Recept na kůrovce může být v pralese, ten broukovi odolává díky vodě

  16:32aktualizováno  16:32
Zatímco lesníci vyzývají lidi, aby šli na brigádu uklízet větve a dřevo po kůrovcové těžbě, vědci a ekologové tvrdí, že je to špatně. Tlející materiál podle nich zadrží v lese vodu, jejíž nedostatek může za přemnožení brouka. Jako příklad dávají prales Mionší na Frýdecko-Místecku, který kalamitou netrpí.

Přírodní rezervace Mionší. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Na ležícím dřevě rostou houby, slouží pro spoustu mikroorganismů, rozkládá se a tím pádem vytváří to správné vlhké mikroklima, které lýkožroutovi nesvědčí. 

„Stošedesátihektarový prales Mionší, kde platí bezzásahová zóna, tak kůrovci odolává. Je to díky tomu, že co tam spadne, to tam i zůstane ležet. Mezi spadlými dřevinami se tvoří malá jezírka. Voda odtud tak rychle neodteče, jako z dokonale vyčištěných lesů,“ říká vědecký pracovník Masarykovy univerzity v Brně Marek Vařeka, který o hospodaření v lesích a o zemědělství na severu Moravy z historického pohledu připravuje knihu.

V průmyslovém lese už za půl dne nikdo nepozná, že pršelo. Stromy jsou suchem oslabené a kůrovci podléhají. V lese, do nějž člověk nezasahuje, se voda drží i dva dny. Lesníci sami nedávno v Jablunkově při debatě s lidmi zmínili, že za to, že se české hory mění místy v měsíční krajinu, může především sucho.

V Mionší se navíc zachovala přirozeným výsevem a selekcí druhově pestrá skladba stromů. Letité jedle, smrk plus další listnaté stromy. Dále má prales tři patra, tak jak by to v lese mělo být. 

„Skládá se z vysokých stromů, pod nimi rostou mladší a dole nejmladší stromy. V pralesích také není les tak zahuštěný, proto jsou stromy košatější, mají více jehličí, které jímá vodu a světlo se dostane i do pater pod nimi,“ dodává Vařeka s tím, že z pralesů by si odborníci při obnově kalamitních oblastí měli vzít příklad.

Problémy stávajících lesů

Nyní jsou stromy natěsnané u sebe do dvou tří metrů, že i zvěř má problém projít. K dřevinám se nedostává světlo, neroste tam tráva. „Lesníci je sázejí nahusto proto, aby byly kmeny rovné, rychle rostly, což se děje, protože se táhnou za světlem. Z lesa je pak vyšší zisk,“ konstatuje Vařeka.

Fotogalerie

S jeho poznatky souhlasí i ekolog Miroslav Kutal z Hnutí Duha, který pracuje i jako akademický pracovník Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně. 

„Ve stejnověkých vyčištěných lesích bez mrtvého dřeva, které funguje jako houba, se prakticky nemá voda ani do čeho vsáknout. Problém je i v monokulturách. Obranný systém zdravých smrků útokům lýkožrouta odolá. Oslabené stromy na nevhodných stanovištích s nedostatkem vody hynou a umožní namnožení brouků. Ti pak napadají i zdravé stromy,“ podotýká Kutal. 

Řešením je v hospodářských lesích vysadit odolnější druhově pestré lesy, které lépe zadržují vodu.

„Určitě lze souhlasit s tím, že bezzásahová území jsou pro lesníky velkou inspirací. Lesy ČR chtějí nově posuzovat hodnotu každého jednotlivého stromu, což bude znamenat pro správce změnu pohledu na les,“ tvrdí vedoucí odboru marketingu a komunikace Lesů ČR Ondřej Kopecký. Kde bude potřeba, proberou stromy a pustí do lesa světlo i vláhu.

Lesy se časem změní

„Přestane platit staré konzervativní hledisko s cílem na produkci, ale v potaz se vezme i rekreační funkce lesa,“ popisuje Kopecký. 

