Havířovské nádražíVzniklo v rozmezí roků 1964–1969 podle návrhu architekta Josefa Hrejsemnou. Budova s proskleným průčelím navazuje na bruselský styl, který inovuje prvky tehdy nastupujícího brutalismu. Součástí jsou i umělecká díla jako mozaika či venkovní plastika. Dnes je nádraží zpustlé, České dráhy a město chtějí jeho značnou část zbourat a postavit novou menší budovu |
Budou, nebo nebudou vítkovické a havířovské nádraží kulturními památkami? Odpověď už byla párkrát na spadnutí, teď je ale opět otevřená.
Ministryně kultury Alena Hanáková totiž rozhodla, že před vynesením konečného verdiktu musí památkový potenciál obou staveb důkladně prozkoumat odborníci.
A dokud to neudělají, nebude možné dnes zpustlá nádraží přestavovat či třeba bourat. Rozhodnutí ministryně přitom přišlo ve chvíli, kdy vlastník, České dráhy, už chtěl začít s proměnou havířovského nádraží a kdy už vybral zájemce o koupi nádraží ve Vítkovicích. České dráhy tak nad rozhodnutím ministryně nijak nejásají.
"O nařízeném přezkumném řízení víme, zvažujeme možné právní kroky v této záležitosti," řekla mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Nádraží ve VítkovicíchBudovu v bruselském stylu navrhl v roce 1963 architekt Josef Danda patřící i mezi autory nové budovy pražského hlavního nádraží. Ve své době patřilo k nejmodernějším nádražím, prošly jím denně tisíce cestujících. Dnes nádraží využívá jen několik set cestujících za den, ministryně kultury nařídila opětovně prozkoumat, zda má potenciál být památkou, či nikoli. |
Problém České dráhy přitom teď nemají ani tak s vítkovickým nádražím, jako spíš s tím v Havířově. To donedávna památkou být nemělo, ministryně ale vyslyšela žádost zástupců sdružení Důl architektury, které o záchranu nádraží bojuje, a na podzim podalo návrh na zahájení přezkumu záporného verdiktu ministerstva.
České dráhy teď mají potíž. Spolu s havířovským magistrátem už totiž zažádaly o dotaci z EU na přestavbu nádraží, které chtějí z velké části zbourat a nahradit novou menší budovou, a podaly už i žádost o stavební povolení na stavbu Dopravního terminálu Havířov.
"V případě, že by ministryně kultury rozhodla vyhlásit havířovské nádraží kulturní památkou, celý projekt by se neuskutečnil a zůstala by zde stávající nevyhovující a předimenzovaná výpravní budova," uvedla Kateřina Šubová s tím, že pokud se nádraží památkou stane, přijdou České dráhy i město mimo jiné o více než stomilionovou dotaci.
Sdružení Důl architektury, jehož názor zastupují mnozí architekti, ale například i více než tři tisíce lidí, kteří podepsali petici za záchranu nádraží, ale nadále usiluje o to, aby stavba z 60. let 20. století zůstala zachována.
"Nedávné rozhodnutí paní ministryně nás příjemně překvapilo," řekl Adam Guzdek ze sdružení Důl architektury. Nádraží má podle něj značné architektonické hodnoty, které je třeba uchovat pro příští generace. Oproti většině nových staveb totiž například zahrnuje i řadu cenných uměleckých děl a kvalitní zpracování řemeslných detailů, ač je na první pohled zpustlé.
"Uvědomujeme si, že pokud České dráhy přijdou o dotaci na plánovanou přestavbu nádraží, bude pro ně obtížné znovu peněžní prostředky získat. Ale jsou i jiné možnosti, jak by se v budoucnu dala financovat oprava budovy, kdyby se památkou stala," myslí si Adam Guzdek.