„Státní pozemkový úřad v červnu 2025 zahájil převody pozemků na jedenáct měst a obcí v Moravskoslezském kraji. Ostrava, Vrbno pod Pradědem a Brantice později své žádosti o pozemky stáhly, převody se tedy aktuálně týkají osmi měst a obcí,“ informovala mluvčí Státního pozemkového úřadu Petra Kazdová.
Proce s převodů právě finišuje, osm moravskoslezských samospráv získává v součtu třicítku různých parcel o celkové výměře přes třináct hektarů. Postavit si na nich dům mohou lidé, jimž jejich bydlení vzala voda.
„Zájemce se najít nepodařilo. Máme to vyvěšeno na webu, avizovali jsme to na sociálních sítích, ve zpravodaji. A nic,“ řekla Salome Sýkorová, starostka Zátora na Krnovsku. Na obec, pro niž povodeň znamenala 14 demolic, stát bezplatně převedl tři pozemky už loni koncem léta.
Stavba domu na těchto pozemcích musí začít do dvou let od přepisu na obec, v případě Zátora už jde tedy jen o rok a půl. „Už je skoro jasné, že se to vzhledem k povolovacímu procesu bohužel nezvládne,“ dodala Sýkorová.
Stát převede pozemky pro lidi postižené povodní. Někde se parcely najít nepovedlo |
Zájemce o pozemek od státu právě hledá i Krnov. Město čerstvě dokončilo převod obří, více než čtyřiapůlhektarové státní parcely do svého majetku. „Okamžitě stavět lze na pozemku, který má něco málo přes osm tisíc metrů čtverečních,“ uvedl vedoucí oddělení pronájmů a prodejů krnovské radnice Marek Viktor.
Plochu v ulici Stará Ježnická, která navazuje na stávající zástavbu, město rozdělilo na osm stavebních míst. „Tady není problém přivést v krátké době všechny potřebné sítě,“ konstatoval Viktor.
Parcely pro vyplavené
|
Z předběžného průzkumu mezi lidmi město ví o čtyřech zájemcích, jen tři ale splňují všechny podmínky. Další se mají hlásit do konce února. Rozhodnutí se týká i jejich původních pozemků, součástí bezúplatného převodu je totiž i závazek, že na vodou zasažených plochách už domy znovu nevzniknou.
„Existují dvě možnosti, jak se s původními pozemky budoucích stavebníků vypořádat. Buď si je ponechají s uvedeným závazkem, nebo bezúplatně převedou na město. O konečném způsobu rozhodne zastupitelstvo města, které bude schvalovat podmínky převodu stavebních pozemků,“ dodal Viktor.
Na dokončení administrativního procesu čeká Široká Niva, která by měla získat od státu šest parcel. Smlouva je oboustranně podepsaná, čeká se na schválení ministerstvem financí a převod v katastru.
„Zájemci byli hned po povodni, v roce 2024. Teď neevidujeme nikoho. Mladé rodiny si bydlení vyřešily jinak a staří lidé stavět nebudou,“ řekl starosta Tomáš Spáčil.
Dodal, že v obci některé domy zůstaly prázdné. Lidé je sice pomalu spravují, ale bydlí už jinde. „Uvidíme, jestli najdeme ty, kteří budou chtít stavět, klidně i z okolí,“ doufá.
V ještě složitější situaci jsou Nové Heřminovy. Se státem se dohodly na šesti parcelách. Léta neaktualizovaný územní plán, který pochází z roku 1996, je však vede v nezastavitelných plochách. „Pozemky přijmeme, ale zkusíme otevřít jednání o posunu termínů, podle kterých se na nich má začít stavět,“ avizovala starostka Michaela Hermanová.
Domy po povodni nadále praskají, říkají experti, kteří pomáhají vyplaveným lidem |
Obec bude brzy kvůli přehradě územní plán upravovat, poté by byly i tyto parcely využitelné. A Heřminovy by je rády zachovaly pro bydlení.
O dalším využití původně pozemků státu uvažují i ostatní samosprávy. Pokud nesplní termíny výstavby, mají dvě možnosti – parcely státu vrátit, nebo si je koupit.
„Kdyby nikdo o stavbu neměl zájem, odkoupili bychom je. Jsou hezké, v zastavitelném území, vede tam komunikace. Výhledově zvažujeme stavbu bytového domu,“ řekla starostka Zátora Sýkorová.
Podobně uvažuje i starosta Široké Nivy Spáčil. „Měli bychom zájem takřka o všechny. Jsou v zastavitelné části a byly by určené dál na bydlení,“ vysvětlil s tím, že parcely by tak do míst, jejichž vyplavení obyvatelé si už našli jiné bydlení, mohly přilákat obyvatele nové.
