí poškozené lípy,...

Stát výrazně pomůže lidem zejména v horských oblastech s ochranou chovů hospodářských zvířat před vlky, medvědy a...

Najdete na iDNES.cz