Lidé v Bílovci podepisují petici za zachování péče v místní nemocnici. V Orlové budou ve středu odpoledne dokonce demonstrovat proti stěhování akutních lůžek do Karviné. Tamní pacienti, zdravotníci i politici nejhlasitěji protestují proti úsporným opatřením, která chystá Moravskoslezský kraj.
„Musíme situaci řešit. Máme sedm nemocnic, z toho šest příspěvkových organizací, které loni prodělaly asi 80 milionů korun. Letos bude situace stejná či horší,“ říká náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer (ANO).
Podle něj všechny krajské nemocnice řeší dva hlavní problémy: ekonomický, který souvisí s nařízeným zvyšováním mezd, a personální. Chybí lékaři i sestry a není je kde brát. Kraj má proto zájem lákat zájemce z ciziny, hlavně z Ukrajiny.
Nejvíc peněz chybí v Karviné
Asi nejhůř po všech stránkách je na tom nyní nemocnice v Karviné-Ráji, pod kterou spadá i Orlová.
„Za prvních pět letošních měsíců vykazuje ztrátu 17,5 milionu korun. Více přitom prodělává orlovská část. V obou nemocnicích jsou malá interní i chirurgická oddělení a všem chybí zdravotníci.
Ekonomicky i personálně je proto výhodné malá oddělení spojit a v Karviné vytvořit větší lůžková oddělení, která budou nabízet kvalitní péči i perspektivu novým lékařům,“ zdůvodňuje chystané změny Gebauer.
Finanční potíže nemocnic podle něj ovlivňuje hlavně každoroční nařízené zvyšování mezd. „V uplynulých čtyřech letech musely nemocnice platy lékařů a sester navýšit dvakrát o pět a dvakrát o deset procent. Část zaplatí zdravotní pojišťovny, ale úhradová vyhláška rozhodně nepokrývá celou sumu,“ popisuje náměstek hejtmana.
Krnov letos poprvé očekává ztrátu
Ekonomický propad nemocnic ovlivňuje více faktorů. Na jejich hospodaření se projevují například vysoké odpisy za investice z minulých let. Situaci krajských nemocnic asi nejvíc ilustruje postupný pokles zisku zařízení v Krnově.
„V uplynulých letech jsme byli stále v plusu. V roce 2013 jsme skončili se ziskem 18,2 milionu korun, pak zisk rapidně klesal. V roce 2014 nám zůstalo 6,3 milionu, loni už jen 182 tisíc a letos poprvé očekáváme ztrátu asi pět milionů,“ líčí ředitel nemocnice Ladislav Václavec.
Podotkl, že opavská nemocnice, kterou také řídí v rámci personální unie, bude mít zřejmě ztrátu třikrát vyšší než Krnov – až 15 milionů.
Na mzdy letos vynaloží v Opavě asi 711 milionů a v Krnově 488 milionů, což je o jedenáct procent více než loni.
„Nemůžeme už redukovat žádná akutní lůžka, protože to jsme udělali v uplynulých letech a další rušení by znamenalo ještě větší ztráty. Do dvou tří let ale chceme přestěhovat 60 lůžek následné péče ze Dvorců do Opavy a Krnova a v uvolněné budově zřídit sociální lůžka, která nehradí pojišťovny,“ řekl Václavec.
A i když tvrdí, že obě nemocnice pod jeho vedením jsou personálně stabilizované, netají, že chce další pracovníky: „V Krnově bychom uvítali několik lékařů, hlavně na interní a dětské oddělení. V Opavě naopak hledáme zdravotní sestry.“
Ale protože o internisty je nouze v celé zemi a do pohraničí se nehrnou ani jiní specialisté, Václavec spolupracuje od loňska s personální agenturou, která pro něj hledá vhodné cizince, hlavně z Ukrajiny.
„V Krnově máme sedm zahraničních lékařů, především z Ukrajiny, v Opavě čtyři a další tři nastoupí po vyřízení formalit. Máme s nimi po pracovní stránce velmi dobré zkušenosti,“ líčí Václavec.
Do kraje míří další lékaři i zdravotní sestry z Ukrajiny
Jeho postupem se nyní inspiroval i krajský úřad. Se stejnou personální agenturou chce uzavřít memorandum o spolupráci.
„Zatím pracuje v krajských nemocnicích 190 zahraničních lékařů a 56 sester, hlavně ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Ruska či Bulharska. Ale mají stále 46 volných míst pro lékaře a 66 pro sestry, které lze obsadit českými ani zahraničními pracovníky. Uvidíme, jak bude agentura úspěšná,“ nastínil Gebauer.
Šéf personální agentury Beneris promedi Tomáš Dohnal řekl, že do kraje už přivedli dvě desítky lékařů a sester z Ukrajiny. „Dalších čtyřicet nastoupí ještě letos,“ slibuje Dohnal.
