Tuto zimu ještě starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek nemusel řešit dotazy na kritický stav ovzduší a do místní části Věřňovice zatím nezamířily televizní štáby natočit si extrémní smog. Ačkoliv Věřňovice i podle dat za rok 2019 patří k místům, kde Češi dýchali škodliviny v ovzduší nejčastěji, rozdíl ve srovnání s předchozími léty je velký.
„Bylo to hodně poznat, nejen na číslech z měřicí stanice, ale i pouhým okem, nebo spíš nosem,“ popsal Pavel Buzek. Dodal, že podobnou situaci zažívá za čtrnáct let, co stojí v čele Dolní Lutyně, v jejíž místní části Věřňovice měřicí stanice kvality ovzduší hlásí republikově výjimečné hodnoty, poprvé.
„Je to především díky příznivému počasí, kdy nejsou inverze. Pomáhají ale i drobná opatření jako kotlíkové dotace. Výměna kotlů už začíná i na polské straně,“ doplnil starosta obce, jejíž ovzduší výrazně trpí i přenosem škodlivin z druhé strany hranice.
Příznivější čísla než jindy hlásí také další stanice napříč regionem. Rok 2019 zřejmě bude pro Moravskoslezský kraj v oblasti znečištění ovzduší jedním z výjimečných. První pětce míst, kde polétavý prach nejčastěji překročil denní limit, nekraluje jen severní Morava a Slezsko, ale i lokality mimo ně.
V kraji jsou v červených číslech, protože tam prach překročil denní limit víckrát než 35 dní v roce povolených legislativou, jen ta nejzatíženější místa. Věřňovice, Ostrava-Radvanice, Ostrava-Českobratrská, Rychvald, Ostrava-Přívoz a Karviná. Všude jinde, třeba v Havířově, Třinci či Frýdku-Místku, se do zákonného limitu loni vešli.
Nejnižší koncentrace prachu za dvacet let
Také maximální koncentrace jsou nižší než v letech předchozích, a to u PM10, polétavého prachu o velikosti částic do deseti mikrometrů, i jemného PM2,5 s částicemi do 2,5 mikrometru.
Podle odborníků jde o dlouhodobě nejnižší koncentrace prachu na Ostravsku a Karvinsku za posledních dvacet let. „Na všech typech lokalit jsme zaznamenali meziroční pokles znečištění. Průměrné roční koncentrace PM10 i PM2,5 byly většinou zhruba o 20 až 30 procent nižší než v roce 2018. Proti předchozím dvěma rokům se snížil také počet překročení denního imisního limitu,“ uvedla vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ Blanka Krejčí.
Smogový účet 2019
|
V pomyslném žebříčku let by se díky tomu mohl loňský rok zařadit k rokům s rekordně nízkými počty překročení denního imisního limitu pro polétavý prach. „K překročení tohoto limitu došlo jen v dopravních a průmyslových hotspot ostravských lokalitách a na Karvinsku na stanicích nacházejících se v blízkosti česko-polské hranice,“ upřesnila Krejčí.
Podle té by se z dlouhodobého hlediska dal rok 2019 přirovnat k roku 2016, avšak s tím rozdílem, že loňské průměrné roční koncentrace byly nejčastěji ještě o zhruba 10 procent nižší než o tři roky dříve. „V lokalitách s více než dvacetiletou souvislou řadou měření PM10 se tak koncentrace pohybovaly na obdobné úrovni jako v letech 1998 a 1999, kdy byly na Ostravsko-Karvinsku zaznamenány zatím historicky nejnižší průměrné koncentrace suspendovaných částic,“ doplnila vedoucí oddělení kvality ovzduší.
I přesto severní Morava a Slezsko stále patří k oblastem s nejzatíženějším ovzduším v Evropě. Denní nejvyšší koncentrace i loni překročila až pětinásobek limitu. A například Věřňovice čelily prachu v ovzduší dvojnásobně déle, než je maximum stanovené zákonem. V průměru každý pátý den v roce.
V kraji se proto mimo jiné mění domácí kotle, právě vrcholí třetí kolo kotlíkových dotací, za něž se vymění na osm tisíce kotlů. „Z třetí výzvy kotlíkových dotací se již stihlo v Moravskoslezském kraji vyměnit téměř tisíce starých kotlů,“ upřesnila mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová.
