Vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity Petr Rumpel se otázkou vylidňování Ostravy a Moravskoslezského kraje zabývá dlouhodobě. Za mechanismy tohoto procesu podle něj stojí historie spojená s rozvojem těžby uhlí a těžkého průmyslu. „Důsledkem byl obrovský, až nepřirozený nárůst počtu lidí. Dnes jde o takzvaný rightsizing, tedy nalezení optimální, přirozené míry,“ říká Rumpel.
Proč Moravskoslezskému kraji ubývá nejvíce obyvatel?
To musíme do historie, kdy tady v důsledku těžby uhlí a díky rozvinutému sektoru energetiky a hutnictví došlo k obrovskému nakupení lidí. Tato obří dynamika demografického rozvoje se datuje přibližně už od roku 1880, kdy tady byla a vznikala spousta relativně dobře placených pracovních příležitostí a stěhovali se sem jednak německy mluvící úředníci, jednak dělníci, především z Haliče, dnešní oblasti jihovýchodního Polska. Ten největší nápor pak přišel po roce 1948, kdy začal být v souladu se sovětskou ekonomickou ideologií ještě více podporován těžký průmysl, zejména těžba uhlí a výroba železa, a ještě ve větší míře se sem stěhovali lidé z celé republiky. Důsledkem byl obrovský, až nepřirozený nárůst počtu obyvatel.
Jaké oblasti kraje zasáhl?
Centrální část, široce vymezenou ostravskou aglomeraci mezi Třincem, Opavou, Novým Jičínem. Zejména města, kde byla blízko těžba uhlí a pracovní příležitosti v těžkém průmyslu. Ostravu, Karvinou, v 50. letech nově založený Havířov, Orlovou. Za socialismu stát proces industrializace maximálně podporoval. Otvíraly se nové doly, vznikla Nová Huť. Podpora přílivu obyvatel spočívala ve výstavbě bytů, které byly pro spoustu lidí v té době symbolem relativního luxusu. Lidé přicházeli za prací i za dobrým bydlením z celého Československa. Mladí muži také často nechtěli do armády a platilo, že když se zavázali na deset let k práci v dole, byli od vojenské služby osvobozeni.
Petr RumpelNa Ostravské univerzitě se krom jiného se svými spolupracovníky zabývá aspekty rozvoje starých průmyslových regionů. Zajímají ho proměny image těchto oblastí, populační smršťování Ostravy a dalších měst, proměna hospodářství i oblast sportu či kultury. Kromě Ostravska se zabýval i vývojem v Porúří a Sársku nebo v Manchesteru. |
Jaký byl populační vrchol v regionu vzhledem k dnešku?
Populace průběžně rostla mezi roky 1880 až 1989. Nejvyšší počty obyvatel oblast vykázala při sčítání lidu v roce 1991. Ostrava měla zhruba 331 tisíc obyvatel, teď má 278 tisíc. Orlová mívala 38 tisíc lidí, dnes 27 tisíc. Karviná na konci 80. let měla okolo 80 tisíc obyvatel, teď má 50 tisíc. U celého regionu je porovnání těžké, dříve do Severomoravského kraje patřilo i Jesenicko. Kdyby ale o něj Moravskoslezský kraj nepřišel, úbytek obyvatel by vypadal ještě daleko hůř.
Proč teď lidé z kraje odcházejí?
Po roce 1989 přišla obrovská změna fungování celého ekonomického systému. Z centrální ekonomiky se stala tržní, z uzavřené v rámci hranic Rady vzájemné hospodářské pomoci pak ekonomika otevřená celému světu. Tvrdé konkurenční prostředí znamenalo snížení poptávky a změnu podmínek pro těžbu. Ta už najednou nebyla podporovaná státem, stejně tak jako celý těžký průmysl. Ostravsko-karvinský region přestal být těžištěm ekonomických aktivit, jeho význam se snížil. Stejně tak atraktivita z hlediska kvality a dostupnosti bydlení. Přišel trh s hypotékami, lidé si stavějí vlastní domy a dnešní optikou není tato aglomerace pro bydlení příliš atraktivní, jak ukazují data. Podobně Ústecko a severní Čechy.
Od revoluce už uplynula řada let. Je to málo pro zlepšení situace?
