Naposledy Petr Birklen vedl Regionální rozvojovou agenturu MSID. V čele Povodí Odry jsou teď jeho nejbližšími velkými úkoly likvidace a náprava povodňových škod a co nejrychlejší příprava a uskutečnění výstavby přehrady Nové Heřminovy. U té je podle něj vše připraveno tak, aby se stavba uskutečnila.
Jak vás napadlo ucházet se o post generálního ředitele Povodí Odry? Dříve jste působil spíše v ochraně přírody.
Má profesní kariéra je hodně spojena s vodou, vždy jsem se kolem ní nějakým způsobem motal. S Povodím jsem často spolupracoval, koordinoval jsem úpravy horního toku Opavy, působil jsem i v dozorčí radě Povodí Odry. Současnost by mohla být jakýmsi vyvrcholením postupného procesu. Třeba i od pozice, nechci říct přímo oponenta, ale pohledu z druhé strany, když jsem pracoval v Agentuře ochrany přírody a krajiny, kde jsme konzultovali řadu staveb nebo významných opatření tady v povodí. A když přišla tato možnost, bral jsem to jako příležitost pro můj profesní posun.
Máme připravený i institut vyvlastnění, když vyjednávání o výkupech nevyjde.
Čím jste ministerstvo přesvědčil?
Upřímně řečeno, bylo pro mě trochu překvapením, že moje vize uspěla. Myslím si, že jsem ve výběrovém řízení nešel do nějaké krajnosti a byl to i můj záměr.
O čem jste se v rámci výběrového řízení bavili?
Šlo například o témata spojená s ekonomickou stabilizací, o které jsme se bavili. Myslím, že je potřeba sledovat třeba i vývoj ceny vody, abychom měli potřebnou stabilitu.
Historie přehrady Nové HeřminovyVybudovat přehradu na místě Nových Heřminov zamýšlel už císař Josef II. Měla zlepšit průtok Opavy a zásobit vodou plánovaný dunajsko-oderský kanál. Kvůli náročnosti však od záměru vídeňská vláda upustila. O přehradě Nové Heřminovy uvažovala také slezská zemská vláda, a to v roce 1911. První projekt vypracoval doktor techniky Karel Picek v roce 1923. Plány vzaly za své kvůli hospodářské krizi ve 30. letech, vize však zůstala. Od roku 1953 je údolní nádrž Nové Heřminovy součástí Státního vodohospodářského plánu. V roce 1963 se uskutečnil geologický průzkum a technicko-ekonomické vyhodnocení stavby. V obci od 60. let platila stavební uzávěra, načas tam bylo zakázáno i pohřbívání. Po roce 1992 úřady v obci povolily stavbu nových domů i opravu těch starých. Povodně v roce 1997 znamenaly návrat plánů na vznik přehrady. Řešil se vznik velké přehrady, ale také varianta suché nádrže. V roce 2008 vláda rozhodla o vzniku menší nádrže a zahájení výkupů. Téhož roku obyvatelé Nových Heřminov stavbu přehrady odmítli v referendu. Od roku 2017 probíhají demolice vykoupených objektů. V roce 2023 bylo vydáno územní rozhodnutí o stavbě přehrady. Právní moci nabylo koncem roku 2024. |
Vedle vody prodáváte i elektřinu, chcete se rozvíjet i v tomto směru?
Ano, je to pro nás zajímavé. Zvažujeme i možnost, že bychom získali některé stávající elektrárny od soukromých vlastníků, že bychom je vykoupili, protože je to pro nás dobrý zdroj příjmů.
Ale to může být drahá záležitost, výroba energie je lukrativní.
Asi to nebude zadarmo, ale samozřejmě záleží na tom, od koho to vykupujete. Pro nás, s naším zázemím, které máme, to může být jednodušší.
Zvažujete zrušit některé stavby, proti kterým jste třeba ve svých předešlých funkcích byl?
Není to o tom, že bych chtěl některé stavby rušit. Mou hlavní náplní práce v nejbližších měsících bude příprava likvidace povodňových škod.
Jak se vlastně povodně projevily na hospodaření podniku? Už víte, zda jste skončili v zisku?
V červených číslech neskončíme, to už asi mohu říct. Ale konkrétní být nemohu, ještě neskončily audity, přesná čísla ještě neznáme.
Při vašem jmenování ředitelem Povodí Odry řekl ministr zemědělství, že máte dva hlavní úkoly. Opravit řeky po povodni a postavit přehradu Nové Heřminovy. Co bude složitější?
Já si myslím, že to jsou stejně náročné úkoly. To první je hlavně o spoustě drobnějších akcí a spolupráci s mnoha obcemi v regionu s různými představami a různými podmínkami. Což bude samozřejmě náročné na přípravu a získávání povolení. A byť půjde o „malé“ akce, tak to bude velice náročné.
