Studie Slezské univerzity mírní obavy z pozdního začátku podnikání. „Více než devadesát procent podnikatelů pokračuje v činnosti i po dvou letech od založení,“ zmínila výsledek výzkumu Romana Cieslarová, vedoucí oboru komunikace Slezské univerzity.
Téměř devět z deseti podnikatelů funguje podle výsledků výzkumu i po pěti letech, po čtrnácti letech zůstávají aktivní bezmála dvě třetiny zakladatelů.
„Podnikání ve věku nad čtyřicet let tak není jen nouzovým řešením ani riskantním experimentem,“ doplnila Romana Cieslarová s tím, že naopak jde o jeden z nejstabilnějších segmentů české ekonomiky.
Technologie pro autonomní řízení z Ostravy. Univerzitní výzkum přerostl v byznys |
Stabilita firem se ale může lišit podle situace zakladatelů. „Pravděpodobnost ukončení činnosti mírně roste s vyšším věkem při založení firmy a je statisticky vyšší u žen,“ doplnila zástupkyně univerzity. Dodala, že to poukazuje na přetrvávající strukturální bariéry.
Pro hledání práce, případně pro podnikání se jako stále výhodnější jeví sektor služeb. Podle Českého statistického úřadu se do něj v posledním čtvrtletí loňského roku zapojilo 63,2 procenta všech zaměstnaných a podíl služeb dlouhodobě roste.
Podnikatelé bez zaměstnanců
Zároveň podle Českého statistického úřadu roste i počet podnikatelů bez zaměstnanců, kterých je v rámci Česka zhruba 720 tisíc. Počet těchto podnikatelů meziročně stoupl o pět procent, celkový podíl podnikatelů na zaměstnanosti dosáhl na konci minulého roku 15,9 procenta.
Do podnikání přitom podle výsledku výzkumu Slezské univerzity nevstupují primárně lidé tlačení nouzí, ale často kvalifikovaní experti a manažeři, kteří hledají autonomii a smysluplnou práci.
Počet rekvalifikací se pomalu zvedá, největší zájem mají lidé nad 50 let |
„Významným ochranným faktorem je vzdělání. Nejnižší riziko vykazují vysokoškolsky vzdělaní podnikatelé působící v expertních a technických službách,“ uvedla další zjištění výzkumníků Romana Cieslarová.
Autoři výzkumu se podle ní zaměřili také na regionální rozdíly podmínek pro podnikání. „Vyšší míra ohrožení se objevuje v hospodářsky strukturálně postižených krajích,“ dokončili autoři výzkumu.
Což plně platí také pro Moravskoslezský kraj. Ten vstoupil do roku 2026 tradičním lednovým zhoršením situace na trhu práce.
Stav na trhu práce
Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 6,9 procenta, zatímco v celé České republice činil 5,1 procenta. Pracovníci úřadu práce evidovali v kraji ke konci ledna tohoto roku 55 014 uchazečů o zaměstnání.
„Ke konci ledna došlo k očekávanému každoročnímu nárůstu nezaměstnanosti,“ uvedl ředitel Krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě Petr Prokop. K tomu podle něj vedlo například ukončování sezonních prací a pracovních poměrů na dobu určitou.
Počet volných pracovních míst v kraji přitom vzrostl jen nepatrně, na jedno místo připadalo v průměru 9,7 uchazeče.
Nejsložitější situace zůstává dlouhodobě na Karvinsku, kde podíl nezaměstnaných dosáhl 9,9 procenta a na jedno volné pracovní místo připadá téměř 20 uchazečů.
„Karvinsko je na tom z dlouhodobého hlediska nejhůře kvůli postupnému útlumu těžby uhlí a uzavírání dolů,“ zmínil důvody poslední eskalace problémů v končícím uhelném regionu šéf krajské pobočky úřadu práce. Jeho zaměstnanci kvůli oznámenému hromadnému propouštění očekávají v dalších měsících právě na Karvinsku pokračující nárůst uchazečů.
Ke konci ledna společně s ukončením těžby dostalo výpověď na 750 horníků z Dolu ČSM, dalších 150 zaměstnanců propustí OKD na konci února.