Struktura ekonomiky se za tu dobu proměnila. Zčásti přesunem lidí do sektoru služeb. Významné jsou třeba informační technologie – jestliže dnes pracují v posledním dole tři tisíce lidí, v sektoru informačních technologií to je třicet tisíc lidí. Představy o tom, co je dobrá práce a dobré bydlení, se ale změnily a pro mnoho lidí to Ostravsko a Moravskoslezský kraj není. Nemáme málo pracovních příležitostí, ale jejich struktura je problém. Máme jediný ústav Akademie věd, nemáme centrály firem, bank, pojišťoven, poradenských firem a tedy velmi dobře placená a atraktivní pracovní místa. Někteří lidé s vysokoškolským vzděláním či ambicí na vyšší plat a kariérní postup odcházejí.
Loni ubylo nejvíc lidí v Moravskoslezském kraji. Odcházejí a málo se jich rodí |
Moravskoslezský kraj má i své okrajové části. Jakou hrají roli?
Východní, beskydská periferie je velice atraktivní. Lidé z Ostravska, kteří jsou na tom ekonomicky dobře, se do podhůří Beskyd rádi stěhují. Z prestižních důvodů i proto, že je tam lepší životní prostředí. Západní část, Bruntálsko a venkovská periferní část Opavska, je v horší situaci. Pracovní příležitosti, infrastruktura, obslužnost i služby jsou tam obrovským problémem. Mladí lidé odcházejí. Někteří se stěhují na Ostravsko, kde jsou podmínky lepší. Ostrava vysává zčásti i obyvatele Orlové, Karviné, možná i Havířova. Ale pořád těch, kteří přicházejí, je daleko méně než lidí, kteří z Ostravy odcházejí pryč.
Z Ostravska ale neodcházejí lidé jen za prací. Za čím dalším?
Významně odcházejí už za studiem. Když se zeptáte maturantů gymnázií, kam chtějí jít, tak třetina by ráda zůstala v regionu, bohužel dvě třetiny chtějí do Prahy, Brna nebo Olomouce. Jakmile tam stráví pět let, mají tendenci tam zůstat. Odcházejí také někteří bakaláři za dalším stupněm vzdělání a absolventi, kteří jdou do Prahy nebo Brna na zkušenou a zůstanou tam.
Nejpikantnější klišé o Ostravě šíří sami Ostraváci, říká influencer Jan Petrus |
V poslední době slyšíme i o opačném trendu.
Jsou lidé, jejichž polem působení je celá republika, a je jim jedno, odkud pracují. Někteří se po deseti patnácti letech v Praze, kdy jsou ekonomicky zajištění, řídí firmu, nebo sami sebe a stačí jim rychlý internet, počítač, mobil a auto, vracejí. Proč kupovat pozemek v zázemí Prahy, když si v širším zázemí Ostravy mohou stejně velký a možná v lepším prostředí koupit násobně levněji? Tento trend existuje, ale nejde o dostatečně silný protiproud. Realita bude pro Moravskoslezský kraj pravděpodobně ještě neutěšenější, než říkají statistiky, které stojí na hlášení trvalého bydliště. Když jako mladý Karviňák studujete nebo pracujete v Praze, s největší pravděpodobností stále oficiálně bydlíte s rodiči v Karviné. Lidé nemají tendenci hned běžet na úřad a přehlašovat bydliště.
Moravskoslezský kraj za 50 let ztratí až čtvrtinu lidí, spočítali statistici |
Mluvil jste až o nepřirozeném nárůstu počtu obyvatel regionu v souvislosti s rozvojem těžby a průmyslu. Nevracíme se teď jen do jakéhosi normálu?
V angličtině na to je termín rightsizing, jakési nalezení optimální, přirozené míry počtu obyvatel vzhledem k ekonomické bázi. To, že se tady objevilo uhlí, mělo obrovský dopad na výstavbu, bydlení, počet obyvatel i jejich specifickou sociální a profesní strukturu. Současný úbytek obyvatel a smršťování měst je proces, za jehož spouštěcí mechanismy nikdo konkrétní nemůže. Jedná se o přirozený proces strukturálních změn v ekonomice.
Úbytek obyvatel je ale problém z hlediska příjmů měst. Když má město méně obyvatel, má méně peněz. Ven migrují také hlavně mladí a zůstává starší populace. Pro tu jsou potřeba peníze na zajištění sociálních, zdravotních a dalších služeb. To zčásti musí financovat stát a samosprávy, a když klesají příjmy, nemají z čeho. Zčásti se to řeší financováním projektů ze strukturálních fondů Evropské unie, avšak to je dočasné.