A Nové Heřminovy?
U těch sice máme jasný plán, spousta věcí se projektuje nebo už je připravena, máme na to zajištěny prostředky. V tom je to komfortnější. Ale je to obrovská investice, která samozřejmě vyžaduje určitou kvalitu lidí, kteří na ní budou pracovat. Což je jeden z důvodů, proč jsem hned po svém nástupu zřídil pozici investičního ředitele.
A máte ty kvalitní lidi?
Máme. Ti lidé tady byli, vlastně tady v minulosti byla i ta funkce investičního ředitele, ale pak přešla pod technického ředitele. Teď jsme ji obnovili. A ti lidé tady byli a jsou. Celý investiční odbor.
Přehrada v Nových Heřminovech (na mapě šedou značkou) se plánuje dlouhodobě.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Jde o kvalitní zaměstnance, kteří přípravu přehrady Nové Heřminovy zvládnou?
Máme tady něco za sebou, ale ten stav bychom samozřejmě chtěli doplnit a na tom teď budeme pracovat. Kvalita je samozřejmě důležitá. Spočívá i v kontinuitě a v tom, že ti lidé, kteří už tady mají zkušenosti, tu jsou.
Říkáte, že je tady kontinuita, ale Nové Heřminovy se chystají už 27 roků a ještě se nekoplo do země.
Těžko se mi to hodnotí, nebyl jsem u toho, případně jen částečně. Ty procesy trvaly dlouho. Je to kombinace toho, co se dělo na místní úrovni, a potom, obecně řečeno, a říkal to i pan ministr, asi neřeknu nic nového, že pochybení byla i na straně státu.
Nové Heřminovy budou v dubnu hlasovat o přehradě. Po sedmnácti letech podruhé |
Chyběla třeba politická vůle?
Já si myslím, že se na tom maličko podepsal i fakt, že tady bylo období klidu, kdy je viditelnost, priorita takového problému někde jinde, než když je krátce po povodni.
Nemůže se stát něco podobného znovu?
Myslím, že teď jsme ve fázi, kdy je všechno připraveno tak, aby se to uskutečnilo. To, že požádáme v tomto roce o stavební povolení pro stavbu hráze v Nových Heřminovech, je zásadní krok pro to, abychom se přiblížili realizaci. Je to samozřejmě velká akce a já doufám, že vše poběží dobře. Že zvládneme stavební řízení a že těch překážek na cestě už tolik není.
Oběť povodně i symbol přehrady. Nové Heřminovy se vzpamatovávají z katastrofy |
Ale nějaké tam stále jsou. Ještě nemáte například vykoupeny všechny pozemky.
Vypořádání pozemků je pro nás alfou a omegou. Neustále o tomto jednáme a byl bych rád, kdybychom se na výkupech domluvili. Máme samozřejmě připravený i institut vyvlastnění, který, když vyjednávání nevyjde, použijeme.
To však znamená soud, a ty u nás nejsou moc pružné a rychlé. Nemůže vás to zdržet?
Počítat musíme se vším. Máme sice ještě zhruba rok čas, ale pokud se to dostane k soudu, tak tam to už ovlivnit nemůžeme. Můžeme ale moderovat celý proces tak, aby k tomu buď nedošlo, nebo abychom měli připraveny dostatečné právní názory a stanoviska, abychom vše co nejvíce uspíšili.
Průlom po volbách. Nové Heřminovy a Povodí Odry obnovují jednání o přehradě |
O Nové Heřminovy byl dlouho spor, zda postavit suchý poldr, nebo přehradu. Na které straně jste byl dříve a na které dnes?
Nestál jsem úplně mimo to rozhodování, byl jsem totiž nějakou dobu koordinátorem opatření na Horní Opavě. Ale to už bylo v době, kdy bylo rozhodnuto o tom, že se bude stavět střední varianta nádrže. A já jsem byl ve výsledku rád, že to tak dopadlo.
Povodí Odry na povodních ve výsledku vydělalo, nebo prodělalo? Jak se povodně projevily ve vašem účetnictví?
Já si myslím, že na tom vydělat nejde.
Ministr zemědělství Marek Výborný (uprostřed) představil nového generálního ředitele Povodí Odry Petra Birklena (vpravo). Vlevo stojí končící ředitel Jiří Tkáč. (27. 2. 2025)
Tak dostáváte více peněz, pojišťovna vám platí, dostali jste různou pomoc, přišly dotace...
To je asi trochu iluze. Takové peníze jsou účelově vázané, což znamená, že máte nějakou škodu, musíte ji odstranit, na nic jiného ty peníze nedostanete. Takže ano, protočí se spousta peněz, zaměstnáme lidi a tak dále, ale určitě to není zisková záležitost. A s pojišťovnami to není vůbec jednoduché. Jednak je tady problém vodní díla pojistit, což je jedna věc, a pak je taky potřeba uplatnit ta pojištění po povodni. To taky není vždy úplně snadné.
