„Někdy se při otřesu jen na chvíli hlasitě zatřásly skleničky, jindy jste až cítili, jak se s vámi hýbe země. Byli jsme na to zvyklí,“ líčil Václav Barteczek z Havířova.
Po každém větším otřesu se hned na sociálních sítích objevovaly popisy, co vše se stalo, jestli zachvění vnímali i ostatní a kam až byly znatelné.
„Otřes je obecné pojmenování pro seismologický projev v dole. Pokud dojde k poškození důlního díla, tak je definován jako důlní otřes, v opačném případě se jedná o geomechanický jev,“ vysvětlila Barbora Černá Dvořáková, mluvčí těžařské společnosti OKD.
Potvrdila, že důlní otřesy jsou relativně běžným průvodním jevem hlubinné těžby surovin. „Těžba odebírá část horninového masivu a narušuje jeho přirozenou rovnováhu. Napětí se pak přenáší do okolních vrstev a čas od času se uvolní,“ popsala mluvčí OKD mechanismus vzniku otřesů.
Poslední tragický otřes před třemi lety
Horníci je pak nejčastěji pociťovali jako náhlý záchvěv, někdy doprovázený silnou ranou. „Naštěstí většina otřesů nezpůsobí žádné škody ani neohrozí lidi. Jsou to jen krátké vibrace bez následků,“ podotkla Barbora Černá Dvořáková.
Ne vždy tomu však bylo. V roce 2008 zemřeli při otřesu dva horníci, o šest let později dokonce tři. Naposledy v lednu 2023 zemřel vinou otřesu jeden horník.
Na povrchu se silné otřesy projevovaly zejména praskáním stěn domů. Na otřesy byl bohatý třeba rok 2012, což odborníci vysvětlovali posunem těžby uhlí z petřvaldské části revíru blíže ke Karviné.
Také u poslední hromadné důlní katastrofy z prosince 2018, kdy zemřelo dokonce třináct horníků, byl důlní otřes, byť zabíjel až následný výbuch uvolněného metanu.
Tragický výbuch v Dole ČSM zavinil otřes země, pak explodoval uvolněný metan |
Právě v Dole ČSM, kde se tato tragédie stala, byly geofyzikální otřesy časté. „Horníci na ně byli zvyklí, přesto nikdy nebylo jisté, zda se neprojeví i menším poškozením výztuže či zařízení. Proto po každém otřesu následovala rychlá kontrola lidí i prostoru,“ připomněla mluvčí OKD Černá Dvořáková.
Poslední otřesy znatelné i na povrchu zaznamenali lidé letos 6. ledna a loni v prosinci. „Z našich měření vyšlo lokální magnitudo 2,9 Richterovy stupnice,“ hlásil naměřenou intenzitu prosincového otřesu Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Někdy se však síla otřesu dostala přes tři stupně, výjimečně přes čtyři. V hodnocení podle Richterovy stupnice jde o velmi malé až slabé zemětřesení.
Seismická aktivita se dále sleduje
Další vývoj je podle odborníků odhadnutelný. „Konec těžby patrně povede ke snížení četnosti i velikosti seismických jevů na Karvinsku, ale otřesy ještě dlouho nezmizí, stejně jako to pozorujeme v jiných důlních oblastech,“ nastínil akademik Jan Zedník.
Podobně hovoří i mluvčí OKD. „Při doznívání vlivů dobývání bude seismická aktivita výrazně klesat.“
Současně upozornila, že přísná bezpečnostní pravidla v dole platí i při současné technické likvidaci tohoto díla. „Sleduje se seismická aktivita, používají se protiotřesová opatření a pracovní harmonogram je nastaven tak, aby lidé nebyli v kritických chvílích v nejohroženějších místech,“ vyjmenovala opatření.
Podotkla, že pokud senzory nebo zkušenosti pracovníků naznačí zvýšené riziko otřesu, práce se hned přeruší a provede se důkladná kontrola.
Ve shodě s tím hovoří i Kristýna Hanušová ze státního podniku Diamo. „Vzhledem k ukončení těžby bude intenzita a četnost seismických jevů do budoucnosti podstatně nižší,“ potvrdila a sděila, že pokud v budoucnosti dojde v likvidovaných dolech ke škodám, musí Diamo určit, zda se tak stalo v důsledku hornické činnosti.
„Proto bude i v budoucnu dobývací prostor po určitou dobu monitorován povrchovými seismickými stanicemi. Monitoring nám ukládá i závazné stanovisko k EIA,“ zmínila mluvčí Hanušová.
12. ledna 2023 |