Je šance to nějak zvrátit?
Existuje celá řada politických opatření, která mohou pomoci zlepšit demografickou situaci. Bytová politika, vytváření pracovních příležitostí, například podporou vyčleňování ploch pro podnikání, podpora školství a další.
Můžeme se někde inspirovat?
Dobrým příkladem může být německé Lipsko. Je zajímavé, že dnes zase demograficky roste, ale až poté, co spadlo ze 720 tisíc obyvatel na nějakých 400 tisíc. Sasko i německý stát do Lipska obrovsky investovaly, částky byly násobně vyšší, než šly a jdou do Ostravy. Lidé tam teď přicházejí za studiem na Lipskou univerzitu, je tam dobrá nabídka nájemního bydlení, v centru pěší zóny, spousta cyklostezek. Lidé se stahují ze širšího okolí, protože tam mají veškeré služby.
Lidé severu Moravy a SlezskaNa konci loňského roku měl podle Českého statistického úřadu Moravskoslezský kraj 1 172 761 obyvatel. O pět let dříve, na konci roku 2017, bylo v kraji trvale přihlášeno 1 205 886 lidí. Před deseti lety, na konci roku 2012, to bylo 1 226 602 obyvatel. Ještě v roce 2008 byl Moravskoslezský kraj nejlidnatnějším regionem v České republice. Aktuálně je čtvrtým v pořadí. |
Co konkrétně tedy kraji může pomoci?
Aby se pozitivně měnila sociálně profesní situace, je potřeba podpora vysokého školství. To se v posledních deseti letech děje, kraj i Ostrava výrazně podporují jeho rozvoj. Vznikly nové obory, nové fakulty, budují se nové objekty. Ale chce to čas, jde o dlouhodobou záležitost.
Významná je také bytová politika. Ve městech postižených smršťováním je extrémně důležitá aktivní role samospráv. Třeba Ostrava má obrovské množství brownfieldů v blízkosti centra, jež by mohly být plochami pozemků pro individuální výstavbu. Je třeba se jimi intenzivně zabývat, řešit otázky vlastnictví, investic do úprav tak, aby se tam dalo stavět, hledat modely kooperace s developery. Samosprávy ale musí cítit významnou podporu státu a do roku 2020 na celorepublikové úrovni nebyla téměř žádná diskuse o financování bydlení a bytové výstavby. Další věcí je vyčleňování a příprava pozemků pro výstavbu rodinných domů. A potom volnočasové vyžití a infrastruktura, máme velké rezervy zejména v tom neorganizovaném.
Není problémem severní Moravy a Slezska i špatná image?
Jsem z Bohumína a spousta lidí se mě ptá, jak tam můžu bydlet. Já jsem spokojený – s bydlením, nemám to daleko do práce, ve volném čase jsem na kole za chvilku v přírodě. Když se zeptám, proč o Bohumíně mají takový názor, řeknou, že tam byli jednou na nádraží. S Ostravou je to podobné. Když na univerzitu přijede exkurze odjinud, obdivuje, jak je univerzita progresivní, Ostrava celá zelená a jak blízko jsou Beskydy. Nečekají to.
Jak tedy vidíte budoucnost?
Pozitivně, pokud se současný vývoj nezastaví a pokud budou peníze na investice. Ne v tom smyslu, že znovu demograficky porosteme, to už je pryč. Ale že Ostrava i kraj budou schopny lidem poskytovat odpovídající pokrytí jejich potřeb. Teď jde o ten rightsizing, nalezení optimální velikosti, kombinaci spontánních procesů ve svobodně fungující tržní ekonomice a vysoce aktivních samospráv. Potřebujeme ale masivní podporu státu.
V jakém smyslu by se měl stát angažovat?
I když strukturálně postižené kraje dostanou velký balík peněz, pořád to nejsou peníze, které by jim kompenzovaly dlouhodobé škody způsobené průmyslem, jehož produkty už žilo Rakousko-Uhersko. Nikdo dosud nesplatil Ostravsku to, co dlouhodobě dávaly okolním regionům. Dostáváme peníze jakoby navíc, nicméně kdybychom měli optimálně využít například všechny vhodné brownfieldy a připravit je pro další rozvoj, potřebovali bychom více financí – a to je na státu.