Dá se říct v procentech, kolik peněz vám ještě musí pojišťovny vyplatit?
To v tuto chvíli nevím. Každopádně událost, jako je tato, má na podnik ekonomické dopady a to, že se ty události opakují, taky není úplně nejlepší. Být to častěji, tak určitě nevystačíme s našimi příjmy z odběru povrchových vod nebo z výroby elektřiny, tam by se do toho asi muselo nějak systémově vstoupit. Rozhodnout, jestli nemít stabilnější financování než pouze dotační zdroje, a řešit třeba poplatky z podzemních vod, přerozdělit je jinak.
Referendum vyzvalo k boji proti přehradě v Nových Heřminovech |
Nakolik jste při plánování dalších investičních akcí svázáni tím, že tady byly povodně?
Hodně. Odstraňování povodňových škod bude kapacitně náročné a budeme muset zvažovat, co z plánu, který máme, provést primárně. Vše je teď podřízeno především likvidaci povodňových škod.
Jak dlouho bude trvat, než se vrátíte k normálnímu režimu?
Máme nějakou představu o tom, kdy bychom to chtěli mít projekčně hotovo. U některých akcí jsme v roce 2027, ale já si myslím, že klíčový bude rok 2026, kdy bychom měli mít většinu věcí, teď myslím projekčně, připravenou. A tam asi už budeme mít představu, co to bude vše znamenat. Ale nemůžeme úplně zavřít krám, říct: „My teď děláme povodňové škody a nic jiného v tomhle období neřešíme.“ Musíme se věnovat i dalším stavbám.
11. září 2017 |
Vy jste dříve působil spíše na opačné straně stolu, mezi ochránci přírody. Budou ty stavby jiné? Budete brát více zřetel na přírodu? Přece jen Povodí Odry bylo bráno spíše na straně takzvané betonové lobby.
Byl bych tomu rád. Navíc si myslím, že jich je dost už v současném plánu a Povodí není zástupcem betonové lobby. Ani já do betonové lobby nepatřím a určitě je mým zájmem, aby těch přírodě blízkých staveb přibývalo v celém povodí.
Nějaká přírodní a technická opatření už tady i historicky byla. Spousta rybníků kolem řek a tak dále. Zvažujete nějaký takový návrat při obnově krajiny?
Je to složité. My se samozřejmě soustředíme na vodní toky, ale jsou tady i lokality, které řešíme z hlediska odtokových poměrů. Existují místa, kde si myslím, že můžeme být aktivní a více tlačit nejen na obce, ale i třeba na pozemkové úřady, na to, aby v krajině taková opatření vznikala. A je to i naopak. Někdy by stačilo některá vodní díla, která už neplní svou funkci, zrušit.
Vodohospodáři ani kraj nepovolili sjezdy Moravice. Lodě sem mohou až v září |
Vodáci si často stěžují, že tady v kraji nejsou řeky sjízdné tak, jak by šlo, že se třeba nerekonstruují splavy tak, aby byly sjízdné. Změní se to?
Ten problém je složitější. Na jedné straně je tady fakt, že když takovou propusť vybudujete, tak se o ni následně musíte i starat, přebíráte zodpovědnost za to, že to je bezpečné a stále funguje tak, jak má.
Na Vltavě to třeba funguje.
Ano, ale to je tradiční vodácká řeka. Tady ta tradice taková není. Jde o to, jaký potenciál rozvoje vodní turistiky na našich tocích je. Ostravice i Moravice jsou třeba splavné hlavně díky tomu, že se odpouští voda z přehrad. A my nemůžeme garantovat, že to tak do budoucna bude, třeba i kvůli klimatické změně, běžné.
Úprava přítoků vázne, stále představují hrozbu, stěžují si starostové z Jeseníků |
Protože bude spíše málo vody?
Myslím, že to k tomu dlouhodobě spěje. Například loňský rok byl až do povodní vlastně hydrologicky poměrně chudý. Na většině území panovalo sucho i průtoky byly podprůměrné. A najednou přišla povodeň. Takže to do budoucna bude spíš o těch extrémech.
Poslední větší řeka bez přehrady, když nebudu počítat Heřminovy, je Olše. S přehradou na ní se počítá v Lomné, v jakém je to stavu?
S tou se počítá v dlouhodobém výhledu. Je to plán pro mimořádné situace, pokud by tady došlo k nedostatku vody, anebo se naopak prohluboval problém s povodněmi. Takže jsme na to případně připraveni. Ale je to hodně vzdálené.
