Možná opatření a proměnu krajiny pro lepší odolnost nejen vůči velké vodě, ale také suchu či erozi, hledají i další obce na Krnovsku, které loni na podzim povodeň postihla.
„Cílem je, abychom měli připravené řešení a věděli, co dalšího udělat. Na konkrétních opatřeních pak můžeme v budoucnu dál pracovat,“ vysvětlil místostarosta Karlovic Martin Kočí.
Odborné studie Karlovicím například napoví, jak zrevitalizovat povodí čtyř tamních malých toků, aby se v krajině podařilo zadržet či bezpečně rozlít co nejvíce vody, a ulevit tím řece Opavě, do níž se vlévají. V návaznosti na úpravy samotné Opavy pak přinesou řešení, jak provázat protipovodňová opatření se životem obce a jejích obyvatel.
Možnosti lepší ochrany hledají i Brantice. Se sousedním Krasovem obec společně zadala zpracování studie na úpravy tamní říčky Krasovky, jež během povodní způsobila obrovské škody v Krasově i v místní části Brantic Radim.
„Zatím odborníci, kteří studii zpracovávají, mapují terén, a měli jsme veřejnou schůzku, kde čerpali i informace od obyvatel,“ řekla starostka Brantic Jiřina Heinischová.
Studie by měla být hotová příští rok v létě. „Abychom pak všechna navržená opatření najednou uskutečnili, není reálné. Velkou roli hrají vlastníci pozemků a správci toků, také by to bylo velmi nákladné. Ale na jednotlivostech postupně pracovat můžeme,“ dodala starostka.
Zmíněné obce spojuje to, že se nacházejí nad plánovanou přehradou Nové Heřminovy, ta je tedy neochrání.
Opatření chtějí i na Osoblažsku
Řešení ale hledají i na Osoblažsku, kde loni při povodni toky dosáhly historických průtoků a ničily mosty, silnice i domy.
„Opatření proti povodni tady zatím nejsou, potřebujeme být připraveni. Podmínkou pro protipovodňová opatření jsou připravené kvalitní studie a projekty. Na každou ale potřebujete řádově statisíce korun, což je pro malé obce problém,“ potvrdil starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač.
Pokusit se chce o peníze z přeshraničního projektu Interreg ve spolupráci se sousední polskou gminou Lubrza. „Už jsme o tom se zástupci polské strany jednali. Mají velký zájem,“ potvrdil Pargač.
Každá ze stran by na studie a projekce k úpravám, jako jsou tůně, malé poldry či podpora vsakování vody mohla získat deset milionů korun. Na české straně nejde jen o Slezské Rudoltice, starosta Pargač jedná za celý mikroregion a studie by měly řešit celé povodí říčky Osoblahy.
Moravskoslezský kraj od roku 2027 získá policejní vrtulník. Pomohly povodně |
Dotace by pokryla zhruba 80 procent nákladů, se zbylým financováním by obcím na Osoblažsku pomohl i Člověk v tísni a Nadace Partnerství. Peníze ze sbírky SOS Povodně společnosti Člověk v tísni při přípravě studií využijí i Krasov, Brantice a Karlovice.
„Jsme těsně před podpisem smlouvy,“ řekl místostarosta Kočí. Brantice a Krasov s Člověkem v tísni už dohodu uzavřely.
„Zhruba deset procent sbírky jsme vyčlenili na prevenci, tedy mimo jiné na investice do ochrany před povodní ve smyslu revitalizace vodního režimu krajiny a zvýšení klimatické odolnosti obcí v povodňovém regionu,“ vysvětlila Magdalena Davis, ředitelka klimatických programů Člověka v tísni.
Studií bude víc, jedná se i v dalších obcích
Sbírka tak pomáhá obcím zafinancovat záležitosti, na něž by jinak finančně nedosáhly. „Na projektování a realizaci jednotlivých opatření už pak dotační tituly jsou, úroveň odborných studií ale pokrytá není. Velké téma je pak následná údržba, tam mají přírodě blízká řešení výhodu, protože jsou obvykle za nižší náklady,“ poznamenala Magdalena Davis.
Zástupci Člověka v tísni zároveň oslovují další samosprávy. „Na území Moravskoslezského kraje jednání probíhají v dalších devíti obcích. Rádi bychom pokryli retenci krajiny a adaptaci drobných vodních toků na celém území od Krnova nahoru proti toku vody,“ řekla Davis.
Doplnila také, že důležité je propojení všech zainteresovaných aktérů - tedy nejen obce a jejího územního plánu, ale i správců toku, pozemkového úřadu a významných zemědělců a vlastníků lesů.
Například v povodí Krasovky jsou vlastníkem území Lesy ČR. A přípravy opatření státní podnik od začátku sleduje. „Máme informace o přípravě studií v povodí Krasovky a účastnili jsme se úvodního jednání v Branticích. Jedna z připravovaných studií se má věnovat korytu v zastavěném území, druhá řešení celého povodí. Obecně tyto studie vnímáme jako doporučující,“ komentovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
OBRAZEM: Rok od povodní. Podívejte se, jak dnes vypadají nejvíce zasažená místa |
Lesy ČR zároveň samy připravují a uskutečňují popovodňovou obnovu koryt v jejich správě. „Pozornost věnujeme zejména úpravě koryt v intravilánu, protože je právě tam třeba chránit obyvatele, zástavbu, komunikace a další majetek. Považujeme tedy za důležité, aby jakékoliv studie respektovaly již zahájenou projektovou přípravu a reálné majetkoprávní poměry v území,“ upozornila Jouklová.
Konkrétně na Krasovce se připravují úpravy koryta v intravilánu Brantic a Radimi, právě vzniká projektová dokumentace. Stabilizaci koryta státní podnik uskuteční také v Krasově.
„V roce 2025 jsme do popovodňových opatření v Moravskoslezském kraji investovali přibližně 28 milionů korun. V roce 2026 předpokládáme vyšší objem prostředků v hodnotě až 160 milionů korun,“ uzavřela Jouklová.
16. září 2024 |