„I my se postupně snažíme pěstovat lesy přírodě blízkým způsobem, třeba ponecháním těžebních zbytků v přírodě k zetlení, nebo celých stromů nastojato pro ptáky a hmyz. Ve většině případů soustředíme klestí do hromad nebo valů, případně jej štěpkujeme a na místě vysypeme,“ líčí mluvčí. 

Situace v kalamitních oblastech je však podle něj jiná. „Prioritní je zabránit erozi a degradaci půdy. Plochy rychle zalesňujeme a klestí brání výsadbě, proto se uklízí. Snižujeme oslunění pasek. Teploty v exponovaných místech nejsou příznivé pro růst dřevin. Chceme pěstovat různorodé a věkově pestré lesy. Lesník se musí dívat, co na konkrétním stanovišti dobře roste,“ vysvětluje Kopecký.

Při umělé výsadbě stromků Lesy ČR počítají s tím, že sníží teplotu u země. Další roky plánují podsadbu s většími rozestupy. „Například břízou, sice uměle vysazenou, ale ona si časem sama vytvoří přirozená patra. Lesy změní svoji tvář. Budou sice jiné, než je známe dnes, ale budou,“ uvádí Kopecký.

Nejčtenější

Hořké drama. Češky míří ve Fed Cupu do baráže, Rumunky postupují

Kapitán českého fedcupového týmu Petr Pála utěšuje Kateřinu Siniakovou po...

České tenistky si po ostravské porážce zahrají baráž Fed Cupu. Výběr kouče Pály neobhájí titul, do baráže padá po...

Šlágr kola v televizi neuvidíte. Kvůli výběru ČT i postoji klubů

Tyler Redenbach z Liberce se snaží překonat brankáře Třince Šimona Hrubce.

Kdo by čekal, že na televizní obrazovce uvidí šlágr středečního kola extraligy, bude zklamán. Hokejový duel prvního...

Dům pro čtyřčlennou rodinu u řeky Lučiny je vzdušný a příjemně lidský

Dům pro čtyřčlennou rodinu navrhlo studio ODDO architects.

Rodina koupila pozemek za Havířovem u řeky Lučiny a lužního lesa, aby na něm postavila dům. Manželé oslovili studio...

Ostrava - Liberec 2:1, hosté snížili až v závěru, k výhře pomohl i Baroš

Fotbalisté ostravského Baníku se radují z branky do sítě Liberce.

Ostravští fotbalisté udělali rozhodují krok k elitní šestce, která po skončení základní části bude hrát nadstavbu o...

Za nadávky rozhodčímu roční zákaz hokeje. Sudí provokoval, brání se hráč

Hokejový rozhodčí - ilustrační foto

Během druholigového utkání neudržel kopřivnický útočník Robin Gebauer nervy na uzdě. Z trestné lavice mrštil po...

Další z rubriky

Další a další projekce. Příběh uhlím zničené Karvinné podeváté vyprodá kino

Amatérští filmaři při natáčení dokumentu O zaniklé Karvinné

Amatérští filmaři měli původně za to, že dokument O zaniklé Karvinné zaplní sál kina jen jednou. Jenže zájem místních...

Dívka bojuje o život po otravě oxidem uhelnatým v koupelně

Hasiči v domu zasahovali v dýchací technice. (30. října 2018)

Patnáctiletou dívku v ohrožení života a další čtyři lidi přiotrávené oxidem uhelnatým ošetřovali v neděli odpoledne...

Jak se ruina měnila v perlu. Před 20 roky začala záchrana zámku v Kuníně

Historik Jaroslav Zezulčík bude už navždy spojován se zámkem v Kuníně. Své...

To nebyla jen zchátralá památka. Zámek v Kuníně na Novojičínsku v roce 1999 bylo příhodné označit přímo za ruinu a snad...

Najdete na iDNES.cz