Účet za ničivý živel nicméně stále nekončí, protože na mnohých místech se po povodních stále ještě uklízí.
„Evidujeme 62 tisíc tun povodňového odpadu včetně stavební suti. Jde zhruba o dvanáctinásobek běžného množství odpadu,“ uvedla mluvčí Krnova Dita Círová.
Demoliční zbytky, vodou zničený nábytek i znehodnocené elektrospotřebiče, textil, hračky či nádobí mířily od září do listopadu z krnovských ulic na provizorní skládky na území města. Aby byl jejich další odvoz co nejlevnější, využil tam Krnov speciální drtič, který objem odpadu zmenšil o dvě třetiny.
Nekonečný boj s odpadem. Lidé se brodí v haldách věcí, jež zničila povodeň |
Dočasné deponie kvůli obřímu množství odpadů musela vytvořit i Opava. „Přímo v souvislosti s povodněmi můžeme mluvit o zhruba 40 tisících tun odpadu. Je to 4,5násobek roční produkce odpadů z domácností v Opavě. Částka určitě dosáhne 80 milionů korun,“ konstatoval Martin Kůs z opavského magistrátu s tím, že odpad se z města podařilo odvézt do konce listopadu.
Na 11 milionů se vyšplhal úklid související se zářijovou povodní v Bohumíně.
„Celkově se v Bohumíně jednalo o 4,5 tisíce tun povodňového odpadu – 3,5 tisíce tun šlo na naši městskou skládku a asi tisíc tun na skládku v Horní Suché. Povodeň znamenala přibližně 1,5násobek běžného množství odpadu za jeden rok,“ bilancovala mluvčí bohumínské radnice Lucie Špačková.
Hory odpadu po povodních. Skládky nestačí, zaplní i silážní jámy, nasadí drtičku |
V Hlučíně povodeň vyplavila hned několik lokalit včetně Hlučínského jezera. „Z území města bylo po povodních svezeno 286 tun odpadu. Částka za svoz a uložení byla 436 431 korun. Včetně úklidu po povodních, za kontejnery a kácení to bylo 841 456 korun,“ sdělila starostka Hlučína Petra Tesková.
Další tisíce tun vyvezly menší vyplavené obce. „Povodňového odpadu jsme měli 1 260 tun. V běžném roce míváme do 170 tun odpadu,“ porovnal starosta Holčovic na Bruntálsku Martin Hradil s tím, že likvidace přišla zhruba na čtyři miliony.
Brantice hlásí 11 900 po povodni vyvezených tun odpadu a více než dvanáctimilionové náklady a nedaleká Široká Niva, jež běžně ročně vyveze něco přes stovku tun, eviduje 4,5 tisíce tun povodňového odpadu a tři miliony za jeho odvoz.
Stavební suť
Pro skládky povodeň znamenala i zkrácení životnosti. „Na skládku tuhého komunálního odpadu společnosti OZO Ostrava v Hrušově se po loňských povodních navezlo přibližně 16 tisíc tun povodňových odpadů, což představuje navýšení o zhruba 25 procent oproti běžně ukládanému množství a zkrácení životnosti skládky o tři měsíce,“ uvedla mluvčí odpadové společnosti OZO Ostrava Vladimíra Karasová.
Mnohde navíc stále není hotovo. „Zůstává ještě devět tisíc tun stavební suti. Na odstranění stavebního a demoličního odpadu jsme vyhlásili zadávací řízení, nabídky již byly podány a vyhodnocují se. Předpokládaná hodnota zakázky je pět milionů,“ řekla za Krnov Dita Círová.
Před podpisem smluv na odvoz povodňové skládky vzniklé za obcí je Zátor. „Odhadem tam zbývá dva až tři tisíce tun, během dvou či tří týdnů bychom jej měli odvézt,“ řekla starostka Salome Sýkorová.
Odpadu se dál zbavují i domácnosti. „Stále příležitostně přistavujeme kontejnery, lidé se spousty věcí už v zimě nestačili zbavit,“ popsal starosta Široké Nivy Tomáš Spáčil. Většinou jde o stavební odpad či nábytek.
Krnovu dělají starosti i černé skládky. „Někteří lidé nestihli uklidit po povodni v době, kdy mohli odpad odvézt na dočasné deponie zdarma. Teď nevyužívají zpoplatněné služby a vytvářejí černé skládky,“ upřesnila mluvčí Círová.
20. září 2024 |
