„Přirozeně nás zajímalo, jaký dopad měly tyto zdrcující povodně na celý říční ekosystém. Zaměřili jsme se na všechny druhy ryb, které se v tocích vyskytovaly před povodní,“ nastínil Vít Slezák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Výzkumníci prolovili 26 vybraných úseků řek Bělá, Staříč, Branná a Černá Opava v celkové délce okolo jednoho a půl kilometru. Průzkum potvrdil, že všechny druhy dál vodní toky obývají.
Dál se tam vyskytují například chráněné vranky pruhoploutvé a mihule potoční. Na všech zkoumaných úsecích ochránci přírody zaznamenali také výskyt pstruha obecného, který je nejčetnější rybou horských toků Jeseníků. A zůstal i nepůvodní pstruh duhový.
Populaci ryb záplavy ale zčásti ovlivnily. „Chyběli mladí jedinci. Přežili a zůstali ti větší a silnější, kteří dokázali proudu vody odolat,“ upřesnil Slezák.
Ryby cítí povodeň předem. Do horních toků už se nevrátí, říká ichtyolog |
Také se ukázalo, že v přírodních úsecích řek zůstaly silnější populace než v těch regulovaných ve městech, kde povodeň nabírala na rychlosti a síle. Například vyšší počty vranek výzkumníci zjistili v přírodních úsecích Černé Opavy, naopak oslabená populace je v silně regulované řece Bělá.
„Vysvětlení je celkem jednoduché – přírodní tvar koryta umožňuje rybám uniknout do slabšího proudu vybřežených řek. V tvrdě upravených korytech tyto klidnější úseky chybějí,“ vysvětlil Slezák, avšak doplnil, že v regulovaných úsecích byly populace o něco slabší už před povodní.
Na snímku Vrbno pod Pradědem-část Mnichov a řeka Černá Opava (17. září 2024)
Ryby vodnímu proudu odolaly i díky receptorům, které je před blížící se povodní varují. Díky tomu mohou zareagovat například zvýšeným příjmem potravy. „Samotnou povodeň potom přečkávají v proudných stínech za balvany, ostrovy, na soutocích řek či v zaplavených porostech,“ vysvětlovala Správa CHKO Jeseníky na svých sociálních sítích.
Vyhráno ale ještě jednotlivé rybí druhy nemají, přestože pro ně velká voda vytvořila nové vhodnější podmínky na téměř celých úsecích řek. Kromě toho, že chybí mladí jedinci, vodní proud odnesl také jejich veškerou potravní základnu.
Další osud ryb závisí na kvalitě říčního dna
Zásadní pro jejich přežití teď budou také úpravy koryt po povodni. Na říčním dně žije hmyz a jiní bezobratlí, tedy rybí potrava. Členité dno zároveň poskytuje rybám možnost úkrytu. Přehrabování dna tak může ryby ještě ohrozit.
„Pojezdy těžké techniky v korytech zásadním způsobem ničí přirozené úkryty pro ryby. Samotným pojezdem dochází k usmrcení třiceti procent ryb. Když se to ale umí, může naopak těžká technika pomáhat,“ řekl specialista na ochranu vodních toků Miroslav Kubín s tím, že je nutná spolupráce.
Se záplavami zmizely ryby, dobytek či ornice. Škody sčítají i zemědělci a rybáři |
Ochránci přírody plánují příští rok svůj výzkum zopakovat. Zároveň si AOPK ČR nechává zpracovat studii, která zmapuje a posoudí, kde je v Jeseníkách možné nechat řekám prostor. „Na určité části toků může zůstat nově vytvořené koryto, které nebude utuženo pojezdy těžkou technikou nebo vyrovnáno do lichoběžníkového profilu,“ popsal Jindřich Chlapek z AOPK ČR.
Výsledek studie budou ochránci přírody znát příští rok v červnu.
15. září 2024 |
